Rok 2020 bude přestupný a možná dokonce dvakrát. Kvůli tomu, že naše planeta nemá úplně dokonale sladěnou choreografii vlastního otáčení s tanečním krokem obíhání okolo Slunce, chybí nám vždycky na konci roku téměř čtvrtina jedné otočky do dokončení celé sestavy (jednoho oběhu). Musíme proto obtančit Slunce čtyřikrát, abychom cyklus uzavřeli vložením jednoho dne navíc a tím dostali kalendář do souladu s pohyby Země a střídáním ročních období. V 16. století ještě systém přestupných roků doladila gregoriánská reforma a od té doby je kalendář téměř dokonale synchronizován s oběhem Země kolem Slunce.

Je ale možné, že rok 2020 bude ještě o něco přestupnější. Země se totiž netočí úplně rovnoměrně. Rotaci ovlivňují pohyby zemské kůry i hmoty uvnitř Země a také gravitační působení Měsíce a Slunce. My suchozemci s tím máme pramalé zkušenosti, ale přesto alespoň tušíme, že existuje příliv a odliv. Ten má vlastně podobu vlny, jež se po vodě i po souši pohybuje podobně, jako když „mexická“ vlna obíhá fotbalový stadion. Taková vlna ovšem není zadarmo. Energie potřebná k jejímu vytvoření jde mimo jiné na vrub rychlosti oběhu Měsíce okolo Země, která je úzce svázána se vzájemnou vzdáleností obou těles. Máte-li v plánu někdy letět na Měsíc, upozorňuji, že to spěchá – každý rok se nám naše přirozená družice vzdaluje o téměř čtyři centimetry! Cestu na Měsíc je tudíž dobré mezi novoroční předsevzetí zařadit co nejdříve. Ze stejného důvodu se ale také zpomaluje zemská rotace.

Čas jsme začali měřit právě podle otáčení Země, potažmo pohybu Slunce a hvězd po obloze. Z astronomů se tak stali strážci času, kteří podle průchodu vybraných hvězd místním poledníkem určovali, co mají ukazovat hodiny. Ne náhodou byl za nultý poledník vybrán ten, který prochází hvězdárnou v Greenwichi. Dnes čas určují atomové hodiny, které jdou s neuvěřitelnou přesností – ty nejlepší se rozcházejí o jednu sekundu za 158 milionů let. Namístě je ale otázka, s čím jejich chod porovnáváme, tedy vůči čemu se rozcházejí. Ten údaj se vztahuje k definici sekundy jako době trvání určitého počtu kmitů stabilního izotopu atomu cesia.

Superpřesné atomové hodiny jsou nám kvůli tomu málo platné. Čas od času je musíme pozdržet, aby se nám hodiny nerozcházely se střídáním dne a noci. Přestupná sekunda se oznamuje půl roku předem a vkládá se buď na konec prosince, nebo na konec června. Nebo vůbec. Momentálně je rozdíl mezi časem atomových hodin (TAI) a koordinovaným světovým časem (UTC) 37 sekund. Naposledy se sekunda přidávala v roce 2017. Další už je na spadnutí. S napětím jsme čekali, zda přijde letos, ale moderní strážci času v červenci vydali zprávu, že nikoli. Už brzy se dozvíme, zda rok 2020 nebude přestupný nejen o den, ale navíc o jednu sekundu. Až bude odbíjet poslední letošní půlnoc, připijme si na to, že i když čím dál pomaleji, přece jen se Země točí. A příští rok bude přestupný (možná i dvakrát) a třeba i lepší. To druhé záleží jen na nás.

LN, 28.12.2019