21.10.2019 | Svátek má Brigita


VĚDA: Měl Masaryk internet?

24.9.2019

Položil jsem svému vnukovi, žákovi 6. třídy otázku: „Měl Masaryk internet? Jak to zjistíš?“ Vnuk nejdříve pohotově odpověděl: „No přece na internetu.“ Následně bleskurychle vyťukal můj dotaz v jakémsi vyhledávači ve svém mobilním telefonu. Byl ale poněkud zklamán, že přímou odpověď na jím položenou otázku (tj. „Měl Masaryk internet?) tam nenašel.

Teprve teď se dostáváme k podstatě článku. Můžete si sami vyzkoušet zadat do vyhledávače Google následující dotaz: „Měl Masaryk internet?“ Dnešní počítač na tento dotaz na vás v prvních deseti odkazech vyplivne nějaké texty, ve kterých jsou sice zmíněna (alespoň některá) klíčová slova dotazu, ale nesdělí vám přímou skutečnost/fakt, že Masaryk internet neměl a ani nemohl mít. K tomu by dnešní počítač musel být chytřejší, rozumět pojmu „čas“ a mít schopnost porovnat datum Masarykova úmrtí a datum vzniku internetu (data by získal například z Wikipedie), aby zjistil, že moderní internet vznikl až cca 60 let po Masarykově smrti. Takže ti dva se nemohli nikdy v historii potkat.

Pomineme zde kuriozitu, že ani některý dospělý český člověk (dokonce možná i s maturitou z povinné matematiky) nemusí být schopen si provést takový primitivní výpočet a v důsledku toho pak může naletět na nějaký šprým (hoax).

Konceptu „čas“ už rozumí normální pětileté dítě, tzn. ještě předtím, než začne chodit do školy. Kolik toho vlastně už ví pětileté dítě? Šlo by znalosti pětiletého dítěte o našem světě, tzv. zdravý selský rozum, napumpovat do dnešního počítače, aby neprodukoval vyložené blbosti? V tomto směru záslužný projekt (projekt Cyc) vznikl již v roce 1984, tzn. před 35 lety, a dodnes není dokončen. A ani není dosud jasné, kolik znalostí pětiletého dítěte bude ještě třeba shromáždit. Rozsáhlá existující báze projektu Cyc (více než 15 milionů pravidel „jestliže-pak“) je považována jen za užitečná vstupní data pro současný dominující trend AI, tj. pro strojové učení (a zejména pro jeho podmnožinu hlubokého učení - deep learning), s čímž ale nesouhlasí iniciátor projektu Cyc, dnes důchodce.

Poznámka: Zatím poslední financování projektu Cyc ($125 milionů na další tři roky) svými penězi v loňském roce před svou smrtí (v říjnu 2018) zajistil zakladatel firmy Microsoft, americký podnikatel Paul Allen. Byl to sice od něj ušlechtilý počin správným směrem, ale pro běžného podnikatele shromažďování znalostí projektu Cyc trvá už asi nepřiměřeně dlouho: 35 let! Hm. Jak pro koho. Připomeňme, že velká díla civilizace, tj. katedrály, se v Evropě běžně stavěla celá desetiletí (i století). I stavba Velké čínské zdi trvala cca 200 let.

V 70. letech minulého století, kdy jsem pracoval jako systémový analytik u počítače IBM, můj kolega žertoval: „Pro nedostatek inteligence vlastní, dal jsem se na studium inteligence umělé!“ I v roce 2019 se stále upřesňuje, co je to vlastně lidská inteligence, aby z toho pak mohla vzniknout tzv. umělá inteligence, která napodobuje tu inteligenci lidskou. Schopnost učení je určitě významnou komponentou lidské inteligence. Vyřešíme ale všechny problémy jen s programy strojového učení a velkým množstvím dat?

Obor umělá inteligence, který byl založen v 50. letech minulého století, je stále v konceptuální vývojové fázi. Proč? Také proto, že každých cca 10 let dominuje nějaký výzkumný a aplikační směr AI, aby byl vystřídán jiným přístupem, případně kombinací přechozích přístupů.

Psycholog Geoffrey Hinton je mnohými považován za otce přístupu hlubokého učení (deep learning), tj. přístupu AI, který dnes už vydělává docela velké peníze. A přesto tohoto významného vědce tzv. lovci mozků prozíravě neudrželi v USA, neodhadli včas potenciál takového „esa“ ve hře o budoucí zisk. Naopak, nechali ho kvůli politickým ptákovinám emigrovat do sousední Kanady (Toronto). Takže nevěřte, že naše problémy vyřeší ekonomové, kteří až podle projevené tržní poptávky (a záznamů v ekonomických výkazech) vás nasměrují tím správným, tj. ziskovým směrem.

Potěšitelné je, že dnes se klíčová témata oboru umělé inteligence diskutují i se širokou veřejností (viz The New York Times, Sept. 6, 2019). I tímto způsobem je třeba vzdělávat občana-voliče a připravovat ho na budoucnost lidstva a budoucí kvalifikovaná rozhodnutí v rámci demokratického systému. V článku New York Times navrhují, aby dnešní počítače (jejichž architektura, dle Wikipedie, vznikla už v roce 1944) „povinně“ chápaly základní lidské koncepty, jako jsou čas, prostor a kauzalita (time, space and causality). Bez počítačového porozumění těmto konceptům, nemůže vzniknout mnoho zdravého selského rozumu našich dnešních počítačů. Zajímavé je snad to, že dítě těmto konceptům nemusí výslovně být vyučováno, ono je jaksi zvládne ze své předchozí životní zkušenosti v námi sdíleném světě.

Autoři článku v The New York Times se domnívají, že dnes dominující směr AI, tj. schopnost učení se počítače prostřednictvím složité statistiky (deep learning), nestačí například k tomu, aby počítač porozuměl konceptu možného poškození člověka, tak je uveden v prvním Asimově zákoně robotiky.

Robot nesmí ublížit lidské bytosti nebo, v důsledku nečinnosti, dovolit člověku ublížit“ (první ze tří zákonů robotiky Isaaca Asimova)
“A robot may not injure a human being or, through inaction, allow a human being to come to harm” (the first of Isaac Asimov’s three laws of robotics).
Pozn. Překlad věty z angličtiny do češtiny zvládl Google Translate bez potřeby lidské korekce.

Teprve pak můžeme vytvářet umělou inteligenci, které budeme my lidé důvěřovat.

Nebo, vrátíme-li se k našim přízemnějším českým problémům, měl by počítačový asistent v našem počítači či mobilu, nejlépe už v příštím roce, být schopen odpovědět přímo na naši otázku „Měl Masaryk internet?“- a také nám srozumitelně zdůvodnit, proč Masaryk internet nemohl mít.

Autor je CSd (celkem spokojený důchodce)



Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky
Další pochybení pardubické nemocnice. Novorozenci nepodali včas léky

Nemocnice v Pardubicích čelí dalšímu obvinění. Při porodu novorozence tamní personál včas neodhalil problém, který bylo možné vyřešit medikací. Dítě bude mít doživotní následky.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.