Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
hit sezóny je podzemní ukládání CO2 z elektráren
od ekologů vím, že takové úložiště s několika tunami nenatlakovaného pevného radioaktivního odpadu nejde bezpečně utěsnit. a u CO2 se jedná o milióny tun stlačeného plynu. nevyvolá to také lokální zemětřesení a co se stane, když náhlým otřesem se ten plyn bleskově uvolní. to bude potom ocelové město j. verna.
úložiště
V uhelných elektrárnách se spaluje uhlí, které se vydoluje ze země. Vše, co se nachází pod povrchem země je mírně radioaktivní. Při spalování uhlí dostane běžná tepelná elektrárna do prostředí více radioaktivity, než ta jaderná. Navíc je celkem pravděpodobné, že ten odpad z jaderných elektráren bude v dohledné době znovu použitelný jako jaderné palivo, že přijdeme na způsob jak ho zužitkovat a zmenšit jeho množství. Akorát je potřeba, aby tenhle výzkum někdo zafinancoval - navzdory jekotu různých ekologistů.
Re: úložiště
On i odpad z některých severočeských elektráren by mohl posloužit pro získávání jaderného paliva - jenom se tím jeho množství skoro nezmenší. A u klasického paliva ty způsoby jsou známé. Jen je zatím levnější těžit čerstvý uran.
Re: úložiště
Stouro ozvi se mi na dtp@hattrick.cz kvůli diapozitivům Oranžové smrti. Díky!
Jaderná energetika je ve srovnání s tímto naprosto bezpečná, protože zde
prakticky neexistují neznámé faktory. Reaktor a vše kolem je vyrobeno člověkem a provozní zkušenosti jsou dnes veliké.
Naproti tomu, tak obrovské kaverny v hlouce několika kilometrů jak uvádí autor mohou způsobit leccos. To nikdo nepředpoví.
Re: Jaderná energetika je ve srovnání s tímto naprosto bezpečná, protože zde
Něco se předpovědět dá. Například čím větší kaverna tím větší průs.švih. Příklad: tunel blanka a díry v zemi ve Stromovce, který tam přece neměly, ale opravdu neměly být.
neexistují neznámé faktory ...
Je fakt, že do atomového výzkumu se dalo v době jaderného zbrojení spoustu prostředků, takže jde o poměrně dobře probádanou oblast. Co se týče probádanosti, není to úplně stopro, atom není nic na co by si člověk mohl snadno sáhnout, ještě by se tam nějaké to překvapení skrývat mohlo, ale je fakt že zkušenosti s provozem AE máme už přes 50 let, takže navzdory environmentální hysterii některých kruhů jsou jaderné elektrárny poměrně bezpečným zdrojem energie.
Jediné co by pomohlo
je zorganizovat nějaký nový projekt Manhattan, zaměřený na jadernou fúzi. Jenže takto velký projekt je mimo možnosti jakéhokoliv levicového státu, současné USA nevyjímaje, takže máme smůlu a musíme to pytlíkovat jak se dá :-(
Re: Jediné co by pomohlo
Jmenuje se to ITER. A po posledním vývoji prognóz na poli zdrojů energie se USA k ostatním rády připojily, i přes počáteční odmítavý postoj.
pěkný článek...
... jenom mám trochu pochybnosti, že lze odhadnout u zemětřesení, které proběhlo v roce 1356 jeho sílu na desetinné místo
Re: pěkný článek...
Posuzuje se to podle skod, srovnanim. Na desetinu stupne to ma smysl, prestoze by bylo asi lepsi tam dat smerodatnou odchylku metody. Urcite lepsi, nez zaokrouhlit na 7 a uvadet stejnou odchylku.
Re: pěkný článek...
Zkuste si Omare nejprve zjistit, jak tato metoda vznikla :-)
Máme-li přesný popis škod, máme i přesné číselné zhodnocení dle této stupnice.
hmm...
Pritom jaderna technologie ma pred sebou jasnou budoucnost,staci investovat vice penez do vyvoje JE 4te generace.Ovsem nasi ekopolitici radeji nalevaji miliardy do blaznivych ekoprojektu...
Re: hmm...
Tak teď mně nějak došlo :
Nechtějí melouni takto řešit "globální oteplování ?" Ono, až se ta koulička, na které žijeme, takto ochladí, tak je GO navěky vyřešené !!!! Že potomci zmznou, to dnes nikdo neřeší.
Re: hmm...
To 4te generace se lije podstatne vice, existuje 4-6 soupericich projektu a predhaneji se, kdo bude prvni s komercni aplikace. A to fuze se cpe jeste vic.
Re: hmm...
U řadových číslovek se píše tečka, a nikoli té, čili 4. se čte čtvrtý,á é,í.
No zdruhé strany, autore
jsou to zatím technologie v plenkách i ve srovnání s jadernou. Vývoj každé technologie si vybírá svou daň.
Článek je krásná ukázka, jak lze použít neúplnou informaci k dezinformaci
Stačilo jenom zamlčet, že obě dvě zmiňované lokality jsou v seismicky významných územích a také to, že se velice vážně uvažuje o tom, jestli by se očekávanému nadcházejícímu dalšímu katastrofálnímu zemětřesení na Svatoodndřejském zlomu v Kalifornii nedalo zabránit umělým vyvoláním drobných otřesů, které by hromadící se napětí v hornině uvolnily postupně. Měly by se k tomu použít právě hluboké vrty do kterých by se hnala pod tlakem voda. U umělého štěpení hornin pro získávání přehřáté páry se do vrtu ženou kromě vody i skleněné kuličky, které mají za úkol vzniklou štěrbinu v hornině udržet průchozí. Hlavním problémem je u trhlinu nasměrovat tak, aby vzniklo propojení mezi dvěma vrty vzdálenými od sebe tak daleko, aby hornina příliš brzy nevychladla. Jsou to postupy používané v naftové geologii, kde nikoho příliš nevzrušují. Tady je to ovšem obtížnější, protože je třeba rozštěpit tvrdé horniny krystalinika a to lze jedině podél nějakých predisponovaných odlučností - a hledejte povrchovým geofyzikálním měřením jejich přesný průběh několik kilometrů pod zemí.
Osobně se domnívám, že že ve švýcarském případě šlo víc než o skutečné nebezpečí o nesouhlas obyvatel s určitým diskomfortem, menším, než jaký představují např. zemětřesné roje na Chebsku a také o skutečnost, že u té investice je za stávajícího stavu techniky dost problematická návratnost. Myslím si, že v nejbližší době by bylo výhodnější se zaměřit na lokální zemní zásobníky k přímému ukládání přebytečného tepla, těženého zpět tepelnými čerpadly. To by v sezónních výkyvech teploty ušetřilo jak elektřinu při klimatizaci a vytápění, tak i problémy s jejím rozvodem a distribucí. Fakticky by to nahradilo několik klasických elektráren prostředky, které jsou již vyvinuty. Bohužel ale musí být efektivnější, trvalejší a pro podzemní vodu bezpečnější a proto s větší počáteční investicí, nežli ta "zemní kamna bez uhlí", která na které poskytovalo MŽP unáhleně ty štědré dotace.
Co třeba použít teplejší vodu pro výrobu elektřiny
v elektrárnách? Musí být přece rozdíl, zda se v kotlech elektrárny ohřívá voda o počáteční teplotě třeba 20°C nebo 50°C Do těch lokálních zásobníků může jít třeba teplo z noční proudu .. ??
Re: Článek je krásná ukázka, jak lze použít neúplnou informaci k dezinformaci
A nemusel byste v seismicky nevyznamnych uzemich vrtat podstatne hloubeji?
Re: Článek je krásná ukázka, jak lze použít neúplnou informaci k dezinformaci
Nemusel. Podstatná je teplota horniny a ta je regionální. Samozřejmě je tady podstatný rozdíl mezi regiony. V geotermálních oblastech spjatých s kvartérním vulkanismem dosahují teploty vod až 250 stupňů C v hloubkách 500 až 1000 m, zatímco my můžeme počítat s podzemní vodou horkou maximálně asi 70 stupňů C. U nás můžeme časem využívat spíše to v článku zmíněné "suché teplo hornin" z výměníků tvořených dvěma vrty a puklinou mezi nimi. Při hloubce 2000 m může mít výstupní médium teplotu 60 až 80 stupňů, postačující k vytápění sídliště, zatímco pro teplotu 150 až 190 stupňů a příkon postačující k pohonu 10 až 20 MW elektrárny by byly potřeba vrty o hloubce asi 5000 m. Je to otázka ekonomické kalkulace, protože náklady by musely být vynaloženy nejen na ty provozní vrty, ale především na celkový průzkum, aby celý nákladný systém nakonec nezkolaboval např. na mineralizaci teplonosného média vyluhováním hornin, anebo na jejich předčasné ochlazení.
Re: Článek je krásná ukázka, jak lze použít neúplnou informaci k dezinformaci
Ale přesto, znáte nějaké "neseismické" a "nevulkanické" oblasti, kde je možno čerpat velké množství tepla z malých hloubek?
Rájem geotermální ebergie je Island, kde je vysoké nebezpečí vulkanické činnosti, obrovský výron lávy a hlavně plynů tam někdy ke konci 18 století zahubil čtvrtinu obyvatelstva.
Re: Článek je krásná ukázka, jak lze použít neúplnou informaci k dezinformaci
Jenomže lidé se tam zase vždycky vrátili a umožňuje jim to právě ta geotermální energie.
Re: Článek je krásná ukázka, jak lze použít neúplnou informaci k dezinformaci
"Podstatná je teplota horniny a ta je regionální." .... tedy ruzna v ruznych oblastech. A nesouvisi ona nahodou ta teplota se seismickou "vyznamnosti"?
Re: Článek je krásná ukázka, jak lze použít neúplnou informaci k dezinformaci
Někde ano, jinde ne. Hodně záleží na složení hluboké stavby zemské kůry a na tepelné kapacitě a tepelné vodivosti hornin - ta určuje geotermický stupeň - hloubku při jejímž překonání se teplota horniny zvýší o 1 stupeň.
Re: Článek je krásná ukázka, jak lze použít neúplnou informaci k dezinformaci
Dekuji, zajimave. Technologie se vyviji, v tezbe plynu je ted poslednim hitem "horizontalni" vrtani. Ale vetsinou nejde o tvrde horniny.
Re: Článek je krásná ukázka
Jak drobným otřesem může blb způsobit katastrofu. Umělým vyvoláním drobných otřesů, které by hromadící se napětí v hornině uvolnily jen, aby to bylo postupně. Drobným postrčením odbrzděného auta na kopci, auto postupně získá větší rychlost. Zkuste ho pak zastavit třeba vlastním tělem.
Re: Článek je krásná ukázka
To je o něčem jiném. To auto jízdou ze svahu získává energii, zatímco zemětřesení je uvolněním napětí, které se v hornině samo od sebe hromadí tlakem, nebo odstupováním okolních bloků. Jestliže je natolik pružná a kompaktní, že se v ní to napětí vydrží kumulovat bez drobnějších poruch až dokud nedojde k překročení meze pevnosti celého jejího objemu, tak vznikne katastrofické zemětřesení. Jestliže hornina praská postupně, tak vznikne serie drobnějších zemětřesení a ke katastrofě nedojde. Bavíme se o obrovských energiích, kterými člověk nemá šanci působit, takže pokud by při nějakém vrtu k nějakému rozsáhlému zemětřesení skutečně došlo, tak by k němu došlo buď tak jako tak, anebo by to odvrátilo ještě mnohem strašnější katastrofu.
nebezpečné je získávání
jakékoliv energie .. i té vodní, i té jaderné, i těžby paliv ... v případě ropy a ply nu je spojené dokonce se źtrátou národní suverenity, že ...