Lidové noviny přinesly obšírnou zprávu o tom, že spotřeba antidepresiv se v České republice za posledních deset let zdvojnásobila. Uvažuje se o tom, že příčinou může být stres, který dnes naplňuje každodenní život. Spotřeba antidepresiv rostla na úkor spotřeby anxiolytik (léků proti úzkosti) a hypnotik, jejichž spotřeba výrazně klesla. Vezmeme-li v úvahu výsledky šetření, která opakovaně proběhla v zahraničí, nedochází k těmto změnám v důsledku nárůstu počtu nemocných, ale proto, že se více lidé se svými problémy obrací na lékaře, především na psychiatry. Můžeme se ptát, zda je tato léčba úspěšná a zda tento vývoj není důsledkem tlaku ziskuchtivého farmaceutického průmyslu.

Z hlediska uchování zdraví jsou tyto posuny ve spotřebě nejčastěji užívaných skupin psychofarmak vítané. Při delším užívání anxiolytik a hypnotik hrozí návyk a může na ně vzniknout i závislost, když pacient jejich dávky zvyšuje. Významné je toto riziko, když jde o benzodiazepiny.

Jaké riziko je spojeno s užíváním antidepresiv? Jejich dnes nejčastěji užívanou skupinou jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu SSRI. Koncentrace serotoninu na nervových synapsích po jejich užití roste. Serotonin se dnes stává populárním působkem, který vylaďuje přenos nervového vzruchu. Nedělá přímo "dobrou náladu", a už proto sotva může vést k návyku nebo závislosti. Po prvních dávkách SSRI dochází u 15 % nemocných k pocitu na zvracení a cítí se někdy nervózní. Po 2-3 dnech to však zpravidla přejde. K vlastnímu antidepresivnímu účinku však dochází až po 10-20 dnech. Toto čekání na úlevu bývá pro pacienta trpícího depresivní poruchou trýznivé zvlášť proto, že samotná deprese bývá spojena s beznadějí a pocitem, že život ztratil smysl, poněvadž člověka nic netěší.

Nežádoucí účinky léků jsou jakousi daní, kterou pacient platí za to, že se posléze dostaví terapeutický, tedy žádoucí účinek. Platí pravidlo, že látka, která nemá vůbec žádné nežádoucí účinky, nemá zpravidla ani účinky žádoucí.

Dnes víme, že změny v koncentraci serotoninu v synaptické štěrbině jsou jen prvním článkem dlouhého procesu, při kterém se musí probudit geny, bez kterých by se nemohly syntetizovat bílkoviny. Na konci tohoto příběhu je syntéza růstového faktoru BDNF (Brain Derived Neurotrophic Factor), který způsobí, že jsou posílena nervová vlákna a narostou nová a narostou i nové nervové buňky.

Při stresu se z nadledvin vylučují kortikoidy, které mobilizují organizmus k obraně proti nějakému ohrožení. Zvýší se poněkud krevní tlak a koncentrace cukru v krvi, aby organizmus mohl podat větší fyzický výkon. Lidé trpící ekzémem vědí, že masti nebo gely s kortikoidy nesmí používat dlouho a v nadbytku, poněvadž by se jim ztenčila kůže. Mozek a kůže se vyvinuly ze stejného zárodečného listu: vysoká koncentrace kortikoidů podobným způsobem poškozuje mozek. O zlomky milimetrů se ztenčí část prefrontální mozkové kůry, hipokampus a další struktury regulující afektivitu. Aby se člověk uzdravil z episody depresivní poruchy, musí se mu zahojit – dorůst – mozek. Nedoroste-li, příznaky depresivní poruchy trýzní pacienta dál.

Psychiatrie dnes zná látky, které dovedou odstranit příznaky depresivní poruchy do několika hodin. Patří k nim ketamin, používaný při celkové anestezii. Jeho antidepresivní účinek však do 7 až 10 dní odezní a jeho podání se musí opakovat, proto se zatím v praxi nepoužívá. Ketamin dovede vyvolat syntézu BDNF rychle, a rychle se tedy zahojí i mozek.

Lehčí formy depresivní poruchy se dají léčit i psychoterapií. Kombinace psychoterapie a farmakoterapie vede k lepším terapeutickým výsledkům než je součet účinků farmakoterapie a psychoterapie aplikovaných zvlášť. Slova pronesená při rozmluvě psychoterapeuta s pacientem aktivují části mozku poškozené distresem. Navigují sem růstové faktory podobně jako cvičení určitých svalů v posilovně vede k jejich růstu, užívá-li sportovec anabolika.

Na začátku děje byl serotonin, který spustil terapeutickou kaskádu. 14. března 2014 uveřejnil jeden ze světových špičkových výzkumných ústavů zabývajících se výzkumem mozku, japonský Riken Brain Science Institute zprávu, že ketamin aktivuje serotoninové receptory typu IB v mozkovém jádru nucleus accumbens. Serotonin tedy zajišťuje i superrychlý antidepresivní účinek ketaminu.