O Ludvíku Očenáškovi jsem se dozvěděl díky textu, který mu ve své knize Doteky dějin věnoval Karel Pacner. Uvidíte, že si tohoto geniálního objevitele a statečného odbojáře rychle oblíbíte stejně jako já.

Ludvík Očenášek, foto: zskaznejov.webnode.cz

Ludvík Očenášek se narodil 4. srpna 1872 v Kříších na Rokycansku. Už ve třetí třídě prý sestrojil funkční dětský kolotoč a spolužáky na něm vozil za pytlík třešní. Po smrti otce, který byl důlním v břidlicovém lomu, se v roce 1888 rodina přestěhovala do Prahy. Ludvík nastoupil do učení k firmě Houdek a Hevert, továrna na mechanické a fyzikální přístroje, a později navštěvoval průmyslovku. Na vojně byl v Písku, tak se seznámil se svou ženou Pavlínou. V letech 1893-1898 pracoval v patentní kanceláři Ing. L. Vojáčka a navštěvoval českou techniku jako mimořádný posluchač v oboru elektrotechniky a fyziky. Poté začíná podnikat, z malé dílny rychle vznikl elektrotechnický podnik se stovkou zaměstnanců. Vyrobil například monocykl (jednokolo).

V roce 1905, tedy jen dva roky po prvním letu bratří Wrightů, vyrobil letecký rotační motor. Ten se sice během zkoušek roztrhl, ale v roce 1910 Očenášek svůj druhý motor osadil rovnou do vlastního letadla. V letech 1911-1912 testoval v Plzni letadlo s největším rozpětím křídel v tehdejším Rakousko-Uhersku. Jeho mechanik se s letadlem pokusil vzlétnout (bez Očenáškova svolení) a havaroval. Zbyl jenom motor, který potom Očenášek věnoval průkopníkovi českého letectví Evženu Čihákovi.

Na začátku 1. světové války narukoval a stal se rentgenologem v pražské vojenské nemocnici. Kromě toho vymyslel takzvané vzdušné torpédo, jakousi okřídlenou minu a předchůdce později vyvíjených raket. V roce 1915 pomocí T. G. Masaryka tajně dostal výkresy do Francie, místní vláda je obdržela jako dar.

Vzdušné torpédo, foto: locenasek.webnode.cz

Koncem války Ludvík Očenášek předvedl husarský kousek, kterým se proslavil asi nejvíc. Podařilo se mu najít drát spojující rakouské a německé ministerstvo obrany a odposlouchávat jejich komunikaci. Napíchnutí linky Vídeň – Berlín mezi Košíři a Břevnovem přišlo pozdě, ale přece. Odbojáři z Maffie měli díky Očenáškově šikovnosti dobrý přehled o tom, co si Němci a Rakušané koncem války povídají.

Po vzniku republiky byl Ludvík Očenášek vyznamenán za odboj Československou revoluční medailí a o svém válečném počínání sepsal knížku Na pomoc dohodě. Koncem dvacátých let minulého století se začal zabývat raketovou technikou, tou dobou šlo o úplně nový obor, alespoň v té podobě, jak ho známe dnes. 2. března roku 1930 zkoušel na Bílé hoře jedno- i dvoustupňové rakety na pevné palivo, jeho vynálezy doletěly nejvýše 1,5 kilometru. V roce 1938 pokračoval ve zkouškách, tentokrát tajně, bez zvědavých diváků z řad veřejnosti. Tehdy jeho raketa dolétla 2,5 kilometru daleko.

Kromě toho vynalézal i další, většinou v armádě upotřebitelné stroje. Na Vltavě a Berounce prý zkoušel reakční (raketový) člun a v polovině třicátých let vymyslel bezhlučný kulomet. V roce 1937 vybavil plochu pro sokolský slet podzemními reproduktory. Očenášek snil o budoucnosti raket a myslel si, že budou mezi kontinenty přepravovat poštu, a nadšení dobrovolníci se mu zcela vážně hlásili k letu raketou na Měsíc, byl slavný i za hranicemi republiky. Dnes je označován za jediného českého otce kosmonautiky.

Druhou světovou válku prožil Ludvík Očenášek v ústraní a na útěku, tušil totiž, že by si na něj nacisté mohli vzpomenout a nutit ho ke spolupráci na vývoji jejich raket. Před válkou se totiž Očenášek v Praze setkal s Hermannem Oberthem, německou špičkou v oboru raketové techniky. Za války Oberth působil v Peenemünde a známější Wernher von Braun byl jeho žákem…

Pokud vás zajímá, jak se Ludvík Očenášek zapojil do odboje během druhé světové války, tak vězte, že v květnu roku 1945 ve věku 73 let bojoval na barikádě v Praze při obraně rozhlasu a 8. května byl raněn střepinami granátu. Po válce stihl vymyslet stroje pro farmaceutický průmysl, zemřel 10. srpna roku 1949. Po převratu byl prý pronásledovaný komunistickým režimem, s kterým odmítl spolupracovat. V roce 1978 byl Ludvík Očenášek uveden v síni slávy Muzea historie výzkumu vesmíru v Novém Mexiku v USA.

Od začátku nového tisíciletí nese jeho jméno nově objevená planetka a v roce 2012 po něm byla pojmenována základní škola v Dolní Bělé, kterou jako chlapec navštěvoval. V létě roku 2018 byl v jeho rodných Kříších na návsi odhalen krásný pomník.

Zdroje a podrobnější čtení:
https://locenasek.webnode.cz/

https://www.rozhlas.cz/archiv/zamikrofonem/_zprava/genialni-vynalezce-ze-zapadoceske-visky-ludvik-ocenasek–1745868
https://www.kosmonautix.cz/2013/09/vesmirne-osudy-23-dil-ludvik-otcenasek/
https://www.idnes.cz/mobil/tech-trendy/ke-vzniku-ceskoslovenska-napomohly-ceske-maffii-odposlechy-tajne-linky.A081027_214236_mob_tech_hro
https://www.idnes.cz/mobil/tech-trendy/ludvik-ocenasek-na-pomoc-dohode-tajna-linka-viden-berlin.A150323_161356_mob_tech_hro
https://magazin.aktualne.cz/kdo-chce-letet-s-cechem-na-mesic-psal-roku-1930-denik-v-usa/r~c007bbaac10211e4b6d20025900fea04/?redirected=1550656413
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludvík_Očenášek