13.8.2020 | Svátek má Alena


KORONAVIRUS: Máme se bát?

23.3.2020

V příštích 12 měsících zemře v Česku 100 000 lidí, jako každý rok, několik z nich na koronu

Koronová situace se vyvíjí podobně v Česku i v Izraeli, kde žiji. V obou zemích je podobně obyvatel, i podobně identifikovaných nemocných, v obou zemích byly zavřeny školy a restaurace a byl vyhlášen zákaz zbytečného vycházení. Dne 20. března večer bylo v Česku identifikováno 833 nakažených a v Izraeli 705, počet vážných případů činil v obou zemích asi 1 % zjištěných nakažených. V Česku nebyla zatím ani jedna oběť a v Izraeli zrovna ten večer zemřel první pacient, 88letý muž, který trpěl současně více neduhy včetně nedávného infarktu. Aniž bych chtěl koronu podceňovat, věnuji se dále několika tvrzením týkajícím se jádra problému, i když některá tvrzení vypadají jako truismy a některá jako paradoxy.

Staří a nemocní jsou slabší

U většiny těžkých případů v Izraeli šlo o lidi ve věku 69 a více let, trpící většinou dalšími neduhy. Letalita na koronu roste zhruba dvakrát na každých 10 let věku (podobně jako u chemické reakce, která se dvakrát zrychlí na každých 10 stupňů), takže je-li pro 40leté letalita rovna L, je pro 50leté 2L, pro 60leté 4L, pro 70leté 8L, pro 80leté 16L a pro 90leté 32L. Budou-li starší nebo nemocní po dobu epidemie v izolaci, bude počet úmrtí na koronu nulový.

Demokracie má inherentní nedostatky v rychlém řešení technologických problémů

Kupodivu i v rozvinutých státech panuje nepochopitelný zmatek v získávání a zavádění testů do praxe. Dokonce ani slavné americké instituce CDC (Center for Disease Control and Prevention) a FDA (Food and Drug Administration), kontrolované státem, nebyly schopny se dohodnout na jasném postupu. Není jasné, kdo je schopen testy dodat anebo je provozovat. Podobné problémy lze vidět v Česku i v Izraeli. Problémem mohou být konkurenční boje mezi několika institucemi, lobbing a snaha mnoha organizací rychle vydělat, a složité regulace, které jsou v klidných dobách nezbytné, ale v době války či epidemie překážejí. A v neposlední řadě: je mnoho prolhaných a neschopných politiků, ale chybí vůdci.

Počet zjištěných nakažených nemůže být větší než počet použitých testů

Světová média si libují v senzačních titulcích o rostoucím počtu nemocných, ale často si neuvědomují, že počet zjištěných případů musí růst s počtem testů, které se podaří zdravotním autoritám získat. Například 15. března přibylo v Izraeli 65 nových případů a 16. března již 102, ale nemělo to být důvodem k panice, protože počet vyhodnocených testů vzrostl v těchto dnech z méně než 1000 na 2150. Počet kladně vyhodnocených testů sám o sobě neřekne nic a neměl by vést novináře k žádným prohlášením a politiky k žádným rozhodnutím.

Měření počtu onemocnělých může charakterizovat víc ty, kteří měří, než ty, kdo jsou měřeni

Když směrnice nařizuje používat testy spíše u těch, kteří mají typické příznaky korony, bude počet nalezených případů vyšší, než kdyby se testovaly i jiné skupiny. Jestliže se testující zaměří hlavně na pacienty s vážnými zdravotními problémy, bude automaticky počet zemřelých ve skupině větší, než kdyby se zahrnuli i méně problematičtí kandidáti. Podle přístupu měřitelů tak lze dojít ke zcela odlišným hodnotám počtu nemocných i procenta zemřelých. Plošné nasazení mnoha testů na všechny skupiny obyvatel dá samozřejmě věrnější výsledky, protože částečně zachytí i ty, kteří jsou nakaženi, ale bez příznaků, a taky umožní odhadnout celkové vystavení obyvatel viru a míru jejich imunizace. Velké rozdíly v počtu nemocných a zemřelých v různých zemích mohou být částečně vysvětleny zmíněným výběrovým efektem; vliv mohou mít i rozdíly v použitých testech anebo i rozdíly mezi kmeny koronaviru, který rychle mutuje.

Je otázka, zda se někdy podaří vysvětlit rozdíly například mezi Itálií, Francií a Německem; procento zemřelých mezi identifikovanými nemocnými zatím činilo v těchto státech asi 8,5, 3,5 a 0,3. Italskou hodnotu bude třeba určitě snížit. V epicentru onemocnění otestovali Italové celou vesnici s 3300 obyvateli (zde). Zjistili 3 % nakažených, které oddělili; po dvou týdnech se objevilo dalších 0,25 % a pak již nic. Polovina nakažených v epicentru neměla příznaky a letalita byla jen 1%, což je hodnota nalezená v Jižní Koreji.

V příštích 12 měsících zemře v Česku více než 100 000 lidí

Mnoho lidí to překvapí. Stejné tvrzení platí pro Izrael. Ve většině států zemře ročně asi 1 % obyvatel (jeden ročník ze sta ročníků), takže z deseti miliónů je to asi 100 000. V Itálii to dělá asi 600 000 ročně a v Číně 14 000 000. Oběti korony se samozřejmě v takových počtech mohou ztratit. Bylo by zajímavé po skončení epidemie zjistit, jak se projevila na měsíční a roční mortalitě v Itálii; není vyloučeno, že mnoho ze zemřelých by vlastně stejně brzy zemřelo, takže roční úbytek nebude příliš patrný.

Všeobecně se odhaduje, že počet nakažených je minimálně desetkrát větší než počet pozitivně testovaných. Onemocnělo-li v Česku do 20. března 774 lidí na koronavirus a zemřel-li méně než 1 člověk, je letalita mezi diagnostikovanými méně než (1/774=) 0,13 %. Podobně v Izraeli je to 20. března večer (1/705=) 0,14 %. Předpokládáme-li, že na každého diagnostikovaného je deset nezjištěných nakažených, bude letalita v Česku nebo Izraeli menší než 0,015 %. V Jižní Koreji nasadili velké množství testů (316 000 do 20. března, zde) a asi zachytili většinu lidí s příznaky (8652), zemřelo tam 94 lidí, což dělá 1,1 % zemřelých z kladně testovaných. Je-li počet nakažených desetkrát vyšší, je korejská letalita 0,11 %. Ať již vezmeme českou nebo korejskou letalitu, tzn. hodnoty mezi 0,01 % až 0,1 %, nepůjde o víc, než je obvykle udávaná letalita 0,1 % pro chřipku.

Jsme v rukou odborníků?

Je jasné, že v případě jakékoli epidemie je třeba jednat rychle a účinně. Bez ohledu na cenu je třeba rychle nalézt nakažené a izolovat je (dosaženo v Koreji) a ještě lépe je proměřit infikovanost celé populace (neuděláno nikde, ani v Koreji). Ať jsme kdekoli mimo Jižní Koreu, musíme se spoléhat hlavně na pomoc Boží, protože buď nás postihnou neduhy totality, anebo výše zmíněné problémy demokracie.

Například u nás v Izraeli je jedním z odpovědných činitelů ředitel ministerstva zdravotnictví Moshe Bar Simantov, který si pro efekt utírá mikrofon před projevem k národu dezinfekcí; před několika dny se nechal slyšet, že je zbytečné testovat lidi bez příznaků, jelikož lze očekávat negativní výsledek, a po několika větách varoval před lidmi bez příznaků, jelikož jich je mnoho nakaženo. V Česku je podobným činitelem předseda krizového štábu Roman Prymula, který v době čínské korony věří na tradiční čínské léčitelství, a jeho šéfem je zpěvák, který studoval sociální vědy, Adam Vojtěch.

Závěrem

Bát se nemusíme korony, ale diletantů mezi politiky, kteří řídí naše životy, a taky nízké úrovně technické a přírodovědné vzdělanosti našich spoluobčanů. Ti všichni mohou během krizových událostí, jako je korona, podlomit náš kapitalismus a naši demokracii.

http://www.hegaion.cz








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.