24.4.2024 | Svátek má Jiří


FEJETON: Nezajímaví LGM

25.4.2013

Roční koloběh má své pravidelně se opakující rituály. Je jich mnoho, od návratu konipasů z jižních krajin přes návštěvy popelářů v květnu se dožadujících vánoční koledy až po objev exoplanet s potenciálem nést na hřbetě život.

Exoplaneta, připomenu, je planeta obíhající jiné slunce než to naše, tedy planeta spatřená mimo naši sluneční soustavu. O pravidelnou dodávku těchto zpráv se zasloužil tým vědců, zkoumající informace z vesmírného teleskopu Kepler. Toto podivuhodné zařízení zkoumá od roku 2009 oblast souhvězdí Labuť a Lyra a už se mu podařilo najít 2300 objektů, které skoro možná, snad určitě jsou planety. Potvrzených exoplanet našel ke konci loňského roku přes šedesát a minulý týden časopis Science oznámil objev dvou dalších. Ty by měly být o něco větší než Země a obíhají svoje slunce v příhodné vzdálenosti, v pásmu života. Ta vzdálenost nesmí být ani moc malá, to by slunce šanci na vznik života doslova vypálilo, ani malá, v takové dálce by život zmrzl. Na tyto planety pojmenované Kepler-62-e a Kepler-62-f se hned tak nepodíváme, jsou 1200 světelných let vzdálené. Ostatně, nepodíváme se ani na planetu obíhající kolem Tau Ceti v souhvězdí Velryby. Ta je dvanáct světelných let daleko a zatím platila za planetu, která má největší šanci na titul nositelka života.

To vše jsou informace, které vzrušují nepatrný zlomek procenta obyvatel naší planety. Vesmír nám zevšedněl, telekomunikační a GPS satelity ho banalizovaly, jak se hezky říká. Šanci na minutku slávy má jen skutečně potvrzený objev mimozemského života, ať už na Marsu, kde naděje pořád ještě nezanikla pod příkrovem rudého písku, anebo někde jinde. Ale i v tomto případě odhaduji životnost intenzivního veřejného zájmu na tři dny a všechny ty odhady, že pak by "svět už byl navždy jiný", jsou úsměvné. Poblíž Tau Ceti (nebo kdekoli jinde) je svět malých zelených mužíčků... no a co? Mám si dát nohu za krk?

Ano, k exoživotu jsme lhostejní. Svědčí o tom i fakt, že obhájci politické korektnosti zatím nepovykují kolem onoho termínu malí zelení mužíčci. Je to v podstatě terminus technicus little green men a v době, kdy je slovo man postaveno na roveň slovům fuck a shit, takže se musí říkat spokesperson (slovo spokesman zmizelo i z Wikipedie a je uvedeno jen jako genderově nesprávná varianta korektního spokesperson), je kupodivu, že termín little green men není ještě na ošklivci a že se smí používat zkratka LGM. Vždyť je to genderová nehoráznost, ta představa, že na Kepler-62-e žijí s odpuštěním muži! Tato urážka principu genderové vyváženosti by si zasloužila nějakou zásadní politickou akci, například svléknout se do naha a běhat po Václavském nebo libovolném jiném náměstí. Na takovou akci včera bylo pozdě, protože Kepler zírá do vesmíru ustavičně a bude zírat minimálně do roku 2016, a tak je možné, že otázka genderové příslušnosti exobytostí bude nastolena co by dup.

Jenže LGM skoro nikoho nebaví a nezajímají a malé zelené osoby nikomu nestojí za veřejné obnažení hrudi či hýždí.

LN, 22.4.2013