Pamatujete si, jak v listopadu všichni fotili ten největší úplněk málem od doby, kdy vyhynuli dinosauři? Já jsem vás už tenkrát varoval – ten listopadový úplněk od nás ve skutečnosti vůbec vidět nebyl. Mám ale ještě jednu zprávu, a to dobrou. Největší a nejjasnější úplněk u nás v letošním roce uvidíme v prosinci. Tu špatnou najdete na konci tohoto článku.

Největší a nejjasnější úplněk uvidíme už v noci z úterý na středu. Tedy vlastně z dneška na zítřek. Jak je to možné, když bulvár byl plný toho, že v listopadu nastává „superúplněk“ (vymysleli si na to i vlastní pavýraz)? Největší a nejjasnější úplněk 14. listopadu opravdu nastal, ale jinde – nebylo to vidět od nás. Je to něco jako když v srpnu 2017 nastane zatmění Slunce v Americe. Bude to sice úchvatný úkaz, ale až se u nás Slunce konečně vyhrabe nad obzor, už bude dávno po zatmění, takže z toho nebudeme mít nic.

Úplněk 14. 12. 2016 www.stellarium.org

Podobně v listopadu nastal úplněk v době, kdy byl u nás Měsíc ještě hluboko pod obzorem. Když konečně vyšel nad obzor, byl pekelně daleko. Při vzdálenosti Měsíce od Země hraje docela velkou roli poloměr Země. Střední hodnota vzdálenosti Měsíce od Země je 384 000 km, ale kolísá mezi 356 000 km a 407 000 km. Což znamená, že mezi nejmenší a největší vzdáleností od nás je rozdíl 51 000 km. A poloměr Země – 6400 km – v tom opravdu nelze zanedbat. Když vidíme Měsíc nad obzorem (a fotíme jej s pejsky, věžemi, stromy, domy, posedy, houpačkami a dalšími předměty, čím bizarnějšími, tím lépe), jsme od něj o skoro celý ten poloměr Země dále, než když jej máme nad hlavou nebo aspoň vysoko na obloze.

Jas Měsíce pár hodin okolo úplňku navíc doslova vystřelí a rychle zase klesne, kvůli zpětnému odrazu světla od jeho povrchu (jako by na nás Měsíc, když se Slunce, jež jej osvětluje, ocitne přesně za našimi zády, vrhl „prasátko“).

V listopadu jsme tedy nejen neviděli úplněk, ale když Měsíc konečně vyšel, byl daleko, a když ještě později vystoupal na oblohu a přiblížil se k nám (přesněji my k němu, střed Měsíce od středu Země se v té době vzdaloval a my se ocitli blíže jen proto, že se s námi otočila Země), už byl po úplňku 9 hodin.

Zato v prosinci máme Měsíc přímo v úplňku vysoko na obloze a o více než 2000 km blíž, než byl v listopadu okolo 17. hodiny, kdy jej nad obzorem všichni fotili jako o závod. Tedy, chcete-li vidět opravdu nejjasnější a největší úplněk pozorovatelný v letošním roce z Česka, dívejte se (a fotografujte) v noci z 13. na 14. prosinec, nejlépe krátce po půlnoci. Bude jasnější a větší, než byl u nás ten „superúplněk“. Že by tedy „hyperúplněk“? Ve skutečnosti to chce klid. Na úplňku očima nepoznáme, jestli je zrovna super, hyper, nebo docela „obyčejný“.

Podrobnější a přesnější vysvětlení najdete v mém článku nawebu České astronomické společnosti. Ještě aby spolupracovalo počasí (zatím to podle předpovědi na spolupráci nevypadá).

Na celé té věci je ale nejsmutnější, jak se davy lidí nechají naprosto zblbnout tak manipulativní zprávou, jako byla ta o „superúplňku“. A bez jakýchkoli otázek a přemýšlení o věci se jako stádo s nadšením vrhnou na fotografování, sdílení a málem povinné jásání ... když si jen vzpomenu na ten počet telefonátů, jestli k tomu mimořádnému super, hyper, mega až giga úkazu pořádáme nějaké pozorování na hvězdárně ... a pak to zklamání, když jsem po pravdě ujistil volající, že úplněk od nás vůbec vidět není ... úplně jsem cítil, že ten na druhém konci linky to chápe tak, že za to můžu já, že žádný „superúplněk“ nebyl a nebo že já jsem ten zlý kazisvět, který jim bere radost a hodný je ten, kdo jim naservíroval lež. Až půjde o něco důležitějšího, nevidím vyhlídky tohoto národa moc růžově. Nemáme šanci se bránit rozumem, když zde rozum a kritické myšlení absentuje. A tohle dobrá zpráva není.