Astronomům se přihodilo něco zvláštního. Bez ohledu na to, jaký vezmou dalekohled, vždycky se jim podaří totéž – objeví nějakou cizí planetu. Není dne, v němž by se nevynořila zpráva o pozorování nové exoplanety, nebo rovnou celé planetární soustavy.

A to ještě předtím, než bude na vrcholu Cerro Armazones na severu Chile dokončen dalekohled historicky největší. Než horu kvůli stavbě observatoře snížili, čněla do výše 3064 metrů nad mořem. Ještě nedávno se plánovaný dalekohled jmenoval E-ELT, což je anglická zkratka pro Evropský extrémně velký dalekohled. Koncem letošního května se ale slovo evropský z názvu vytratilo. Ostatně ceremoniálu položení základního kamene se účastnila chilská prezidentka Michelle Bacheletová a k zemím, jež na tomto projektu spolupracují, patří i Brazílie. A navíc – zkuste si tu zkratku E-ELT vyslovit.

Dnes už tedy „jen“ ELT. Velký ale bude opravdu extrémně. Zrcadlo složené ze šestiúhelníkových segmentů bude mít průměr 39,3 metru a odraznou plochu 798 metrů čtverečních. Astronomové si od něj slibují, že Zemi podobné planety obíhající okolo hvězd vzdálených desítky světelných roků dokáže přímo vyfotografovat, na planetách velkých jako Jupiter zobrazí i podrobnosti a analýzou jejich atmosfér bude schopen odhalit přítomnost života podobného tomu pozemskému. Je to ale hudba vzdálené budoucnosti. První světlo pro ELT, což je obřad srovnatelný například s promocí, je plánováno nejdříve na rok 2024.

Umělecká představa dalekohledu ELT

Jen několik dní po slavnostním položení základního kamene ELT byla zveřejněna zpráva o objevu planety s extrémní teplotou – díky těsné blízkosti mateřské hvězdy je na planetě KELT-9b teplota okolo 4600 stupňů Celsia. To je více než na povrchu většiny hvězd. A aby těch extrémů nebylo málo, zkratka KELT představuje anglický název přístroje, jímž byla planeta objevena: Kilodegree Extremely Little Telescope.

Jedná se vlastně o dva fotografické teleobjektivy nasazené na kamery s velkými CCD čipy. Jeden se nachází v Arizoně, druhý v Jihoafrické republice. Jejich čočky s průměrem 42 milimetrů jsou téměř tisíckrát menší než zrcadlo ELT, což znamená milionkrát menší sběrnou plochu. Zato se do jejich zorného pole vejde velký kus oblohy, a mohou tak sledovat jasné a blízké hvězdy, které se do úzkého pohledu na kosmické hlubiny pomocí obřích dalekohledů zpravidla nepřipletou. KELT má v katalogu, jenž momentálně čítá přes 3600 potvrzených exoplanet, 16 „zářezů“. Jak vidno, i s extrémně malým kašpárkem lze hrát velké astronomické divadlo.

Před čtvrt stoletím bylo hledání cizích planet spíš snem než perspektivním cílem systematické vědecké práce. Před deseti roky to byla právě otevřená studnice nepřeberného množství otázek. Včetně té, jak vzácné či běžné cizí planety vlastně jsou. Dnes aby se jeden bál namířit na oblohu sebemenší přístroj, aby jím náhodou neobjevil exoplanetu.

LN, 17.6.2017