Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ja jsem psal k podobnému článku autora, nakonec pravděpodobně nastane užitečná symbióza mezi drony a letouny jako F-35 i dalšími zbraňovými systémy, schopnými interoperability

Souhlasím - jsme jako na jaře 1914. Armádní generality řešily otázku jezdeckých šavlí ale řadoví vojáčci v kasárnách přes ulici mezitím nabíjeli kulometné pásy....

K vymlácení Rusáků z okupovaných území Ukrajiny až k hranicím SSSR nepomůžou drony, ale masivní letecký, raketový a děloštřelecký útok.

Cituji z článku: "... Nevím, co se bude muset stát za průšvih, abychom ty utrácecí priority přehodnotili. ...".

Komentář

Museli bychom se systematicky věnovat výchově občanů. To je ale pracná dlouhodobá záležitost, zatímco čas politický se měří jen cca 4 lety.

Takže bychom potřebovali modernější systém řízení lidské společnosti, při zachování demokratického principu.

Podstatné je to, že se dlouhodobě vyvíjí taková technologie, která má "dlouhé" financování.

Takové "dlouhé" peníze mají prakticky jen vojáci a vojáci jsou ochotni takové projekty dlouhodobě financovat, za mlhavý příslib konkurenční výhody na konci výzkumu a vývoje. Po tolika letech výzkumu a vývoje z letadla ale už vypadl pilot, jako nezbytná část pro řízení toho letícího objektu.

Drony dnes už mohou relativně levně podnikat sebevražedné mise typu japonského harakiri.

Ano.

Jenže drony jsou dnes v podstatě dálkově ovládaná letadla či letadýlka s malou až žádnou mírou autonomie; automatika zajišťuje pouze rutinní let.

No, historické paralely učí, že koncepčně nová zbraň nejprve způsobí nadšení a víru v její všespasitelnost, jež je posléze nahrazeno vystřízlivěním.

Klasickým příkladem je tendence počátkem 60. let nahradit kanónovou výzbroj stíhačů řízenými raketami. Načež nad Vietnamem z toho měly jinak výborné Phantomy vážné problémy, měly-li čelit i kanóny vyzbrojeným MiGům 21, ba i pomalým, leč obratným podzvukovým MiGům 17, neboť Phantomy až do verze F-4E kanón postrádaly a spoléhaly jjen na rakety.

O.K. Ale F-4 a MIG 21 byly koncepčně určené k jiným účelům....Fantom dálkový stíhač i ve verzi palubní byl schopný i bombardování či použití raket AG proti pozemním cílům a záchytnému stíhači MIG 21 je něco jako nebe a dudy.

Ale je pravda, že to plánovači už pochopily. Rafale má kanon 30mm a F35 má kanon (snad i dva) ráže 25mm . . .

Psím soubojům není zdaleka odzvoněno . .

Můj odhad je, že to není buď/nebo, ale poměr obojího.

Vystačit jen se stíhačkami stačit nebude, jen s drony také ne. A stíhačky jsou dlouhodobá a drahá záležitost, tam je úloha státu nenahraditelná, drony levnější a rychleji poříditelné.

My těch stíhaček nakupujeme (ve srovnání se sousedy) jen skutečně minimální množství. Jiná věc je, zdali bychom je dokázali efektivně využít, třeba jako Izrael.

Izreal F-35 má - ale tvoří nějakých 5 % jeho letectva.

U nás to bude 100 % - je to rozumné ?

Dnes s Vámi Martine nesouhlasím.

Ad 1: Letectvo a boj do 2.000 m výšky byl naprosto zásadní od počátku letectví a je dodnes. Např. Il-2 bylo vyrobeno přes 36.000 ks a letadla typu A-10, Su-25 nebo bitevní vrtulníky také nevznikly náhodou.

Jasně, roli CAS (close air support) dnes do značné míry přebírají drony a lze očekávat, že postupně pilotvané prostředky vytlačí zcela. Pokud nepřijde nějaká technologie, která by větší a drahé stroje ochránila proti všudypřítomným SAM systémům.

Ad. 2: Letadla typu F-35 nebo B-2 mají ale úplně jinou roli. Jsou o vybudování vzdušné převahy, případně pro strategické údery, třeba i nukleárními zbraněmi.

Samozřejmě i tady budou mít drony rostoucí význam (swarm / loyal wingman), ale to už nejsou ty z Wishe za pár dsolarů.

Důsledek vzdušné převahy bohužel začínáme vidět na Ukrajině. Účinek kluzavé bomby 500-1500 kg, třeba s termobarickou hlavicí, se opravdu nedá srovnat s FPV dronem, který uveze 1 RPG náboj. A cena klouzavých bomb je také relativně nízká.

P.S.: Tím nic neříkám o vhodnosti nákupu F-35. Bojovou hodnotu jistě mají, otázka je, jestli naše armáda nemá urgentnější potřeby za 200+ mld. jinde.

Asi tak, souhlas.

Drony, a zejména ty Íránské jsou požehnáním boha války:

Po většinu dějin letectví se v rámci „vzdušného pobřeží“ nic zajímavého nedělo, takže základním instinktem dlouholetých insiderů je zanedbávat jej i nadále. Psáno v článku. Přičemž vzdušné pobřeží specifikuje autor do výše jednoho dvou kilometrů.

Nerozporuji základní tezi článku o nástupu dronů. Ale přičinil bych technickou - až do konce třicátých let a nástupu nečetných prvních dopravních letadel s přetlakovou kabinou se v onom vzdušném pobřeží dělo hodně - kupříkladu v něm probíhala veškerá letecká doprava - aby to cestující udejchali. A ve vojenském letectvu letadla určena k přímé vzdušné podpoře - za WWII známí kotláři nebo šturmoviky - útočila taky v přízemních výškách onoho vzdušného pobřeží ... a dnes bitevní a transportní vrtulníky jej též hodně využívají. Takže se tam dodnes děje dost zajímavého i bez dronů.

A teď když čtu komentáře zjišťuji, že zhruba totéž napsal pan Hák už v 6:51 ... :-)