20.4.2024 | Svátek má Marcela


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Teplý 3.4.2024 14:51

Jen jestli platí úvaha, že kvůli koupi Lockheed letounů nás USA budou bránit.

Obávám se, že takto to fungovat nebude - rozhodující budou zájmy USA v daný okamžik - bez ohledu na F-35.

T. Kohout 3.4.2024 2:44

Nechápu, proč jsme ještě nezakoupili nějakou parádní letadlovou loď. To na "obraně" asi někdo zase zaspal.

J. Bertl 3.4.2024 0:52

Pamatuji si ještě, jak tenkrát za ty články pana Kechlibara těžce zkritizoval pan Neff. Myslím, že mu dluží omluvu.

J. Kostelanský 3.4.2024 0:44

Ještě nedozrál čas pro nákup bojových dronů. Na Ukrajině je válka a během války se zbraně vyvíjejí extrémně rychle. Stačí si vzpomenout, jak vypadala letadla a kulomety v nich v roce 1914 a jak v roce 1918. Na začátku války piloti letadel po sebe stříleli revolvery jako kovbojové a na nepřátelské vojáky shazovali klasické granáty klasickým způsobem - odjistit a pak rychle odhodit. Jen o 4 roky později kulomety dovedly synchronizovat střelbu s otáčením vrtule tak, aby kulka nemohla zasáhnout listy vrtule.

Stejně překotný vývoj byl i v leteckých soubojích ve vzduchu. Byly rozvinuty taktiky obrany i útoku na nepřátelská letadla.

Válka dronů na Ukrajině mi velice připomíná právě první světovou válku a vývoj letecké techniky a soubojů. Výrazně se za ty 2 roky zlepšila přesnost shazování granátů. Teď některé drony dovedu nést i více než jeden nebo 2 granáty.

Tak jako drony se vyvíjejí i prostředky obrany proti dronům. Elektronické rušení zdá se moc nepomáhá. Stejně jako střelba ze samopalů na drony. Rusové prý mají u jednotek vojáky, kteří jsou schopni dron sestřelit pomocí upravené brokovnice. Nemohu to potvrdit, video s takovou akcí jsem ještě neviděl. Zato jsem viděl velké množství videí s úspěšnými zásahy jak ruských, tak ukrajinských dronů. Tohle je zkrátka válka dronů. Drony jsou schopny zastavit postup i 20 tanků a obrněných vozidel, pokud jích armáda má dostatek.

Již delší dobu ovšem čekám na drony, které budou kopírovat vývoj z první světové války. V ní letadla nejdřív plnily pozorovací funkce a někdy shodily pár granátů do nepřátelských pozic. To si ovšem ani jedna strana nenechala moc dlouho líbit. Proto proti těmto pozorovacím a bombardovacím letadlům byla nasazována jiná, stíhací letadla, jejichž primárním cílem bylo sestřelovat letadla protivníka. Odtud pak byl je krůček k leteckým soubojům a taktice vzdušného boje.

J. Kostelanský 3.4.2024 0:44

Zatím na ukrajinských bojištích existují drony pozorovací a bombardovací. K bombardovacím můžeme zařadit i sebevražedné, kamikadze drony. Zatím jsem ale vůbec neviděl drony stíhací. Tedy drony, které by primárně měly sestřelovat a ve vzduchu ničit drony protivníka. Možná i to je jeden z důvodů, proč ještě nedozrál čas na mírová jednaní: nejdřív třeba dokončit vývoj dronů a taktiku jejich vzájemných soubojů.

Až vývoj dronů dospěje do tohohle stádia, pak bude rozumné drony nakoupit. Ale dřív ne. Jinak budou zastaralé dřív než se dostanou k vojákům.

P. Pospisil 3.4.2024 6:20

Jak se vám jen daří, že vždycky přijdete s nesmyslem?

"Dokončit vývoj dronů". To jako myslíte, že jejich vývoj bude někdy dokončen?

To je jak s vaší analogií se stíhacími letadly: zmiňujete WWI jak kdyby ukončila vývoj, ale pak přišla WWII, která začínala víceméně tam, kde první válka skončila, t.j. dvojplošníky ve výzbroji některých armád (třeba té naší) - a končila stíhačkami s proudovými a raketovými motory a raketami dlouhého doletu.

J. Jurax 3.4.2024 14:51

No, WWII opravdu nezačínala víceméně tam, kde WWI skončila. Ono i dvojplošníky v roce 1938 - naše Avie B-534, sovětské Polikarpovy I-15 a I-153 (ty 153 měly i zatahovací podvozek stejně jako americké Grummany F3F a Curtissy B2FC), britské Gloster Gladiatory či italske Fiaty Falco - se dost výrazně lišily od Albatrosů, Fokkerů, Spadů a Camelů Velké války. Byly dvakrát tak rychlé, nesly zpravidla dvakrát tolik kulometů puškové ráže, jejich motory byly třikrát až pětkrát silnější a přeplňované kompresory, měly větší dolet a dostup, nezřídka radiostanice a kryté kabiny; některé měly celokovovou konstrukci a nesly velkorážné kulomety. Dvacet let vývoje se muselo projevit.

P. Diviš 3.4.2024 17:49

Ano i ne.

Výkony byly lepší, výzbroj také, ale celokovové konstrukce teprve začínaly, takže mám pro ten výrok o začínání i končení dost pochopení. Do detailů se pouštět nebudu, ale v zásadních věcech je ten výrok platný.

J. Jurax 3.4.2024 18:59

Já ne. Onen výrok je naprosto zcestný. To je jako byste neshledal podstatný rozdíl mezi Migem 15 a 21 - oba byly celokovové jednoplošníky s proudovým motorem, že ano.

Ad celokovové konstrukce - on první bojový celokovový, tj. včetně potahu, byl experimentální Junkers J1 z roku 1916, pak v pár kusech postavený stíhací J2 - oba byly jednoplošníky z oceli - a konečně bitevní, bojově od konce léta 1917 nasazený ocelí pancéřovaný jedenapůlplošník JI (to I je římská 1) už s konstrukcí z hliníku.

Je ovšem fakt, že tento letoun byl výjimka nemající ve své době následníka. Běžná konstrukce stíhaček byla až do poloviny 30. let i později smíšená, dřevěná či kovová kostra potažená plátnem (B-534 i Hurricane Mk.I) či překližkou (B-35.1) či kombinací obého (v SSSR všechny Jaky až do konce války), výjimečně polosamonosné kovové skořepiny nebo najmě v SSSR dřevěné skořepiny (v SSSR až do konce války (La-5FN, La-7).

J. Ticháček 3.4.2024 19:30

On ten plátěný potah měl v tehdejším bojovém nasazení jisté výhody.

Měl malý odpor, který kladl prolétajícím střelám. Takže dokonce i výbušná střela tím letadlem dost často proletěla a udělala díru odpovídající ráži. A to letadlo mohlo být jak řešeto, ale stále schopné letu.

J. Ticháček 3.4.2024 19:43

Pardon, zapoměl jsem dopsat další výhodu, která hrála velmi podstatnou roli.

Výroba celokovového letadla je mnohem složitější, nežli toho s plátěným potahem. Na to druhé stačí plantáže se lnem, nebo bavlnou, značnou část výroby by zvládaly ženské na vesnicích s ručními stavy, ale velkých textilek už po světě bylo...

V možnostech tehdejšího světa prostě nebylo vyrobit několik set tisíc celokovových letadel. Ale pár tisíc šicích strojů už nebyl takový kumšt.

A vsadím boty, kdyby nedejbože došlo opět k tak velké válce, skončíme zase u letadel potažených nějakým hadrem.

J. Jurax 3.4.2024 21:14

Inu, bez urážky - Vy si to představujete trochu jako Hurvínek válku.

Jenže bojová hodnota toho s plátěným potahem bude nižší. Nebudu rozepisovat proč, bylo by to nadlouho, nicméně éra s křídly potaženými lněnými plátnem jsou zábavná představa. Kostra pochopitelně dřevěná a lanka k řídícím plochám z režných špagátků. Určité potíže budou s motorem - to chce strojírnu, kovář je neuková, a se zbraněmi. O přístrojích nemluvě.

Takže byste takových létadel zase musel mít moc i kdyby byla výkonově do určité miry srovnatelná. Tudíž i víc pilotů a vysoké ztráty.

Víte, z významnějších bojových letadel WWII letadel měly plátěný potah trupu jen Wellingtony, zadní části trupu pak Hurricany a Jaky 1, 7 a 9.

J. Jurax 3.4.2024 20:29

No jo no, a †nejlepší bojový vůz je žebřiňák. Střela proletí mezi šprdlením a škody nenarobí.

J. Jurax 3.4.2024 19:46

No, historické paralely učí, že koncepčně nová zbraň nejprve způsobí nadšení a víru v její všespasitelnost, jež je posléze nahrazeno vystřízlivěním.

Klasickým příkladem je tendence počátkem 60. let nahradit kanónovou výzbroj stíhačů řízenými raketami. Načež nad Vietnamem z toho měly jinak výborné Phantomy vážné problémy, měly-li čelit i kanóny vyzbrojeným MiGům 21, ba i pomalým, leč obratným podzvukovým MiGům 17, neboť Phantomy až do verze F-4E kanón postrádaly.

R. Langer 3.4.2024 7:02

No, je vidět, že o tom máte přehled asi jako o těch elektromobilech. Tedy - žádný. ;-D

J. Kostelanský 4.4.2024 21:58

Kdyby jste o těch elektrovozech méně kecal a více četl, zjistil byste, jak rychle se situace mění. Ale lidé jako vy se vzpamatují, až budou elektrovozy všude...

J. Jurax 3.4.2024 14:08

Ke každé zbrani - tedy i dronům - se dřív nebo později najde protizbraň. Proti dronům existuji už dnes - a na více principech.

J. Jurax 3.4.2024 14:15

Když zbraně kupujete - tedy nejste schopni si je vyrobit - začasté u sofistikovaných zbraní nekupujete poslední výkřiky techniky. Ty nikdo neprodává, dokud neuspokojí požadavky vlastní armády, případně blízkých spojenců.

J. Jurax 3.4.2024 13:48

Ehm - synchronizace střelby okruhem vrtule ne až za čtyři roky - pomineme-li Gilbertovy klíny, pak 1915 Fokker a jeho Eindeckery E-I až E-IV, koncem roku 1915 Rus Lavrov a stíhačka S-16 na východní frontě, potom Dybovského patent zdokonalený Scarffem, jenž dal stíhačům na západní frontě první použitelný synchronizátor v dubnu 1916 na stíhačkách Sopwith 11⁄2 Strutter a nakonec na jaře 1917 systém Constantinescu-Colley s hydraulickým přenosem impulsu, jenž dal vzniknout proslulým Spadům a Camelům.

J. Nevrkla 3.4.2024 0:24

Doufám, že dříve než se Americe podaří vyrobit ty stíhačky, NATO se rozpadne. Hodně bychom ušetřili a naše bezpečnostní situace by se výrazně zlepšila.

M. Kocián 3.4.2024 4:25

Naše bezpečnostní situace by se výrazně zlepšila... asi jako kdybychom přestali používat zámky u dveří a zrušili policii.

R. Langer 3.4.2024 5:39

Ano, a zloděje by střílel každý sám. Jsem si jistý, že bezpečnosti by to pomohlo celkem dost. :-P

J. Nevrkla 3.4.2024 7:23

Asi jako bychom přestali svými zbraněmi ohrožovat a napadat sousedy.

R. Konečný 3.4.2024 8:22

A že jsme těch sousedů už napadli co jsme v NATO.

R. Langer 3.4.2024 8:37

No, třeba Srbové by mohli povídat, že? ;-)

R. Konečný 3.4.2024 9:14

Bylo mi jasné, že na ně nezapomenete. Podle mne to byl poněkud specifický případ. Nicméně stávající situace jasně ukazuje falešnou ruskou propagandu ohledně ohledně ohrožení Ruska ze strany NATO. Evropské země nejsou schopny vyrobit střelivo ani pro ukrajinskou frontu, natož na útok proti Rusku. O bojovém (nebo spíše nebojovém) stavu německých jednotek se ví už velmi dlouho a FSB je nepochybně dobře informovaná. V podstatě jediný kdo má v Evropě bojeschopnou armádu je Británie a možná Řecko (díky tureckému ohrožení). USA rozhodně neplánovaly konflikt s Ruskem, protože to nedávalo geopoliticky smysl.

Naopak útok Ruska na směrem na západ byl zcela logický - velká závislost největší ekonomiky a celé východní části Evropy na dodávkách ruského plynu, vojenská i politická nepřipravenost, k tomu navíc ruský pohled na dekadentně se rozkládající Evropu vedl k logickému závěru ohledně historické příležitosti rozšířit ruský vliv zpět tam, kde 40 let dominoval.

Kdyby útok proběhl podle plánu, tak by EU a NATO tak maximálně vyjádřilo nejvyšší pobouření a uvalilo sankce na pár osob.

R. Langer 3.4.2024 14:51

Tak "specifický případ", aha, no to je skoro jako "speciální operace", že? A jasně, stávající falešná ruská propaganda. To je něco jako že Rusko se po ovládnutí Ukrajiny zastaví zase až u Berlína, vlastně možná až kdovíkde, co? To je jistě naprosto logický Putinův záměr, když na ten "ZÁPAD" zaútočil. Já jsem sice teda zatím vypozoroval, že jedni naši východní okupanti zaútočili na druhé naše východní okupanty, ale dneska jsou ty informace opravdu dost zkreslené, tak vám nevím. Který že ten západ byl tedy vlastně napaden, mohl byste mi to prosím nějak upřesnit? ;-)

R. Konečný 3.4.2024 15:00

Tak já myslím, že nejste tak tupý, abyste to nechápal. Tvrdit, že nás Ukrajina od roku 1968 okupovala může jen totální ignorant. Putinův záměr určitě není dobít Berlín, to si může myslet jedině idiot. Ovšem obnovení ruské zóny vlivu v oblasti dříve ovládané SSSR to je něco jiného.

R. Langer 4.4.2024 7:30

Aha, takže podle vás nás žádná Ukrajina neokupovala, jo? No, ano, pravda, když se na to zeptáte těch Ukrajinců, co tady tehdy u nás byli, tak vám řeknou, že to nebyla žádná okupace, ale BRATRSKÁ POMOC.

Také myslím, že nejste tak tupý, abyste to nechápal. :-P

R. Konečný 5.4.2024 7:46

Nebuďte za idiota. USSR o ničem nerozhodovala. Rozhodlo ÚV KSSS resp. Brežněv. Ukrajinci se mohli rozhodovat maximálně o tom, jestli splní plán na 110% nebo 120% a i to jen někdy.