Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Bývaly doby, kdy k evropské maturitě bylo nutno nastudovat asi stejný objem učiva - jako k nejnižším vysokoškolským titulům v USA.

Nyní už i v Evropě máme maturity typu: "Řekni jak dělá kozička?" - takže jsme museli zavést vysoké školství, aby byla alespoň částečná jistota, že absolvent umí číst, psát a počítat (za pomoci kalkulačky ve smartfounu)

Benjamin Franklin se narodil 17. ledna 1706 v Bostonu. Pocházel z chudých poměrů, jeho otec byl výrobcem mýdla a svíček. V rodině bylo 17 dětí. Původně se vyučil u svého bratra knihařem a knihkupcem. Další vzdělání získal jako autodidakt.

Samouk nebo také autodidakt (z řeckého autos, sám, a didaskó, učím se) je člověk, který v nějaké oblasti dosáhl vysoké úrovně, aniž prošel soustavným odborným školním vzděláním.

Jako velmi významná osoba, plešatý Benjamin Franklin je zobrazen na stodolarové bankovce (kterým se někdy slangově říká "Benjamins" nebo "Franklins".

Samouk Benjamin Franklin získal čestný doktorát Univerzity v St Andrews, ve Velké Británii (ve Skotsku).

Právě proto, že znalosti nutně zastarávají (věda/výzkum totiž přináší stále nové poznatky), prosazovalo se už v dobách českého reálného socialismu celoživotní vzdělávání občanů (life-long learning).

Jenže zastarává i samotný způsob výuky ve školních třídách. Navíc všechno nelze naučit ve školní třídě (určitě ne podnikatelský stav mysli - mindset), a škola také slouží jako "odkladiště" dětí, aby jejich rodiče mohli nerušeně vydělávat peníze pro svou rodinu. Takže co s tím?

Dnes také existují seriózní předpovědi, že technologie umělé inteligence (AI) zasáhne nejdříve školní vzdělávání (samozřejmě až po vojenství - viz např. řízení dronů). Dnes už totiž nežijeme ve století páry, ale žijeme prý ve století AI (Technologicky vyspělé USA vsadily právě na AI).

Píseň "My máme parní stroj, úžasné síly zdroj" je dnes, naštěstí, vnímána už jen jako vzpomínka na minulost:

https://www.youtube.com/watch?v=j2s3jcLwauo&t=6s

A to je důvod proč je dnes titul Bc. degradován na úroveň maturitního učebního oboru zpřed roku 1989. Bohužel zdravý rozum zemřel a je médii systematicky potírán. Je čas se tomuto zlu postavit otevřeně občansky. Jinak ta debilita ovládne celou společnost.

Otevřeně a občansky se tomu postavíte strašně jednoduše. Vyberete si školu která má potenciál vás dobře připravit na následující profesní dráhu, tu vystudujete, věnujete velké úsilí i třeba nad základní rozsah studia. Po absolvování si najdete uplatnění tak jak je libo, pokračujete ve svém osobním rozvoji a po nějaké době sbíráte plody vynaloženého úsilí.

Vlastně moc nerozumím článku pana Kechlibara a následné diskusi. Mě osobně je vlastně dost jedno kdo co studuje. Soustředím se na sebe a na výsledky svého snažení. Tady každý je národohospodář a makroekonom. Všichni vědí co by měli dělat ostatní. Ale to co nás posune dopředu, není prázdné lkaní nad zkaženou společností.

Jakási forma "diplomu" od firmy Micheline.

Katalogová kultura. Seznam výjimečných restaurací turisty nepřivede. Už rok se ministerstvo pro místní rozvoj zaobírá myšlenkou, že by zaplatilo 50 milionů korun společnosti Michelin za to, že začne hodnotit tuzemské restaurace mimo Prahu. Ještě dříve než utratí zmiňovaných 50 milionů (u firmy Michelin), nechá si udělat od firmy Michelin za skoro čtyři miliony studii na to, zda se vůbec vyplatí firmě Michelin zaplatit. (Martin Zvěřina)

Jak asi takové zkoumání může dopadnout? Pes je zakopán u nás, v myšlení našich veřejných činitelů, ti se domnívají, že turismus i pověst Česka jako cíle pro turisty vylepší tím, že některé restaurace dostane do prestižního katalogu.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/michelin-michelinske-hvezdy-vlada-miliony-katalogova-kultura-seznam-vyjimecnych-restauraci-turisty-n.A240518_124057_ln_nazory_lsva

Což samozřejmě, byť je to hovadina, nemá s pofiderními univerzitními diplomy nic společného. U nás jsou to různé "turbodiplomy", v USA např. "profesor" Pivoda, který ve službách tzv. "Bernelli University" vyráběl z blbů akademiky.

Nebo k čemu je biflování předpisů či zákonů na právních, policejních a jiných vysokých školách, když je vše k dispozici na internetu ? Proč se učit na vysoké škole vytvářet různé "odborné" texty, když je dnes vše možné snadno zkopírovat či dokonce příslušný pokec nechat udělat umělou inteligencí, tážete se.

Protože ty předpisy a zákona začasté potřebujete, i když nemáte přístup k netu. Nebo nemáte čas to hledat a študovat. Lékař by taky nemusel biflovat, kde je ledvina si najde na netu a jak Vám vyndat slepé strevo taky. Stačí aby mu sestřička držela před očima tablet s popisem a on může řezat podle obrázků.

A ty odborné texty se učíte dělat proto, abyste to uměl. Když to okopírujete, trénujete si akorát Ctrl-C, Ctrl-V a budete znát kulové. A současná AI Vám může vygenerovat pěkné kraviny.

Sorry, patří jinam. Systém si příspěvky vřazuje podle vlastní úvahy.

Současné 21. století je především o technologiích. V dosavadních komentářích, ani v článku, ale tento vlivný faktor zatím zmíněn nebyl, jak už i dnes ovlivňuje současné školství. Včetně toho vysokého. Pohled diskutujících je tedy dost nízký.

Z dikce Vašeho příspěvku patrno, ze pohled Vaší AI je naopak vysoký. Nicméně před 100 lety byste mohl říct totéž o 20. století. I bez AI.

Z moravských 70. let minulého století, nikoliv tedy z USA se zapomenutými černochy a černoškami, kteří neemigrovali zpět do Afriky (viz případ Libérie).

Velká strojírenská firma v Brně, která tehdy zakoupila nejpokročilejší světový počítač IBM370, potřebovala stereotypní, nudnou práci přenosu dat (z původních kancelářských dokumentů) na děrné štítky posílit zvýšeným počtem tzv. děrovaček. Vedoucí útvaru "Organizace a technika řízení" (OTŘ) tehdy rozhodl, že na tuto nudnou práci bude od adeptek vyžadovat maturitu.

Práce děrovaček se nárazově zvýšila vždy koncem měsíce (v době uzávěrek). V mezidobí ale "nebylo do čeho píchnout". Nicméně, aby se děrovačkám mezitím "nezkrátily žíly" a z nudy se neopíjely v pracovní době, musely děrovačky děrovat něco, co se potom vždy vyhodilo. Tak ale rozhodl tehdejší šéf OTŘ. Věcně naprosto zbytečná práce, od kvalifikovaných osob s maturitním diplomem.

Já si nemyslím, že na "bažení" po titulu mají USA vliv, naopak, vždyť teprve po převratu se utlumilo "paneinženýre-ování" a přešlo se po americkém vzoru na prosté pány a paní (případně Petry a Bohouše). Co na současnou situaci vliv má, je hon na plagiátory (který byl dřív technicky nemožný) a vznik a rozšíření tzv. predátorských periodik.

Utlumilo - ono jak kde.

A bažení po titulu - na leccos se žádá VŠ vzdělání - aspoň bakalář; někdy i libovolné, s vykonávanou práci nikterak nesouvisející.

Někde je přímo nezbytným předpokladem k provozování určité profese. A v jiných profesích taky není na škodu, zejména když je z oboru té profese.

v USA je studium těžký kšeft - studenti si jej platí, berou si na to nehorázné půjčky - a do praxe po ukončení VŠ vstupují zadlužení až po uši. Obrovská míra zadlužení ze studentských půjček dělá ami establis. těžkou hlavu.

Myslíte, že establishmentu to vadí? Proč?