VIZE: Z deníku Věry Lukášové1) (alegorie ve španělském rytmu)
Miluji corridu2). Vím, že je to skoro zvrhlost a rozhodně na pováženou. Ale nedokážu se tomu ubránit. Navíc mě momentálně těší, že už asi tak rok mají býčí zápasy po delší době zase i u nás poměrně slušnou úroveň. A ta by se mohla ještě zvýšit. Každým dnem se očekává, že do arény nastoupí dvojice nových pikadorů3) - moji známí: don Pedro4-5 a don Pablo4-5)..Dá se říct, že jsou dvojjediní. Na první pohled - jedno tělo, jedna duše, prostě Blíženci. Torero6) se svojí fialovou zlatem vyšívanou čabrakou bez nich určitě nedá ani ránu.
Oba už se předvedli dokonce i na svých koních. Ti nezapřou ušlechtilý rod mustangů7), co se prohánějí po amerických pláních. Takže publikum dobře ví, o koho jde a co čekat. Stačí málo a ochozy se dostanou do varu. Už teď skoro šílí. Zpěvu slavíků z Madridu netřeba. Tlukot by zvládli diváci bez pomoci, dokonce mezi sebou. Vlastně nikdo z nich nečeká ani na slavnostní fanfáry či až pikadoři v tradičním oděvu vstoupí oficiálně do arény během blížící se paseílly8). Ceremoniál představování jako by ani nebyl nutný. K čemu taky, to nikoho tlačit ani nemusí. Tahle dvojka už dávno není neznámá.
Nejde o žádné nováčky. Všichni kolem si dokážou vybavit, co v minulosti udělali. Veřejnost dopodrobna rozebírá i to, kdy při zápase za svého života oba selhali. U někoho mají štěstí, že to bylo v minulosti. Tehdy se ovšem do arény podívali maximálně coby alguacilillos9), A to ještě jenom na malém kolbišti z perifériie10) , co se zapsala do historie. Dnes se sami nijak nechlubí, že se tenkrát moc neosvědčili. Ale ve srovnání s jejich momentálně očekávanými zápasy šlo vlastně jen o tu nejnižší la Ligu. Dalo by se říct „komáří“, ve které mohli maximálně tak popichovat a pohrabovat. Od těch dob ovšem prodělali bezpočet klání, ve kterých měli šanci prokázat, co v nich je.
Teď přijde na řadu pořádná corrida2), navíc v hlavním městě. Arena sice není největší, ale pozornosti tam nic neunikne. Zdravé sebevědomí žádnému nechybí, což je nesporně dobře. Trochu z nich zatím možná čiší určitá nedočkavost, případně i trochu nervozita. Ale komu by se to vyhnulo. Býk už se v ohradě vzpíná. A pokud při zápase uspějí i do budoucna se osvědčí jako dobří bandollieros11), mohou se oba klidně přiřadit mezi matadory12). Určitě budou mít dost času všem pořádně ukázat, co v nich je. Alespoň doufám.
PB
Vysvětlivky:
1) hlavní hrdinka románu: Don Perdro, don Pablo a Věra Lukášová (novela od Boženy Benešové z roku 1936 ,česká literatura – v zásadě variace na téma Červený a černý)
2) politika
3) dvojice kopiíjníků, kteří jsou na koních „v brnění“ a mají býka utahat
4-5) Petr Pavel
6) premiér Fiala
7) motorka
8) slavnostní nástup hlavních aktérů zápasu před vpuštěním býka do arény
9) Dvojice udržující hráběmi písek v aréně beze stop krve. V dobách dávno minulých, kdy ještě býčí zápasy probíhaly na veřejných prostranstvích, protože specializované arény nebyly, měli za úkol udržet diváky v bezpečné vzdálenosti.
10) Tábor
11) Vstupují do zápasu v počáteční fázi, kterou toreador jen sleduje a snaží se poznat, kde má býk slabé stránky, aby je mohl využít.
12) V rámci toho krvavého představení mají hlavní roli, tj. právo ukončit býkův život.