25.11.2020 | Svátek má Kateřina


ÚVAHA: Problém s pamětí

29.10.2020

Mám problém s pamětí. Pamatuji toho moc.

Například si pamatuji výrok, který byl léta letoucí hodnocen jako mimořádně trefný a odvážný. Michael Kocáb v osmdesátých letech v přímém přenosu „neškodné“ písničkové soutěže nečekaně prohlásil: „Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.“

Tak si po všech těch skopičinách a kauzách našich ministrů za uplynulá léta říkám - neměl on ten Kocáb pravdu? Není ta skvadra nahoře dokonalým reprezentivním vzorkem našeho národa?

Poznal jsem za život pár úspěšných podnikatelů. Tvrdě pracují, riskují, řeší problémy, dojednávají obchody - ne, vůbec jim nezávidím. Někteří z nich - ne všichni, upozorňuji - si za tu mimořádnou práci dopřávají i mimořádné požitky. Proč ne? A ještě menší část z těchto podnikatelů podlehne touze dopřávat si a ještě se chlubit: já na to mám, já se znám s tímhle a s támhletím. Prostě mají takovou povahu a ocitají se občas na hraně mezi legálním a nelegálním. Co je jim do toho, že to mnoha lidem připadá poněkud nesympatické, neřkuli chucpe. Tihle lidé logicky nemohou nebýt ve vysoké politice také zastoupeni.

Naopak kamarád se už od střední školy angažuje v nápravě věcí, které podle něj a mnohých dalších nejsou dobré. Zkouší to i v komunální politice, zkouší kandidovat výš. Jemu podobní se jako solitéři také míhají i v té politice vrcholové.

A co všichni ti švejkové s rouškami ze záclon, co vynálezci privátních uzavřených klubů kvůli EET, co popírači existence koronaviru, štiky šedé až šedočerné ekonomické zóny a koumesové neustále oťukávající mezery našeho právního systému? Těch je přece slušná masa a jejich hlas k těm nahoře doléhá. Že by pánové nahoře oslyšeli nálady a názory tak rozsáhlé masy? Že by neřekli „Pojďte mezi nás“?

Co my, kteří si spolu se starými Římany říkáme „dura lex, sed lex“, nebo dokonce moji verzi „stulta lex, sed lex“ (překlad: tvrdý zákon, ale zákon to je; druhá verze zaměňuje slovo tvrdý za pitomý)? I nás někteří vrcholoví politici zastupují.

Inteligence v naší populaci je rozložena podle populární Gaussovy křivky. Ve vládě a v parlamentu by, doufám, měla být posunuta o pár bodů doprava k těm vyšším hodnotám, ale „Gaussovka“ to musí být. A to tu ještě máme rozložení takových hodnot, jako sociální inteligence, empatie, altruismus, konzervatismus, závislost na odměně a tak dále. Zase Gaussovy křivky, ale tentokrát není důvod předpokládat, že u politiků budou narozdíl od nás plebejců nějak výrazně posunuty k „lepším“ hodnotám.

Můj problém s pamětí: pamatuji si na bamberskou kauzu, sarajevský atentát, volby Václava Havla prezidentem se zabásnutým dr. Sládkem, dokonale vyšumělé naděje vkládané do Věcí veřejných, v zahraničí pak kauzy Berlusconiho, dlouhé prsty mafie v devadesátých letech na Slovensku, reakci našich i zahraničních politiků na utonulého Aylana Kurdiho, a tak dále.

Na základě toho všeho tvrdím: ano, máme takovou vládu, jakou si zasloužíme. Máme takovou vládu, jací jsme my, z nichž naši politici vzešli. Je naším zrcadlem, trochu pokřiveným, ale u jiných lidí naopak nemilosrdně věrně zrcadlícím. Nedivme se a zapomeňme na slova písně Marty Kubišové „někde musí být ráj“. Nemusí. Nemůže. Zaplaťpámbu.

Převzato z autorovy Palety názorů a ptákovin








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.