15.1.2021 | Svátek má Alice


ÚVAHA: Historia magistra vitae

24.11.2020

Historie, učitelka života. To mi napadlo při čtení článku pana Aleše Uhlíře o pohledech historiků na bitvu na Bílé hoře a o všem , co poté následovalo.

Neexistuje v češtině blbější text než píseň o stařičké máti Čechii, jak na Bílé hoře vyorává naše stará práva. Orej, máti orej, až nebudeš moci, Sokola zavolej…

V českých dějinách se událo mnoho událostí, které se dají nahlížet z různých úhlů. V tom nejsme jediní, taková je celá historie, a to bez výjimky. Jen je s podivem, že sice diskutujeme o Bílé hoře, ale nějak zapomínáme na události dvě stě let před ní. V průběhu středověku se čas od času stalo, že světská moc – panovníci - ve spolupráci s mocí duchovní vyhlásila křížovou výpravu. A tak se táhlo proti svobodným Frísům, Stedingům. Nedokázali nějak pochopit výhody feudalismu. Táhlo se proti Katarům ve Francii, to už byl úplný průšvih, nějak nedokázali pochopit výhody jednotného výkladu Písma. Táhlo se proti bogomilům v Bosně, v dojemné spolupráci katolické a pravoslavné vrchnosti. Táhlo se proti pohanským Litevcům, nedokázali nějak pochopit výhody křesťanství.

A vytáhlo se i do Čech. V téhle zemi nám zblbla řada intelektuálů, začali si říkat, co je napadlo, a co nejhůř - místo, aby vedli disputace latinsky, tak začali po česku. A zblbli i toho chlapa od pluhu, vznikla z toho nepěkná mela. A tak laskavá vrchnost povolala vojska označená křížem. Jenže ouha - poprvé v historii Evropy se událo něco pozoruhodného. Křížová výprava byla odražena. Nejprve na Vítkově, pak o něco později bylo dokonáno pod Vyšehradem. Nastala válka občanská, šel bratr proti bratru, nebylo místa, kam by se dalo schovat. Hořely kostely, kláštery, padaly hrady. Sedmdesát let od smrti mistra Jana to trvalo, než za vlády Vladislava Jagellonce došlo k náboženskému míru. Více než tři generace to trvalo, než česká matička podržela mužovi podolek a pravila, do ničeho se nepleť, ne že zase budeš na rathausu buntovat. Víš, jak dopadli sousedi v minulých letech.

Význam těch událostí nějak přebíráme z té české krtiny, nechápeme, že tak drsně začala klíčit demokracie. Nebyli jsme v tom sami, jinde se dostali dál i bez masakrů náboženské války. Ale přemožení duchovní hegemonie církve bylo důležitým faktem. Nebo už neplatí básníkova slova: Svět celý zdrtil vojevůdce slepý a Táboru se kořil věčný Řím?

Jenže po dvě stě letech byla země zas na křižovatce dějin. A celá tahanice trvala pro české rebely jen dvě hodiny, pak bylo hotovo. Nepomohli ani bojovní Valaši, ani celá protestantská Evropa. Na hranicích říše dupali koně tureckých nájezdníků, na rozdíl od maďarských protestantských šlechticů nikoho v Čechách nenapadlo povolat na pomoc Turka (ačkoli o tom asi někteří uvažovali).

Čechy se na tři sta let staly pevnou součástí monarchie pod vládou dvouhlavého orla. A nebyla to bezvýznamná část. Je prokázáno, že české země platily nejvyšší daně, dodávaly nejkvalitnější a hlavně věrné vojáky. Na rozdíl od Poláků, Uhrů, Italů či dokonce rakouských Němců zůstali Čechové císaři věrni. Baronka von Botzenhaim dobře říkala: Čéska fójak, tópra fójak. Jak napsala rakouská historička , ještě třicet let po řádění českých pluků ve vídeňských předměstích po porážce revoluce v roce 1848 říci někomu „Ty Vašku“ byla smrtelná urážka.

A co se týče vývoje v Čechách - když táhli zemí Francouzi za války v roce 1741, důstojníci se podivovali strašné bídě venkova a psali domů, že před každým lepším domem, rozuměj šlechtickým, stály popravčí nástroje, lavice pro bití nevolníků a další propriety, u nich už několik století nevídaných. Když táhli zemí důstojníci ruští proti Napoleonovi, psali domů o strašné bídě v Čechách. A za šest desítek let byly Čechy jednou z nejvyspělejších zemí monarchie.

Co k tomu přispělo? Domnívám se, že jedním z motorů bylo soupeření české a německé populace v Čechách a na Moravě o vládu, přispěla k tomu i židovská komunita svými kontakty, v neposlední řadě pak geologická pestrost české kotliny, která umožnila bouřlivý rozvoj průmyslu.

A co se týče Bílé hory. Přečtěte si Oliviera Chaline, jeho Bílou horu. Na závěr autor říká: Devadesát procent dokumentů ze stavovské kanceláře se netýká vedení války či dalších aspektů rebelie. Týkají se tahanic , ve kterých si pánové vysvětlovali, z jakých důvodů nemohou platit daně, anžto mají taková či onaká privilegia.

Jen by mne zajímalo, když pak klečeli před Mydlářem, jestli je napadlo, že radši ty daně měli platit.

V tom tkví největší poučení historie, že, dámy a pánové?

Apropó, už jste slyšeli o tom, že povinností každého Čecha je alespoň jednou za život přijít na Tetín?

Autor je průvodce Sdružení sv. Ludmily a zastupitel obce Tetín za ČSSD








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.