Jaro , léto , podzim , zima , někde víc , někde míň, ale platí to přírodně .
Je to axiom , nediskutuje se . Zatím se nedělají lidské pokusy to změnit. Je to významná součást jistoty naší lidské existence. Respektování umožňuje přežití.

Napadlo mě, zda nenajdu nějaký takový neměnný vzorec chování lidstva, nezávislý na jeho bezbřehé domýšlivosti a zpupných výstřelcích.

Nabízí se mi zatím jen dvě „ přírodní „ dění : Mír a Válka , se vší nedokonalostí výrazu těchto termínů. Lidé jsou holt takhle stvořeni a pokusy , aby to bylo jinak, byly stejně úspěšné jako ten dnešní, o změnu klimatu. Poznáním této skutečnosti, její respektování, vyvození závěrů, by podle mého názoru významně zjednodušilo lidské životy . Je otázka , zda by je to nezkrátilo, ale dnešní průměrný věk je stejně umělý , nepřírodní a neudržitelný. Platí pro vyspělé státy .

Zatím se takovým názorům v době , kdy nestrádáme hlady , domýšlivě bráníme.

Prakticky :
Skupina lidí nějakým způsobem determinovaná se ráno probudí na území , které obývá a rozhlédne se ..
Nikdo na ni neútočí – je mír !
Od toho okamžiku se denně stejně organizuje k přežití obstaráváním potravy a vody , pak k obraně před útokem a pak k útoku na jiné, k obstarání potravy a vody.
Tak den za dnem až ke dni, kdy je dost sil nebo zoufalství k útoku na jiné.

To je válka !
Ta nějak skončí úspěchem , neúspěchem a následuje mír , podle stejného vzorce .
Pokud se to zdá jednotvárné pak vězte , že každá taková společnost obvykle uživí bardy , co takovou činnost oslaví vznešenými slovy a písněmi. Ty se lidé rádi naučí zpívat , neboť jen to je odliší od zvířat a pak ještě krutost.

Jak jednoduché, byť špatně opěvovatelné.