Michal Uhl je veřejně činnou osobou. Již dostatečně dlouho se pohybuje v českém veřejném prostoru a také veřejně publikuje svoje často velmi razantní názory. Většinu svých prohlášení pak opírá nejen o nezvratné důkazy, ale i o pocit či vědomí převahy vyplývající z toho, že Michal Uhl (a jemu podobní) vědí, co je dobré, správné, co je potřeba ve jménu dobré věci udělat. Velká část jeho publicistické produkce se týká problematiky vyrovnání se s minulostí, což pochopitelně vyplývá z jeho role radního v Ústavu pro studium totalitních režimů.

Nyní narazil. Historici a také publicisté Adrian Portmann a Petr Blažek podrobněji prostudovali způsob nominace do Rady ÚSTR a s překvapením zjistili, že nominaci Michala Uhla do rady ústavu, který zkoumá totalitu ve věcech jejích podobách, podal registrovaný agent StB, který mezitím změnil pozici a světový názor. Přesněji ho nominoval dikcí tehdejší doby registrovaný tajný spolupracovník StB vedený v kategorii agent, krycí jméno „Jíra“. Zveřejnění takového silného prohlášení okamžitě vyvolalo smršť stanovisek, argumentů, desítky amatérských historiků se začaly prokousávat různými seznamy a hledaly, jak to tehdy vlastně bylo. Michal Uhl okamžitě reagoval v neobyčejně emotivním a silném prohlášení, kde oba renomované a veřejnosti známé historiky osočil z amatérismu, lží a označil je za profesní a lidské ztroskotance, neboť je podle Uhla z dokumentace zřejmé, že v jedné databázi existují dvě osoby se stejným jménem, ale jiným datem narození, a tedy M. Uhl byl nominován nikoliv agentem, ale osobou, na kterou byl veden zájmový svazek, tedy obětí totality.

Vzápětí oba historici velmi přesvědčivě doložili porovnáním dalších dochovaných databází, že obě osoby vedené ve svazcích jsou sice s různými daty narození, ale v různých databázích se jejich identifikátory shodují. I další odborné archivní znaky dokládají, že někdo záměrně jinou tužkou pozměnil rok narození v jedné databázi. StB byla ale důkladná, takže vymazat z evidence není tak snadné a asi ani v bouřlivých dnech listopadu 89 to nešlo snadno.

Michal Uhl, doufám, aniž to tušil, se stal dokonalou ukázkou proměny tupé totalitní policie v moderní zpravodajskou agenturu. Vždyť komu se podaří vysadit agenta nebo člověka, který může být agentem diskreditován, přímo do centra boje proti totalitě, v tomto případě do ÚSTR. Nechci spekulovat, nakolik je současná, již více než dva roky existují fatální krize a rozvrat v ÚSRT přímo dílem bývalých agentů StB a nakolik je způsoben naivitou až hloupostí těch, kteří ÚSTR nyní vedou.

Poslední z hlediska čistě právního bude rozhodnutí soudu, ale z hlediska morálního stojí před M. Uhlem dilema. V romantických dobách by si hrdina vzal revolver s jedním nábojem, aby dostál své cti. Nyní není třeba absolutní oběti, ale gesto pokory požadovat a očekávat lze. V každém případě je situace velmi bizarní. Vidím jedinou schůdnou cestu z tohoto marasmu ven. V radě ÚSTR nemůže ani minutu pracovat člověk nominovaný registrovaným agentem „Jírou“, protože je prostě nedůvěryhodný a každý jeho krok bude nutně vyvolávat otázky, kdo nebo co za ním stojí. M.Uhl musí rezignovat z Rady ÚSTR a měl by se lidsky slušně omluvit za svoji blamáž.

Jeho poněkud hysterická obvinění obou pánů, kteří toto poprvé zveřejnili a kteří to i doložili, pak ponechávám bez komentáře - přičítám to vyšší nervové labilitě pana Uhla. Pokud chce ještě veřejně působit, pak ale nesmí začít s vymlouváním, čekáním na rozhodnutí soudu, jestli agent „Jíra“ byl nebo nebyl agent, a s dalšími tak obvyklými obstrukcemi. Takové chování možná prodlouží dobu, kdy bude pan Uhl dostávat plat z ÚSTR, ale v žádném případě mu nepřidá na cti.