Autor: Dr. Manfred Kölsch byl soudcem přibližně 40 let, naposledy jako předsedající soudce u zemského soudu v Trevíru. Po odchodu do důchodu pracoval jako právník.
Zdroj: Odkaz

V sobotu vstoupí v platnost zákon o digitálních službách. Zajistí, aby se šířilo jen kontrolované myšlení. Toto není jediná ústavní obava ohledně nařízení EU a německého prováděcího zákona, které musí být ještě schváleny.

Zákon o digitálních službách (DSA), který vstoupí v platnost 17. února, bude implementován do německého práva prostřednictvím zákona o digitálních službách (DDG). První čtení proběhlo 18. ledna 2024. Návrh DDG byl poté postoupen příslušnému výboru. Termíny 2. a 3. čtení tam budou stanoveny po jednání komise.

Článek 1 zákona o digitálních službách uvádí, že svoboda projevu a informace musí být chráněny v souladu s „ Listinou základních práv Evropské unie „, a to navzdory nařízení, které je třeba provést. Evropská komise sama určuje, že by se měly mazat pouze nelegální záznamy. Záznamy, které jsou jen škodlivé, by neměly podléhat povinnosti odstranit je, protože by to mělo vážné důsledky pro ochranu svobody projevu.

Tento závazek chránit článek 11 Listiny základních práv EU , článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech a nakonec článek 5 základního zákona je však pouhou fasádou. Nad tím se zvedá sekera na základní principy našeho demokratického společenství. Podle článku 34 DSA musí platformy nejen mazat nelegální záznamy. Při kontrole záznamů, zda by je bylo nutno odstranit, byste měli věnovat zvláštní pozornost „kritickým“ a „škodlivým“ záznamům.

Takzvané body odůvodnění k DSA ilustrují protidemokratické obavy Komise. Podle č. 5 musí být vymazány nejen nelegální informace, ale i „jinak škodlivé informace“. Provozovatelé platforem by se podle č. 84 měli soustředit i na informace, které nejsou nelegální. Mají zabránit šíření „zavádějícího a klamavého obsahu, včetně dezinformací“. Pojem dezinformace není nikde v DSA definován. V roce 2018 se Komise domnívala, že výraz se týká „prokazatelně nepravdivých a zavádějících informací“.

Demokratická diskuse odezní
To už je cenzura? V každém případě jsou občané dezorientovaní, pokud mají vycházet z toho, co zapadá do současného politického názorového koridoru. Nevstoupí proto na minové pole položené DSA, aby se pochopitelně vyhnuli sociálnímu znevýhodnění. Životně důležitý prvek svobodného základního řádu – neustálá intelektuální a demokratická diskuse, dokonce i s protichůdnými názory (BVerfGE 7,198; 20,162, odst. 36; 86,122, odst. 19) – odezní. Rozšíří se řízené myšlení.

Zásada konkrétnosti vyžaduje, aby zákonné zmocnění výkonné moci bylo dostatečně konkrétní a omezené co do obsahu, účelu a rozsahu. Jen tak může být jednání zmocněných měřitelné a předvídatelné a vypočitatelné v míře únosné pro občana. (BVerfGE 56.1, odstavec 12)

I když má zákonodárce volnost při výběru šíře pojmů, termíny použité v DSA se týkající takového obsahu, který je „zavádějící“ nebo „škodlivý“ pro „společenskou debatu“, „volební procesy“, „veřejnou bezpečnost“ „ nebo „veřejné zdraví“ – všeobecné klauzule, které jsou tak vágní, že je lze považovat za nepřímý zásah do svobody projevu a informací. Uživatel se vždy bude považovat za možného narušitele/hrozbu „veřejné debaty“ a „veřejné bezpečnosti“.

Lze se oprávněně domnívat, že použití této metody zamlžení faktické skutečnosti není náhodné, protože vyvolává obavy občanů, že by mohli upadnout do podezření. Metodicky se vytváří klima vzájemné nedůvěry. Probíhající „debaty“ se v daném názorovém kanálu zvrhávají ve falešné debaty. Životně důležitý prvek svobodného základního řádu – neustálá intelektuální debata mezi protichůdnými názory – je tímto způsobem dále omezován.

Rizika preventivní informační kontroly
Autocenzura velkých platforem a vyhledávačů, jakož i monitorovací povinnosti osob odpovědných za dohledovou síť, která má být instalována v celé Evropě, jsou navrženy jako preventivní. „Předvídatelné“ okolnosti by měly být posuzovány podle „pravděpodobnosti“ jejich dopadu na „veřejnou bezpečnost“, „společenskou diskusi“ a „veřejné zdraví“:

„V demokratické společnosti jsou taková preventivní opatření zásadně odmítána, protože omezením určitých informací před jejich šířením znemožňují jakoukoli veřejnou diskusi o obsahu a zbavují tak svobodu projevu její faktické funkce motoru pluralismu. (Stanovisko generálního advokáta u ESD Saugmandsgaard Oe. RsC-401/19, ECLI:EU:C:2021:613 Rz. 102f.)

Preventivní opatření pro kontrolu informací však mohou být povolena pouze jako součást nezbytného testu proporcionality, pokud existují významná a konkrétní podezření, že je vážně ohrožen právní zájem na vysoké úrovni (Peukert, KritV 03/2022, odstavec 42 s dalšími odkazy). Tento požadavek na schválení preventivní informační kontroly, který by mohl odůvodnit výjimku, není v DSA ani vzdáleně splněn.

Máte-li pochybnosti, smažte jej
Hlavní platformy a vyhledávače budou inklinovat k tomu, co je známé jako overblocking. Použité obecné klauzule nestanovují žádná omezení týkající se obsahu při práci s položkami. K neudržitelným mazáním nepřispívá ani jen vnější kontrolní tlak vyvíjený účastníky instalovaného sledovacího systému. V případě pochybností provozovatelé platforem a vyhledávačů ve vlastním ekonomickém zájmu vymažou záznam dříve, než obdrží „návrh“ od účastníků kontrolní sítě. Čelí sankcím, které musí být „účinné“ a „odrazující“ podle čl. 52 odst. 2 DSA. Ve skutečnosti takové jsou, protože jim hrozí pokuta až do výše 6 procent celosvětového ročního obratu v předchozím finančním roce, „pokud nesplní povinnost stanovenou v DSA“ (podle inspektorů). (čl. 53 odst. 3 DSA).

Vzhledem k technologiím automatického rozpoznávání obsahu, které již některé platformy využívají z 90 procent a které prosazuje DSA, se nejen zvýší počet mazání příspěvků, ale také chybných rozhodnutí. V současné době nejsou automatizované nástroje moderování schopny předvídat pravděpodobnost budoucího chování ani naplnit použité obecné klauzule ústavním obsahem prostřednictvím testu proporcionality. Prosazování a sledování DSA vyžaduje „bezproblémovou výměnu informací v reálném čase“, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 148. Monitorovací systém musí mezi Komisí, koordinátory a panelem bezpečně fungovat. (článek 85 DSA)

Ovládání je centralizované
Dohled nad zde instalovanými digitálními médii je v rozporu s článkem 30 GG, podle kterého za dohled nad médii odpovídají jednotlivé spolkové země. Nyní budou věci radikálně jiné. Podle § 12 návrhu DDG by měl být koordinátorem, který bude instalován v souladu s § 49 odst. 1 DSA, prezident Spolkové agentury pro sítě. Orgán, který je přidělen spolkovému ministerstvu pro digitální záležitosti a dopravu. Přesun monitorování digitálních médií ovlivněných DSA ze státní na úroveň spolkových zemí bude dále centralizován, protože kontrolu nad kontrolním systémem nakonec převzala Evropská komise.

Národní koordinátor je vázán pokyny Evropské komisi. (čl. 66 odst. 3; 67, odst. 5 a 6; 82 odst. 1 DSA). A nejen to. Podle článku 66 DSA a bodu 138 odůvodnění může Komise kdykoli jednat „z vlastní iniciativy“, aniž by zapojila koordinátora, pokud se domnívá, že poskytovatel je „podezřelý z porušení ustanovení tohoto nařízení“. V tzv. „krizovém případě“ – Komise sama určí, zda jsou splněny nezbytné podmínky – získává další práva zasáhnout, aniž by tomu mohl národní koordinátor zabránit (článek 36 DSA). Spolkově strukturovaná kontrola médií byla podkopána.

Složitost věci
Komise s podporou členských států umožňuje oznamovatelům z občanské společnosti (a provozovatelům platforem) provádět zásahy do svobody projevu a informací, které by byly protiústavní, pokud by je prováděl přímo stát. Dohledovou síť doplňují „důvěryhodní informátoři“ vybraní koordinátorem. Jsou považovány za „důvěryhodné“, pokud se již v minulosti (v době účinnosti zákona o vymáhání práva na sítích) osvědčily zjišťováním a nahlašováním obsahu. Stát zadává třetím stranám (provozovatelům platforem, Evropské komisi a informátorům občanské společnosti) akce, které, pokud by je provedl sám stát, by byly zjevně protiústavní. Přímo se účastní pouze financování informátorů občanské společnosti.

Výbušnost DSA není vzhledem k rozsahu a složitosti věci občanům hned patrná. Nebezpečí pro základní demokratická práva se realizuje postupně a je profesionálně skryto za ústavní fasádou. Za touto fasádou je však vědomě podkopáváno právo na svobodu projevu a informace zaručené článkem 11 Listiny základních práv EU, článkem 10 Evropské úmluvy o lidských právech a článkem 5 Ústavy Spolkové republiky Německo.