15.4.2024 | Svátek má Anastázie


SVĚT: Přichází nový věk tragédie

28.3.2024

Teroristický útok v Moskvě ukázal, že zahlceni zprávami z bojiště na Ukrajině, v Gaze a kulturní válkou, která se u nás odehrává pod hlavičkou Green Dealu, zapomínáme, že svět je daleko složitější. A že válka na Ukrajině není jen zcela očividnou agresí Ruska, ale že je vyústěním pohybu a činů i naší civilizace. V komentáři otištěném v britském politicko-kulturním časopise „The New Statesman“ pod titulkem „Nový věk tragédie“ https://www.newstatesman.com/ideas/2023/04/new-age-tragedy-china-food-europe-energy-robert-kaplan-helen-thompson-john-gray

hovoří jeho autoři Robert D. Kaplan, John Gray a Helen Thompson o svém pohledu na současnou situaci, ve které se svět ocitl.
Oproti výrokům značné části politiků naší Pětikoalice, kteří se na svět, například na rusko-ukrajinský konflikt dívají jednoduchým prizmatem, oni vidí svět složitější. U nás „víme“, kdo jsou ti „špatní“ a kdo „dobří“. A pravdu a jedinou pravdu máme my. Jak si bylo možno vyslechnout 24. 3. 2024 v diskusi na CNN, kde piráty zastupovala místopředsedkyně PS Olga Richterová. Stála na jednoznačném stanovisku, kdy jediným a zásadním zločincem celého světa je Putin a Rusko, které musíme zničit. Jak, to nedokázala odpovědět.

Bohužel takovéto politické stanovisko není podloženo realitou, ale spíš zbožnými přáními. Zde bych rád řekl, že Rusko je podle našich představ jednoznačným agresorem, bohužel však vlády více než 80 procent obyvatelstva zeměkoule ten pohled tak jednoznačný nemají. Viz hlasování v OSN. Ani v EU nesdílí stanovisko například našeho pirátského ministra zahraničí všechny státy. A dokonce i návrh ČR přednesený prezidentem Pavlem na doplnění vojenského střeliva pro Ukrajinu se nesetkal, jak přiznala i naše media, všude s nadšením. Tím nemyslím jenom momentálně proklínané Slovensko a Maďarsko, ale také třeba Španělsko, Itálie a další evropské státy.
Shora uvedení autoři považovaní v anglosaském světě za renomované politické komentátory, vidí situaci ve světě cituji: „… jako výsledek rivality mezi velmocemi a nedostatkem zdrojů a rozpadem liberálního řádu založeného na pravidlech.“
Robert D. Kaplan, autor známé knihy „The Coming Anarchy“ (Přicházející anarchie) se při posuzování současné situace Západu, a zvláště v Evropy vrací do období demokratického ale nefunkčního, „Výmarského Německa“ (1918 až 1933). Které je u nás zvláště levicovými humanitními a uměleckými proudy považováno za ráj modernity. Ovšem R.D. Kaplan sám mluví o Výmarské republice jako o éře, která zrodila fašismus a totalitarismus. Podle R.D. Kaplana: „složitý a náchylný k hašteření byl „Výmar“ klasicky problémy přetíženým politickým režimem, který existoval ve stavu trvalé krize. Takový je i náš dnešní svět. Nemá žádnou skutečně efektivní světovou dohodu o fungování a vztazích. Vzhledem k zmenšování „zeměkoule“ způsobeném technologiemi, existuje rozvíjející se nový světový systém, v němž krize mohou rychle migrovat z jedné části země do druhé, či ze státu do státu. Dnešní svět je podle něho totální „Výmar“, kde je vždy krize.“

Dokazuje to dnes nejen teroristický útok muslimů Moskvě, ale třeba i to, že vláda politicky bezvýznamné země v Africe – Nigerie – si dovolí vyhnat americkou posádku ze základen na svém území a USA si netroufnou ani špitnout. Pologramotní Hutiové dokáží zablokovat dopravu Suezskému kanálu. Nejsilnější stále vůdčí stát světa USA je krok od zahájení „horké“ občanské války (studená je v plném proudu) a obě politické strany si udělaly z Ústavy USA trhací kalendář. A soudy jsou často jen „převodovými pákami“ politických sil.

John Gray, významný britský novinář a spisovatel říká: „Globální ‚Výmarská republika‘ rozpolcená novými technologiemi a nedostatkem zdrojů, je naším dnešním výchozím stavem. Naším úkolem není podpořit poloimaginární a zaniklý Západem vedený ‚řád založený na [euro-amerických] pravidlech‘, ale vyhnout se katastrofickému konfliktu v post hegemonickém světě.“

I v současném světě: „…USA zůstanou velmocí. Přesto je americký úpadek trajektorií, kterou lidské počiny nemohou změnit. Představa, že by národ, který je dnes tak nezvladatelně rozdělený, mohl vybudovat nový mezinárodní řád, je přitažená za vlasy.“

Z našeho hlediska, s přihlédnutím k tomu, že USA dvakrát zachránily Evropu a my jsme se po listopadu 89 úplně přihlásili ke spojenectví s USA, je tato předpověď pro nás a Evropu dosti tragická.
Helen Thompson, ekonomka a profesorka z Cambridge University, pak svoji část článku ukončuje slovy: „Po většinu dvou desetiletí bylo Rusko světovou supervelmocí vyvážející energii. Ale uvalení západních sankcí po invazi na Ukrajinu ztížilo ruským společnostem rozvoj, bez něhož bude ruský ropný průmysl upadat. Zatímco se vlády po celém světě pokoušejí řídit nízkouhlíkovou energetickou revoluci, toto soupeření o zdroje zahrnuje stále rostoucí seznam surovin (nejen naftu).“

„Myšlenka lineárního pokroku vždy skrývala problém vyčerpávání zdrojů za apriorním předpokladem, že technologie přispěchá na pomoc. Naší tragédií na Západě je, že navzdory všem katastrofám 20. století si stále neseme tento arogantní pohled na svět, který nás zaslepuje vůči složitosti naší kolektivní lidské nesnáze na současné Zemi.“

Ukázka naprostého úpadku naší politiky v ČR a diskuze je v tom, že pokud by se někdo chtěl sám za sebe předkládat tyto myšlenky, bude ihned z mnoha stran označen za „proputinovce“, za nepřítele naší demokracie, a jak zní nejnovější nadávka, za „chcimíra“.

Osobně mám pocit, že nás i EU vedou dnešní „výmarští“ politici k tragickým koncům. Po konci první světové války bylo hlavním heslem: „Už nikdy Verdun!“ -šílená bitva která nic nevyřešila s 300 000 mrtvých.

Dneska máme Verdun na Ukrajině, v Gaze, Sýrii, Somálsku a teroristický atentát v Moskvě i vraždění organizované Hamásem v Izraeli, což se mžikem oka může přenést i sem k nám.

vlk

Máte-li zájem o dění a válku na Ukrajině, možná vás překvapí, že Čechoslováci se válek na Ukrajině s malými přestávkami zúčastňují již sto deset let. O roku 1914, kdy našinci bojovali v řadách rakousko-uherské armády od 28. července 1914 a proti nim Česká družina, předchůdce ČS legií vstoupila do války Přísahou, kterou složila na Sofijském náměstí v Kyjevě 28. září 1914. Říká-li se, že dnešní boje na Ukrajině se podobají bojům 1. světové války, určitě vás zaujme kniha.“ Život, boj a smrt pod sedmi vlajkami“ -Češi a Slováci 1914-1920.

Najdete na https://www.dobreknihkupectvi.cz/zivot--boj-a-smrt/