Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Někdejší průmyslová revoluce nahrazovala práci lidských svalů, zatímco dnešní "AI revoluce" již postupně nahrazuje práci lidského mozku.
Jenže ta "transformace" se děje při respektování platných ekonomických zákonů tržní ekonomiky. Tzn. mají prioritu ty AI přístupy, které velmi brzy dokáží vydělat peníze. Nikoliv ty pomalé, ekonomicky loudavé přístupy.
Z počátku se Číně vyplatilo technologie AI a IT kopírovat, zatímco dnes, díky většímu počtu výkonnějších lidských mozků (v čínské populaci), má dnes Čína již vlastní vývojovou základnu.
Jenže nelze počítat s tím, že technologicky pokročilejší země USA bude nečinně čekat, až dojde technologickému předstihu Čínou, Indií a pod. Existují různé strategie. Jako někdejší absolvent vojenské katedry (ač později degradovaný) vím, že teď (po obecném úvodu) už musím zmlknout. Což tak také činím.
Wikipedie:
Průmyslová revoluce byla postupná změna v období od 18. do 19. století, kdy se zásadně proměnilo zemědělství, výroba, těžba, doprava a další hospodářské sektory. Do té doby hospodářství dominovalo zemědělství. ...
Přístup je pomalý nebo rychlý, "pomalé, ekonomicky loudavé přístupy" je nesmysl.
(Aerokarel) Karel Šebesta vás tímto informuje, že by si zasloužil docenturu v českých ekonomických vědách.