Vedle témat ekonomických a kritiky korupce přichází především nové strany, například Babišovo ANO, Okamurův Úsvit, ale i Piráti a Svobodní s návrhy na posílení prvků přímé demokracie. Čím bude demokracie více přímá, tím údajně lépe. Spásou má být referendum, většinový způsob volby poslanců do sněmovny a možnost jejich odvolání občany. Změna volebního systému do sněmovny na většinový by nám prospěla, není však v zájmu dominující levice. Nedá se očekávat ani podpora od tradičně malých stran, jako jsou lidovci a zelení.

Referendum je jiný šálek. Veřejně jej odmítnout si žádná strana nedovolí, aby nebyla vystavena mediálnímu lynči za pohrdání voliči. Uzákonění obecného referenda máme v české ústavě od jejího počátku. Zkušenost se zavedením přímé volby prezidenta by nás měla varovat. Proto není kam spěchat, když není shoda o podobě referend. Referendum nemusí být jen závazné, ale i poradní, může mít formu ankety s více variantami nebo pouze ano, ne. Jak často ho lze o stejné otázce opakovat? Kolik podpisů bude třeba pro jeho vyvolání? Půjde otázku zpochybnit u soudu? Atd.

Osvědčené návrhy

Nejpoctivěji k tématu přistoupili Svobodní, kteří místo populistických nebo nedotažených nápadů navrhují osvědčené modely ze Švýcarska. Lidové veto a lidová iniciativa. V prvním případě mohou občané do určité doby vyvolat referendum o parlamentem přijatém zákoně a tím jej buď zrušit nebo potvrdit, v druhém případě mohou sami iniciovat předložení návrhu zákona. Lidové veto vede k uměřenosti a konzervativnosti parlamentu.

Příklady městských referend (Brno, Litvínov, Mladá Boleslav) zmařených nízkou účastí (s dopomocí obstrukcí samospráv, které úmyslně nespojily termín konání referend s volbami) jsou důkazem, že přes vzletné fráze o právu občanů sami si rozhodovat není veřejnost aktivní ani v tématech, která se jí přímo dotýkají. K referendu o plánovaném přesun vlakového nádraží v Brně o 800 metrů za desítky miliard nebo prolomení těžebních limitů před Litvínovem přišlo méně než nutných 35 procent.

Tak kudy? Společnost by se měla naučit referenda používat mnohem častěji při rozhodování lokálních problémů. Je tedy nutné zrušit hranici nutné účasti u komunálních referend pro jejich platnost. Pokud by se po několika letech tato praxe osvědčila, lze otestovat referenda krajská a tak postupně odspodu ruku v ruce s procesem učení z chyb a úspěchů přes kultivaci společnosti můžeme dojít k užívání referend i na celostátní úrovni.

Tyranie většiny

Političtí myslitelé se v minulosti báli demokracie, tedy její přímé verze, jako vlády ulice, která rozvrátí společenský řád. Přímá demokracie bez omezení by byla vystavena výkyvu nálad veřejnosti a populistickým politikům nejen v černých nebo rudých košilích, fakticky by šlo o tyranii většiny. Kdo by si dovolil omezovat hlas lidu? Referendum nezná kompromisy, jen vítěze a poražené. Moderní demokracie může fungovat pouze jako reprezentativní v rámci právního státu, který má napevno zabudované prvky ochrany menšin a nezávislosti rozhodování soudů a některých dalších institucí bez ohledu na momentální názor většiny. Moderní demokracie je založena na dělbě moci, dialogu a hledání širšího kompromisu.

Aktuálně komunisté navrhují referendum o církevních restitucích. Proč ne. Spojme je s otázkou o zákazu KSČM. A nemusíme ani měnit volební systém.

Autor je právník a politolog, člen sdružení Vraťte nám stát

Kráceno vyšlo v HN