Vědci se přou, jestli byl v lidské společnosti někdy v pravěku matriarchát, ale žádné důkazy o něm nemají. V tlupách lidoopů hráli a hrají vůdčí roli samci. Asi proto, že tyto tlupy jsou soutěživé a hašteřivé a tak jejich síla přijde vhod. A tak to zůstalo i nám.

Živočišná říše ale uplatňuje často i matriarchální modely. Typickým případem jsou hyeny. Také sloní stádo vedou samice a samci jsou po dosažení dospělosti vypuzeni. Lvi ve smečce se naopak nechávají živit lvicemi. Může být tedy obojí, přesněji to, co je lépe funkční a umožní dobré přežití. Namítnete, že řada mužů žije už dnes v matriarchátu. Ti, co jsou pod pantoflem. Ale ti ještě (snad) netvoří většinu a souvisí to s tím, že muž bez ženské péče pustne a chřadne. A stravu a záchranu před špínou odjakživa zařizovaly ženy.

Tedy staletí patriarchátu se na ženách dost podepsala. Ještě před více, než sto lety jim bylo odepřeno vyšší vzdělání a volební právo. Osvobodily je plně paradoxně dvě světové války. Když mužům teklo do bot a ve fabrikách neměl kdo vyrábět, povolali ženy. A těm se to zalíbilo a už je žádná síla nedokázala vrátit zpět k plotně. Navíc muži je pak nedokázali vždy uživit k očekávané životní úrovni a tak se ženy staly ekonomickým faktorem. Dnes máme lékařky, profesorky, jeřábnice, pilotky i političky. Ale po návratu domů většinu z nich stále čeká druhá směna, aby rodina přežila. Trochu hořké vítězství a tak chtějí více.

Za poslední dekády se objevila řada tendencí směřujících proti maskulinní společnosti. Tak třeba zrovnoprávnění homosexuality a velebení LGBT+, MeToo, pronikání žen do armády. V poslední době i diskuse a zpřísňování postihů za znásilnění. To vše je namířeno proti tomu přežívajícímu druhu bílého heterosexuálního muže, který za všechno může.

Má být hájen za to, že obstaral technickou civilizaci, vědy, technologii a současný blahobyt? Také je za ním nesčetně válek a hrobů. Muži politici udržují svět stále na pokraji konfliktů. Budou to umět ženy lépe?

Ženy jsou emotivní stvoření a násilí jim není vlastní. Protože při něm jim to nesluší. Místo toho dovedou mistrně intrikařit a ovládají řeč těla. V mnoha oblastech se mužům vyrovnají, v některých je dokonce díky pečlivosti a vytrvalosti předčí. Do dolů a k vysokým pecím se rozumně nehrnou. Nejsou to ale jen ženy, kdo prosazují své nové požadavky a práva. Často to dělají i muži. Ti podpantofláci? Ne, ženy život naučil ovládat manipulace a přesvědčování tak dobře, že není problém, aby si muž nakonec myslel, že to byl vlastně jeho nápad. A tak požadavky na zavedení genderových kvót vycházejí z převážně mužských parlamentů. Je genderová vyváženost předvojem matriarchátu? Přijde pak požadavek na většinu?

Vždy když se něco nařizuje, nebývá to efektivní. Nařiďte, že mezi vynikajícími žáky ve třídě musí být polovina dívek. Spravedlnost jde na úkor ustálené efektivnosti. Navíc i u žen platí, že ty hodné se dál doma starají o rodinu a do vedení se stejně jako muži tlačí spíše psychopatické osobnosti. Budou tedy lepší? Bude méně válek? Jsou chvíle, když žena dovede být krutější, než muž. Vzpomeňte na medvědici hájící své mládě.

Budou ženy schopné dál táhnout káru technické civilizace a budou to vůbec chtít? Dovedu si představit situaci: „Bude ten tvůj zase něco vymýšlet? Chystá se, ale až vyluxuje a vynese tříděný odpad.“ Matriarchát by možná udělal něco s přelidněním. Po tisíciletí rozhodoval o početí především samec – muž. Ve většině světa to je tak dodnes a matriarchát by asi omezil počet potomků na jednoho až dva. Ve vyspělých, matriarchátnějších, částech světa je to díky antikoncepci už dnes.

Matriarchát nebude koncem světa. Ženy mají trochu jiné priority a dovedou se na věci dívat z jiného úhlu. Bude zase trochu jiný. Jestliže k němu evoluce inklinuje, tak možná proto, že se patriarchát už přežil, že vyčerpal svá pozitiva a stále více obnažuje svá negativa. Konec konců, i když je to hořké, tak musíme si přiznat, že ženy jsou tím základním biologickým druhem. My jsme nezbytní jen chvíli a malým kouskem.

Třeba bude taková společnost harmoničtější a blíže k přírodě. Nebude svět přetvářet, ale přizpůsobovat se mu. Když vydrží také několik tisíciletí a přetvoří tlupu bývalých lidoopů v něco klidného a harmonického, tak bude mít své opodstatnění.