Společnost Obce v datech připravuje každoročně ve spolupráci se společnosti Deloitte hodnocení měst v Česku a sestavuje ze svého hodnocení pořadí. Toto hodnocení se nazývá kvalita života, ale se skutečnou kvalitou života nemá téměř nic společného. Výsledky tohoto průzkumu za rok 2021 byly zveřejněny 13.12. a jsou dostupné zde.

Do hodnocení autoři zařadili všechna města s rozšířenou působností (malé okresy), a tedy našli čísla pro celkem 206 měst v Česku. Pro města převzali z veřejných databází ústředních orgánů státní správy celkem 29 různých číselných ukazatelů, které se snad vztahují k roku 2021 nebo k nějakému blízkému roku. Každému ukazateli na základě své zvolené metodiky přiřazují váhu a následně hodnotí ukazatele ve třech kategoriích, které mají simulovat kvalitu života:

- Zdraví a životní prostředí,
- Materiální zabezpečení a vzdělání,
- Vztahy a služby.

Výsledkem je pořadí měst podle statistického výsledku a zvolené metodiky. Na prvním místě jsou Říčany, pak Praha, Brandýs n. Labem - Stará Boleslav, Černošice, Brno atd. Na opačném konci tabulky, tedy podle tohoto statistického výsledku jsou nejhorší Orlová, Karviná a před nimi Most, Litvínov a Žatec. Skutečně jsou Říčany nejlepší a Orlová nejhorší? Jaký faktický význam má, že některé město poskočilo o 50 míst nahoru a jiné město třeba o 30 míst spadlo? Je to skutečně reálná změna, nebo se jenom v nějaké databázi upravilo několik statistických dat?

Skutečně lze něco tak subtilního, jako je kvalita života, spočítat na tři desetinná místa a označit někoho za nejlepšího a jiného za nejhoršího? V mnoha jiných kvalitativních hodnocení postupují autoři mnohem uvážlivěji a nikdy neuvádějí výsledky na škále nejlepší a nejhorší. Mnoho ratingových agentur zařazuje hodnocené subjekty (státy, regiony, nebo třeba banky) do skupin a některé skupiny jsou na tom lépe a jiné hůře, ale nikdo není poslední. Stejně tak žebříčky kvality univerzit stanovují, která univerzita je první a která je třeba na světě na 20. místě, ale další pořadí pak již jsou ve škále například 50-100, 101-200 apod. tedy není nikdo poslední, není nikdo ocejchován jako nejhorší, protože autoři si uvědomují citlivost a problematičnost takových měření.

Se zpracováním pořadí měst podle společnosti Obce v datech lze polemizovat z mnoha úhlů pohledu. Zde je možné uvést alespoň nejkřiklavější opomenutí autorů tohoto průzkumu kvality.

1. Pojem kvalita života je jak v literatuře, tak ve vnímání lidí spojen se zcela jiným konceptem a autoři zneužívají tento pojem, aby ke své statistické analýze přitáhli pozornost médií.

2. Zpracování podobného výsledku založeného pouze na kvantitativní analýze vstupních dat a jeho prezentování jako pořadí měst, tedy explicitní hodnocení na škále nejlepší – nejhorší, je metodicky zcela chybné a nepoužitelné, ale mediálně vděčné.

3. Sami autoři v metodice k projektu uvádějí, že hodnocení je zpracováno pouze na existenci nebo blízkosti zkoumaného jevu (blízkost lékaře, dostupnost školy, přítomnost chráněného území, apod.) a nikoliv na hodnocení kvality skutečně poskytované služby nebo sítě. Navíc je zcela zřetelné, že neexistence jednoho typu služeb může být nahrazena jinou skupinou služeb, která bude uspokojovat potřeby obyvatel stejně dobře nebo ještě lépe. V průzkumu se nehodnotí, jestli tam je ta konkrétní služba nebo činnost poskytována a jak kvalitně je poskytována, ale pouze její vykázaná přítomnost, respektive nepřítomnost.

4. Do hodnocení není v žádném ohledu vztaženo hodnocení kvality zdraví, materiálního zabezpečení nebo služeb samotnými obyvateli, tedy to, co je pro hodnocení kvality života podstatné.

Mluvit o kvalitě života obyvatel, aniž bych se jich na to zeptal, je amatérismus. Schválně se zeptejme obyvatel na hlavní průjezdní silnici v Říčanech, jak jsou spokojeni s kvalitou svého bydlení, a pak to porovnejme s hodnocením spokojenosti obyvatel ve vilové čtvrti okolo Lázní Darkov v Karviné.

Autoři by se měli zajet podívat jako to vypadá na zámku v Petrovicích u Karviné, jak krásně jsou upraveny veřejné plochy v Orlové, nebo by mohli přijet třeba na náměstí do Žatce a zeptal se lidí, které potkají, jestli si myslí, že skutečně mají nejnižší kvalitu života v Česku. Pokud ovšem tito výzkumníci umí rychle běhat.

Pořadí obcí podle kvality života prezentované společností Obec v datech neodpovídá kvalitě života v těchto městech a je pouze statistickým cvičením s daty.

Autor je geograf z Prahy