Současnost

"Nepřizpůsobivými občany" Romové zůstali navzdory úsilí všech režimů dodnes a my je, chtěj nechtěj, sponzorujeme. Po Listopadu se většinově propadli mezi dlouhodobě nezaměstnané a obávám se, že i nezaměstnatelné. Většina narozených po roce 1970 nikdy dlouhodobě pravidelně nepracovala, takže jim chybí příslušný návyk.

Koncem listopadu 2008 se romská otázka opět (pokolikáté již od Listopadu) prudce aktualizovala drastickými masovými výtržnostmi v litvínovském sídlišti Janov; veřejnost byla šokována především všeobecnými sympatiemi, kterých se dostalo násilnickým extremistům od neromských sousedů Romů. Psát o těchto extremistech jako o pravicových je mi zatěžko, Dělnická strana je už z názvu spíše levicová a levicovými extremisty byli už nacisté - NSDAP znamená Národní socialistická strana německých pracujících. Samozřejmě, krajní levice - nacisté a komunisté - s krajní pravicí - fašisty - in extremis do značné míry splývají. Není náhodou, že např. při procesu o Lisabonskou smlouvu demonstrovali před Ústavním soudem v Brně na podporu našeho euroskeptického prezidenta Václava Klause jak komunisté a Dělnická strana, tak i fašistický Národní odpor.

Janovské události doznaly mohutného mediálního ohlasu nejenom u nás, ale už i v zahraničí. Z mnohého, co jsem přečetl, jeví se mi nejvýstižnější a nejvyváženější článek Nepřizpůsobivá je většina obyvatel od ředitelky základní školy praktické Jaroslavy Hajdukové (LN 26. XI. 08), z něhož vyjímám:

Nelze přehlédnout, že sociální politika státu v posledních patnácti až sedmnácti letech vytváří sociální past... Spočívá v tom, že pro méně kvalifikované a nekvalifikované lidi je výhodnější (při porovnání aktiv a pasiv obou stavů) nepracovat a být evidován na úřadě práce než chodit pravidelně do práce. Nelze přehlédnout, že nemalá část Romů patří do skupiny lidí méně kvalifikovaných... to ale vůbec neznamená, že jsou hloupí, naopak, umějí využívat toho, co jim stát tak štědře nabízí. Mají svobodu a volnost 24 hodin denně a pravidelný měsíční přísun státních financí. Lze tyto lidi považovat za "sociálně nepřizpůsobivé"? Domnívám se, že naopak: jsou v maximální míře přizpůsobeni tomu, jak náš stát funguje.

Další skupina obyvatel je na tom hůře: chodí do práce, ... starají se, aby vydělávali čím dál víc peněz na vzdělání dětí, na bydlení, posléze na penzi... Není divu, že zvolna ztrácejí radost ze života a že při setkání s veselými, temperamentními, odpočatými nepracujícími bývají poněkud nevrlí a nedůtkliví...

Mají se zlobit na náš stát.... Stát, jak se zdá, má rád lidi, kteří mu nedělají problémy: jednou měsíčně přijmou dávky a jinak neobtěžují. Nechtějí zaplatit nezaplacené výdělky, nemluví do toho, kudy povedou silnice ani kde se co bude stavět, nezajímají se o původ majetku úředníků. To jsou lidé, kterým se mnohem lépe vládne...

Šikovná, pracovitá a ochotná romská žákyně (v Liberci) byla z 9. ročníku přijata na střední odbornou školu, obor šička konfekce. Do učení se moc těšila. Prvního září ráno vstala, pěkně se vyšňořila, učesala, nalíčila, že nastoupí do učení. Rodiče jí zastoupili cestu, že nikam do školy nepůjde, bude doma mámě k ruce, pomáhat s dětmi... Zaevidovali jí na úřadu práce... je odsouzena k nekvalifikovanosti, pozdější nezaměstnatelnosti a pobírání dávek.

Romský chlapec z téže třídy odmítl jít do učení. Jeho matka se nám chlubila, že syn už od července pracuje u strýce jako kopáč a ještě je zaevidován na úřadu práce, takže teď o peníze nemají nouzi. (...)

Postavení Romů,... je nezáviděníhodné. Situace Neromů, kteří žijí v blízkosti romských sídlišť, jakbysmet...

Síla i slabost Romů je po mém soudu, a již se opakuji, v přítomnostním pojímání života. Možná, že i veverka, která si dělá zásoby na zimu, uvažuje dlouhodoběji. Kdyby uměli latinsky, mohli by každé ráno říkat "carpe diem". Nejsou státem nuceni, ba ani motivováni k činnostem, které přinášejí ovoce až po delším čase. Oficiální zpráva z listopadu 2008: "Na sídlišti Janov v Litvínově žije několik tisíc Romů, kteří jsou bez vzdělání a bez zaměstnání." Demagogická otázka: Jak to, že jsou všichni bez vzdělání, když veškeré vzdělání od základní školy až po vysokou je u nás bezplatné?

Shora citované příklady mohou sloužit jako názorné pars pro toto. Vedle vzdělávání, neholdují Romové ani spoření, zušlechťování domova a jeho okolí, zahrádkaření, tělocviku, závodnímu sportování (úspěchy se dostavují až po relativně dlouhodobém tréningu, jinak toto jediné jim opravdu chválím) atp. Je až s podivem, že někteří jsou schopni ovládnout hru na hudební nástroje - tam se také výsledky dostavují až po delším úsilí a soustavném cvičení (znám i takové Romy, kteří dokázali absolvovat celou konzervatoř). Mají ale talent, první výsledky přicházejí poměrně rychle a hlavně - baví je to, stejně jako tancování. Existuje teorie, že v Indii, ze které přišli, byli kastou hudebně-tanečních umělců. Takže asi geny.

Je nějaké řešení? Opakuji: je podmíněno odpovědí na otázku, zda chceme my, majoritní společnost, aby se Romové stali národem v plném slova smyslu, a pokud ano, zda jsme ochotni jim v tom pomáhat (což má ovšem celoevropské konsekvence). Pokud ne, je otázkou, jak "zařídit", aby se co nejrychleji plně asimilovali.
Je to vlastně klasická otázka po dobru. Která z obou alternativ je dobrá pro Romy a která pro nás? Pro začátek by stačilo, kdyby byly obě priority totožné.

K O N E C