Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Páteř národa neexistuje, je to taková moralistní metafora

a výmysl nezorientovaných. Zato národy a jejich národní státy ano. A navždy.

A navzdory socialistickým dacanům, kteří svými penězi okrádají lidstvo. To se musí změnit. A změní, až věc dosáhne nesnesitelnosti, Bilderberg zanikne. To samo, spontánními silami... Dzp.

Pane Pešta svatá pravda,

ale k další "Sametové" revoluci hned tak nedojde, takže budeme se v tom plácat dál a doufat v zázrak.

Re: Pane Pešta svatá pravda,

:-)) Pátým pádem oslovujeme Pešta .:-)) Pak kdo se v tom plácá .:-)

"Páteř národa

jak patetické. Lepší výraz je důvěra v .... na příklad v politiky, v představitele, v elitu. Po mnichovské zradě a nevůli představitelů státu k obraně vlastních občanů a voličů, po útěku hlavního představitele první republiky Beneše to nebylo s důvěrou moc dobré. Po vítězné válce se nedošlo k obnově "ducha" republiky první, nemohlo - za hrůzného řádění německých okupantů jsme přišli o kulturní, vojenskou i politickou elitu a z těch, co přežili se stali funkcionáři (Jiří Voskovec vzpomínal, jak po návratu z ameriky nenašel v doma kamarády, ale funkcionáře). Nástup bolševizmu nedůvěru, vzájemnou, jen prohloubil. Rok 1968 je dnes popisovaný velmi romanticky jako sjednocení národa v naději do budoucna. Ale to je v lepším případě omyl, snad vzniklý z tehdejších "svobodně" marxistických medií. Nebylo tomu tak. Dvacet let po znárodnění a deset po konci toho nejhoršího marxistického teroru neměla "strana a vláda" důvěru naprosté většiny obyvatel. Svobodných voleb se bála jako čert kříže. Společný odpor proti okupaci vojsky varšavské smlouvy sjednotil na týden "reformní" komunisty se zbytkem národa. Vzájemná nedůvěra jen vzrostla. "Progresivní" komunisty si veřejnost pamatovala z padesátých let jako horlivé zločince s neomezenou mocí - sekerníky. Většina z nich se snažila zapojit do normalizace a když jim to "nevyšlo", málo kdo je litoval. Důvěru neměli ani stávkující studenti, kteří byli i pro KSČ radikálně levicoví, natož pro lidi se špatným kádrovým profilem - pamatovali si řádění jejich předchůdců (často otců) o dvacet let dříve. Čin Jana Palacha společností otřásl, ale minul se cílem - musel. Společnost byla rozdělená na komunisty a nekomunisty, a komunisti na konzervativní a reformní, a na prospěcháře, kteří vždy těží ze zakalené vody. A nekomunisti neměli žádnou moc, jen zprostředkovanou přes bolševické strany národní fronty, tehdy již pár měsíců kolaborující s okupanty. Po zákazech "kontrarevolučních" organizací - KAN a K231 přecházela do ilegality i církev.

Re: "Páteř národa

A o deset let později se objevila Charta 77 a v ní, světe div se, spousta soudruhů, kteří neprošli prověrkami. Důvěru si nezískali ani po listopadovém převzetí moci, lidé si jejich "bohaté zkušenosti" ještě pamatovali.

Jak to bylo v Německu?

Autor žije v mylném přesvědčení, že po druhé světové válce nastalo v Německu plné vyrovnání s nacismem "dlouholetými žaláři". Mnohdy tomu tak nebylo. Pokud mě paměť neklame, vzpomeňme příběh jakéhosi Aloise Weisse (snadno dohledatelné na internetu): Za války byl v Praze na Pankráci ve funkci hlavního popravčího. Společně se svými pomocníky popravil gilotinou hodně přes tisíc československých vlastenců. Circa v květnu 1945 se přesunul do pozdější NSR a tam si kupodivu celkem v poklidu žil až do roku 1977, kdy zesnul přirozenou smrtí. A podobných případů bylo víc ...

Re: Jak to bylo v Německu?

Hlavně také Spojenci se zasloužili o to kseftareni s Třetí říši, kdy už byla na kolenou. Zachránili spoustu válečných zločinců z rad lékařů z koncentračních táborů, techniku a inženýrů, co vyvíjeli zbraně. Tohle se ví. A ze se nenašly pečlivě vedené výzkumy z pokusu na lidech, i z toho vyplývá, ze je Spojenci koupili. Pro uklidnění veřejnosti se konal teatr v Norimberku, a tot vše. Německo si obecně své válečné hrdiny hýčka.