7.10.2022 | Svátek má Justýna


Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Páteř národa, 1989 a Jan Palach

Zlomení páteře národa je záležitost značně abstraktní, hrůzná a každý si ji představuje asi trochu jinak, nicméně obraz je zaveden, tak se ho držme.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Kanioková 2.2.2019 18:20

Naprosto logické,

kdo v této zemi měl nějaké finance z doby totáče ? Jedině komouši, kdo měl o podnicích nejlepší informace? Zase jen komouši, kteří to v tom kterém podniku kočírovali.

V tom byl největší průšvih - nejsme jako ONI..

A tak měli nejlepší předpoklady, jak se s poSametovým chaosem vypořádat. A když ne oni, tak jejich potomci, příbuzní. Měli nejreálnější informace. A prachy.

P. Princ 2.2.2019 21:00

Re: Výkřik, pocit

Přesně tak.

Nebo tahle perla : "...Václav Klaus (ten se potom nepředvídaně vyvinul)."

Pfffff.

K. Janyška 2.2.2019 9:35

Páteř národa neexistuje, je to taková moralistní metafora

a výmysl nezorientovaných. Zato národy a jejich národní státy ano. A navždy.

A navzdory socialistickým dacanům, kteří svými penězi okrádají lidstvo. To se musí změnit. A změní, až věc dosáhne nesnesitelnosti, Bilderberg zanikne. To samo, spontánními silami... Dzp.

K. Šubrt 2.2.2019 7:37

Pane Pešta svatá pravda,

ale k další "Sametové" revoluci hned tak nedojde, takže budeme se v tom plácat dál a doufat v zázrak.

M. Mikulec 2.2.2019 9:14

Re: Pane Pešta svatá pravda,

:-)) Pátým pádem oslovujeme Pešta .:-)) Pak kdo se v tom plácá .:-)

J. Kanioková 2.2.2019 18:24

Ńení důvod pro další Sametovku !

Nejdřív tady musí dorůst skuteční demokrati.

J. Krásenský 3.2.2019 7:11

Re: Ńení důvod pro další Sametovku !

Největší myslitelé antiky popsaly chyby "demokracie" i zákonité principy jejího konce. Demokracie je možná jen mezi svobodnými a sobě rovnými lidmi, kteří přijímají stejné a vysoké etické zásady. Tato podmínka může platit v nějakém dobrovolném spolku, ale neplatí v lidské společnosti. Rovnost a svoboda se vzájemně vylučují. Svoboda je vnímaná, jako chování bez odpovědnosti. Vláda demokracie, je vládou neodpovědnosti. Vládne "se". A skutečně vládnou ti, kteří mají moc, ačkoli nejsou ve sněmovnách ani ve vládách (výjimka bureš potvrzuje pravidlo). Máme sta tisíce zákonů a předpisů a přece nedokážeme omezit hazard, lichvu, prostituci, obchod s chudobou, výpalné za ekologii... ani nedokážeme dohledat, kdo za tím stojí. Ani media se tím raději nezabývají.

A jaký má bát skutečný demokrat? Vysoce morální - nelhat, nekrást, nepodvádět, neubližovat, nepomlouvat ani nactiutrat, nerozbíjet a nezneužívat lidské city, a být ochotný za své zásady obětovat svůj majetek i svůj život. S takovými lidmi by měla demokracie šanci. Ovšem v zajetí vnucených ideologií, kdy se školní mládež učí, že nejdůležitější je vlastní "Já" a každý si musí sestavit osobní žebříček hodnot, tak v takové společnosti zajde demokracie po dvou generacích. A to je odpověď i na nevyřčenou otázku, proč (u nás) demokracie nefunguje.

Přeji hezkou neděli.

J. Kanioková 3.2.2019 19:43

Děkuji :)

S tím vaším druhým odstavcem mám docela problém. Nevěřím v to, každý člověk se dopouští i chyb, každý. Andělé neexistují.

Äle já tím dorůstáním demokratů myslím - respektování jiných názorů oponentů, ochotu o tématu diskutovat, ne se málem vraždit. Trpělivost, zdvořilost, apod. Kuráž říct oponentní názor, nehrát si na lepšočlověka, skromnost, ochota sebereflexe, důslednost, zručnost.

Jenomže to všechno je o rodině, o výchově, o rodičovském příkladu. A tady vidím základní problém, protože děti nejsou vychovávány prorodinně. A rodina - to už dnes nebývá příliš ctěno. Dekadence západu, sobectví, arogance, nezodpovědnost..

R. Langer 3.2.2019 6:48

Re: Pane Pešta svatá pravda,

A jakoupak jinou revoluci byste si dnes představoval?

J. Krásenský 2.2.2019 4:58

"Páteř národa

jak patetické. Lepší výraz je důvěra v .... na příklad v politiky, v představitele, v elitu. Po mnichovské zradě a nevůli představitelů státu k obraně vlastních občanů a voličů, po útěku hlavního představitele první republiky Beneše to nebylo s důvěrou moc dobré. Po vítězné válce se nedošlo k obnově "ducha" republiky první, nemohlo - za hrůzného řádění německých okupantů jsme přišli o kulturní, vojenskou i politickou elitu a z těch, co přežili se stali funkcionáři (Jiří Voskovec vzpomínal, jak po návratu z ameriky nenašel v doma kamarády, ale funkcionáře). Nástup bolševizmu nedůvěru, vzájemnou, jen prohloubil. Rok 1968 je dnes popisovaný velmi romanticky jako sjednocení národa v naději do budoucna. Ale to je v lepším případě omyl, snad vzniklý z tehdejších "svobodně" marxistických medií. Nebylo tomu tak. Dvacet let po znárodnění a deset po konci toho nejhoršího marxistického teroru neměla "strana a vláda" důvěru naprosté většiny obyvatel. Svobodných voleb se bála jako čert kříže. Společný odpor proti okupaci vojsky varšavské smlouvy sjednotil na týden "reformní" komunisty se zbytkem národa. Vzájemná nedůvěra jen vzrostla. "Progresivní" komunisty si veřejnost pamatovala z padesátých let jako horlivé zločince s neomezenou mocí - sekerníky. Většina z nich se snažila zapojit do normalizace a když jim to "nevyšlo", málo kdo je litoval. Důvěru neměli ani stávkující studenti, kteří byli i pro KSČ radikálně levicoví, natož pro lidi se špatným kádrovým profilem - pamatovali si řádění jejich předchůdců (často otců) o dvacet let dříve. Čin Jana Palacha společností otřásl, ale minul se cílem - musel. Společnost byla rozdělená na komunisty a nekomunisty, a komunisti na konzervativní a reformní, a na prospěcháře, kteří vždy těží ze zakalené vody. A nekomunisti neměli žádnou moc, jen zprostředkovanou přes bolševické strany národní fronty, tehdy již pár měsíců kolaborující s okupanty. Po zákazech "kontrarevolučních" organizací - KAN a K231 přecházela do ilegality i církev.

J. Krásenský 2.2.2019 5:03

Re: "Páteř národa

A o deset let později se objevila Charta 77 a v ní, světe div se, spousta soudruhů, kteří neprošli prověrkami. Důvěru si nezískali ani po listopadovém převzetí moci, lidé si jejich "bohaté zkušenosti" ještě pamatovali.

V. Urbánek 2.2.2019 0:43

Jak to bylo v Německu?

Autor žije v mylném přesvědčení, že po druhé světové válce nastalo v Německu plné vyrovnání s nacismem "dlouholetými žaláři". Mnohdy tomu tak nebylo. Pokud mě paměť neklame, vzpomeňme příběh jakéhosi Aloise Weisse (snadno dohledatelné na internetu): Za války byl v Praze na Pankráci ve funkci hlavního popravčího. Společně se svými pomocníky popravil gilotinou hodně přes tisíc československých vlastenců. Circa v květnu 1945 se přesunul do pozdější NSR a tam si kupodivu celkem v poklidu žil až do roku 1977, kdy zesnul přirozenou smrtí. A podobných případů bylo víc ...

M. Mikulec 2.2.2019 9:25

Re: Jak to bylo v Německu?

Hlavně také Spojenci se zasloužili o to kseftareni s Třetí říši, kdy už byla na kolenou. Zachránili spoustu válečných zločinců z rad lékařů z koncentračních táborů, techniku a inženýrů, co vyvíjeli zbraně. Tohle se ví. A ze se nenašly pečlivě vedené výzkumy z pokusu na lidech, i z toho vyplývá, ze je Spojenci koupili. Pro uklidnění veřejnosti se konal teatr v Norimberku, a tot vše. Německo si obecně své válečné hrdiny hýčka.

R. Langer 3.2.2019 6:53

Re: Jak to bylo v Německu?

Upřímně řečeno, zrovna ti technici a inženýři v drtivé většině fakt neměli žádnou přímou souvislost s vražděním. A že vyvíjeli zbraně? Co to je za blbost? A kdo je jako nevyvíjel? A kdo je dnes nevyvíjí?

M. Mikulec 3.2.2019 11:45

Re: Jak to bylo v Německu?

Co to plácáte? Zanechte rychlocetby a myslete u každého napsaného slova.