24.4.2024 | Svátek má Jiří


SPOLEČNOST: Občan volá SOS

15.7.2014

Žhavým problémem dneška je projekt Muslimové očima českých školáků, kterému byly již věnovány mimo jiné články v Neviditelném psu USA a islamizace světa, a Terorismus a infiltrace, dvě taktiky džihádu. V současné době již začalo jeho šíření na naše školy. V článcích je vysvětleno, že tento projekt je ve skutečnosti přípravou islamizace naší země se všemi katastrofálními důsledky.

Autor tohoto článku je jedním z těch, kdo se snaží jeho šíření zabránit, přičemž se setkává u našich představitelů z řad jak ústavních činitelů, tak ministerských úředníků s neochotou, ignorancí, fatální neznalostí islámu, nezodpovědností a nekompetentností. Jako by byli osobně zainteresováni na tom, aby náš stát přešel pod islámské právo šaría, a jako by je budoucnost našeho státu, občanů a tisícileté kultury vůbec nezajímala.

Úsilí několika jednotlivců se zdá beznadějné ve srovnání s rozsáhlou, dobře organizovanou a finančně zabezpečenou frontou podporovanou státem, orgány EU a dnes i USA, která jako muslimská „pátá kolona“ připravuje islamizaci naší země pod rouškou multikulturních, dnes již překonaných dogmat.

Podle MŠMT projekt vznikl ze soukromé iniciativy studentů Filosofické fakulty UK ve spolupráci s několika odborníky z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Projekt podporují lidé jako Pavel Ťupek, PH.D., vědecký pracovník Ústavu blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Podle webu autorů projektu se na něm podílejí zejména:

1. Anna Lindh Foundation -Euromed

2. INSAAN – Česko-arabské centrum kulturního dialogu

3. MSMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

4. US Embassy Prague

5. Zastoupení Evropské komise v ČR

Je všeobecně známo, že muslimům je v jejich svatých knihách přikázáno rozšířit islám na celý svět za cenu likvidace všeho neislámského a za použití všech prostředků včetně neomezené genocidy. Prostředkem k tomu je boj zvaný džihád, který používá dvě hlavní taktiky: terorismus určený k zastrašování a infiltraci určenou k nenápadnému zakořenění v neislámských společnostech za účelem jejich ovládnutí v době, kdy muslimové již zde budou mít nevratnou mocenskou převahu.

Zatímco proti terorismu se společnost brání, infiltraci nebere na vědomí, přestože je daleko nebezpečnější než terorismus. Typickým a velice účinným a zákeřným způsobem infiltrace je zmíněný projekt, neboť směřuje ke školákům, kteří nejsou ještě názorově zakořeněni a dají se snadněji ovlivnit. Proto je těmi, kdo si toto nebezpečí uvědomují, vyvíjena snaha, aby zmíněný projekt nebyl do škol jakýmkoliv způsobem šířen.

Oprávněnost jejich úsilí byla v nedávné době velmi názorně potvrzena článkem Nebezpečný islám - Británie se bojí vlastních džihádistů a islamizace škol na portálu Týden.cz. Pokoutní islamizaci státních škol v UK je v článku věnována část Operace Trojský kůň, což je název k tomu určené policejní operace. První varování úřady dostaly se zachycením dopisu, který byl adresován různým lidem na školách a v němž byl podrobně vylíčen plán islamizace anglického vzdělávacího systému. Nejvyšší anglický školní inspektor a jeho lidé uskutečnili důkladnou inspekci na 21 školách v oblasti Birminghamu a dospěli k děsivému zjištění, že to, co stálo ve zmíněném anonymním dopisu, je pravda. Jen tři z kontrolovaných 21 škol dostaly dobrou známku. Naopak třináct bylo vyzváno k dodržování existujících standardů. V případě pěti škol byla nutná speciální opatření. Úřady v nich vyměnily vedoucí personál a různé učitele. Současně nad nimi zřídily nezávislý státní dozor. Britští politici byli zděšeni.

Premiér David Cameron podtrhl, že Británie se k vlastní škodě stala příliš tolerantní, a tím otevřela dokořán brány extremismu. Doufejme, že se Britové vzpamatují ještě včas, i když za to již dnes budou tvrdě platit, podobně jako už jednou platili za svoji váhavost postavit se včas agresivnímu nacismu.

A co my?

Dovede si někdo představit, že by naši politici, „nejvyšší úřad pro školy“ MŠMT a policie provedli stejná razantní opatření jako Britové? Sledujme reakci zodpovědných orgánů na velmi podobný případ zmíněného projektu:

Z patnácti dopisů našim nejvyšším ústavním činitelům a institucím jsem do dnešního dne dostal jen dvě odpovědi, z nichž plyne, že nikdo nic nemůže.

Ministerstvu školství stačilo k udělení záštity na projekt ujištění autorů, že „projekt nemá kromě deklarovaných cílů žádné další, politické ani propagační“. O tom, že lest, lež a klamání jsou muslimům dokonce přikázány již v koránu jako součást džihádu, tj. boje za ovládnutí celého světa, zřejmě ministerští úředníci nic nevědí.

Dále sdělilo, že „MŠMT nemůže zastavovat jiné projekty než vlastní“. „Rozhodnutí, zda a v jakém rozsahu vstoupí projekt do školské praxe, je plně v rukou ředitelů škol.“ „MŠMT jako instituce, která projektu udělila záštitu, může záštitu pouze odebrat, pokud by nebyly plněny podmínky jejího udělení.“ Mé žádosti o zaslání těchto podmínek nebylo dosud vyhověno.

Základní otázkou je, kdo je v tomto státě zodpovědný za výchovu mládeže. Z hlediska bezpečnosti státu je třeba zodpovědět další dvě otázky:

1) Je možné předpokládat, že analogicky k tomuto případu by nějaká organizace šířící ideje např. nacismu a maskující se náboženstvím, která by požádala o záštitu svého projektu znamenajícího infiltraci nacismu k našim školákům, by dostala záštitu MŠMT, aniž by se někdo kvalifikovaně zabýval skutečnou podstatou a důsledky takového projektu, třebaže podpořeného uznávanou institucí?

2) A je to opravdu tak, že MŠMT by nemohlo šíření takové projektu na našich školách zakázat, jak se tvrdí v citované odpovědi? Pokud je tomu opravdu tak, je to dobrá zpráva pro nejrůznější agresory zaměřující se na ideologickou indoktrinaci mládeže, ale velmi špatná zpráva pro voliče a obyvatelstvo vůbec. Je vůbec ve státě někdo, kdo by mohl takový projekt zastavit a jeho šíření zakázat?

Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky, odpovědělo:

Vzhledem ke skutečnosti, že se Česká republika deklaruje, jako země s demokratickým zřízením, nelze považovat žádnou náboženskou, národnostní nebo zájmovou skupinu osob či jejich počínání a priori za nezákonné, pokud nebyla tato skupina legislativně nebo soudním rozhodnutím za nezákonnou označena.“ Jinak řečeno, jakákoliv společnost či skupina osob může provádět nezákonnou činnost směřující třeba i k likvidaci demokratického zřízení a lidských práv, pokud se nenajde nikdo, kdo podá na takovou organizaci trestní oznámení, aby byla označena za nezákonnou. Státní orgány to za svoji povinnost nepovažují.

Z dalšího plyne, že tzv. „bezpečnostní komunita“ ministerstva je zaměřena jen na problematiku radikalizace a násilného extremismu, zatímco taktiku infiltrace nijak nesleduje a neřeší. V daném případě doporučilo obrátit se (soukromě) na Policii ČR či na státní zastupitelství. Toto by ovšem vyžadovalo čas, který není, protože je třeba daný projekt zastavit co nejdříve, věc náležitě prošetřit a původce hnát k zodpovědnosti. Takto by asi postupovali v UK. Proč to nejde u nás? Proč Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra nestačí toto sdělení a proč odpovídá způsobem „u kolegy, prosím“? Kdo je vlastně v tomto státě zodpovědný za jeho bezpečnost, rozumí se fakticky, nejen za formální dodržování platných předpisů, které mohou být neúplné, zastaralé a bezpečnost státu nezaručující.

Abych nebyl k oběma ministerstvům nespravedlivý, musím zdůraznit, že přes svoji nespokojenost s jejich odpověďmi to byly jediné instituce, kterým řadový občan stál za odpověď. Kdybych dostal nějakou další odpověď, která vše napraví, dám to včas ve známost.

Zdá se, že současná situace a reakce našich ústavních orgánů naplňují literu článku 23 Listiny základních práv a svobod ČR, který zní:

Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků sice nejsou znemožněny, ale tyto orgány své povinnosti ve smyslu čl. 23 neplní. Proč Britové mohli postupovat v podobném případě tak razantně, přestože se taktéž „deklarují jako země s demokratickým zřízením“? Proč se naše bezpečnostní orgány nezaměřují na původce projektu, což samozřejmě není jen několik studentů Filozofické fakulty, ale někdo, kdo se za ně schovává a možná je k tomu vychoval a naverboval.

Je alarmující, že státní úředníci považují za smysl své činnosti formální dodržování zákonů a nezajímají je dopady jejich rozhodnutí. Nechápou, že ochrana bezpečnosti občanů a státu není jen jejich dobrou vůlí, ale jednou z jejich základních povinností.

Jako občan mám právo vědět, kdo je zodpovědný za výchovu mládeže a kdo za celkovou bezpečnostní situaci státu, tj. vnitřní i vnější, a současnou i budoucí. Současná situace připomíná staré, známé „kolektivní řízení vlaku“.

Na úvodní stránce webu www.urgent21.cz je uveden tento test:

Jestliže se domníváte, že nebezpečí islamizace a bolestivý zánik naši civilizaci v historicky krátké době nehrozí, pokuste se odpovědět na následující otázku:

Znáte alespoň v rozsahu nabízeném tímto webem islámské právo šaría, korán, historii a průběh islamizace tak, že na základě těchto znalostí můžete považovat existenci svoji, svých životních partnerů, dětí, vnuků a dalších generací pod právem šaría za přijatelnou a můžete s ní s čistým svědomím souhlasit?

Pokud potřebné znalosti nemáte, nehodláte si je doplnit a islamizaci považujete za přijatelnou, jste asi člověk ochotný riskovat. Pomocí ruské rulety si můžete ověřit, je-li tomu opravdu tak: do šestiranného revolveru se vloží jeden náboj, bubínek se roztočí, hlaveň se přiloží k hlavě (své!) a stiskne se spoušť. Nebezpečí výstřelu je zhruba 7x menší než nebezpečí islamizace naší společnosti. To podle věrohodných pramenů je v případě pokračující neochoty se bránit rovných 100 %.

Závěr

Nechci jen konstatovat, co je špatného, „naříkat nad rozlitým mlékem“ a už vůbec ne rozsévat v lidech beznaděj. Právě naopak, smyslem podobných článků je probudit spící veřejnost z letargie, aby si konečně uvědomila hrozící nebezpečí, aktivně se zapojila do sebeobrany a nespoléhala se na to, že toto za ně udělá stát, neboť ten své povinnosti prokazatelně neplní. Pravda, možnosti občanů jsou omezené, ale existují. Důležité je, že možnost sebeobrany, které jim nabízí zmíněný článek 23 „Listiny…“ dává občanský akcím právní rámec. Doslovné znění deklarace ovšem nedává smysl, což lze doložit situací v roce 1968. Občanská iniciativa měla naději na úspěch v době, kdy naše vládní orgány ještě fungoval, ale v době, kdy jim jejich činnost byla doopravdy znemožněna jejich deportací do Moskvy, již nebyl prostor k účinným občanským akcím prakticky žádný.

Podobně teď je ještě prostor k občanské sebeobraně, který se však bude zmenšovat až do stavu, kdy muslimové se svými pomahači (kolaboranty) z našich řad pod hesly multikulturalismu získají nevratnou mocenskou převahu. Je dostatek informací, které na příkladu jiných zemí ukazují, co bude následovat i co bude tomuto nevratnému bodu předcházet. Zprávy tohoto druhu se objevují v médiích čím dál častěji. Odkazy na mnohé z nich lze nalézt na uvedeném webu www.urgent21.cz .Tam lze též nalézt inspiraci k sebeobranným akcím (kniha Civilizace na rozcestí, kap. 4.2, Možnosti sebezáchrany společnosti).

V současné době je nejaktuálnějším úkolem zabránit šíření nebezpečného projektu Muslimové očima českých školáků a pohnání jeho původců k zodpovědnosti, aby podobné akce nemohli opakovat. Jako vzor použít obdobný případ v UK a reakci tamních státních orgánů.

Aktivní občanská sebeobrana vyžaduje jistou organizaci, např. formou občanských sdružení, neboť jednotlivci mají velmi omezené možnosti. Možná již existují občanská sdružení, jejichž náplní je obrana proti islamizaci. Zde se jim nabízí konkrétní, velmi naléhavý úkol.

*****

Všechny mé články lze nalézt na uvedeném webu v nabídce „Články“. Články zveřejněné na portálu Neviditelný pes lze najít zde. Články se většinou týkají islamizace a vycházejí ze stejného ideového základu, který je podrobně vysvětlen na uvedeném webu. Základní idea vychází z toho, že nejvyšším standardem určujícím lidské chování jsou dva základní biologické principy – sebezáchovy a sebereprodukce. Ty musejí být respektovány všemi standardy vytvořenými člověkem. Z nich plyne, že člověk má nikoliv jen právo, ale povinnost bránit existenci svoji a svého společenství. Společnost, která tuto povinnost nepřijme, je patrně degenerovaná a dříve či později zanikne. Příroda nezná slitování.