Zum zum zum, nejde mi to na rozum. Takhle to zpíval Pavel Dobeš už před více než třiceti lety a stačí, aby přidal nějakou tu aktuální sloku a píseň bude nesmrtelná. Je hodně věcí mezi nebem a zemí, které nejdou na rozum, obyčejný lidský rozum.

Asi se dám na věštění, Baba Vanga bude vedle mě nula. Psal jsem před časem jakožto mystifikaci, že se bude měnit název knížky „O pejskovi a kočičce“ na „O pejskovi a pejskovi“, aby to bylo oproštěné od genderových stereotypů. A koukejme se, už moje vize chtějí Španělé převést do praxe zákazem „genderově závadných“ pohádek. No děkuji, ale to snad ani nemuselo být. Zum zum zum...

V televizi vysílali reportáž, ve které něco říkala na kameru běžkyně Semenyaová. Poslouchal jsem ten hlas a ať mě hrom bací, jestli to nebyl běžec Semenya. Nicméně dnes si každý může vybrat pohlaví jaké jen chce a jak je vidět, poslední bašta fair play - tedy sport - už podléhá také. S napětím sleduji, kdy budou smět na olympiádě v běhu vítězit samé Conchity Wurst a ženské hokejové mužstvo se stejně jako týmy NHL přestane holit. Nebo kdy se kromě záchodů pro třetí pohlaví začnou zakládat i věznice pro osoby třetího pohlaví (přece nebudou v cele se ženskými nebo dokonce mužskými!) a vedle gynekologie a andrologie vzniknou na všech lékařských fakultách nové katedry zaměřené na obor, jehož jméno si netroufám vyvěštit. Zum zum zum...

Nedávno jsem po pár letech mluvil s kamarádkou, která učí na vysoké škole. Jakmile se dozvěděla o mém středoškolském učitelování, spustila napůl smutné, napůl rozhořčené lamento: Na vysoké školy nastupuje čím dál více studentů nemotivovaných, nezralých, nevychovaných a s chabými vědomostmi. Věřím. Díval jsem se na studentské stránky jejich školy. Hodnocení pedagogů. Co se nelíbí? „Píšeme skoro pořád písemky a bez upozornění.“ „Tahle vyučující používá moc cizích slov.“ Jiný známý mi vyprávěl o svém šoku: Zkoušení ze všeobecného přehledu na jedné přírodovědecké fakultě. Adeptka mezi své záliby sama uvedla anglosaskou literaturu. Zkoušející - „Co vám říká jméno Charles Dickens?“ Zkoušená - „Není to ten, co píše ty detektivky o dostizích?“ Nedivím se tomu. Za tímhle odstavcem žádné zum zum nebude. Proč? Takoví žáci nastupují už na střední školy a ne vždy se nám je povede opožděně vychovat.

Letos jsem absolvoval kurz pro zadavatele písemných prací u maturit. I ten pro studenty s různými poruchami. Naprosto chápu nutnost umožnit maturitu nevidomým, neslyšícím, paraplegikům nebo studentům, kteří se do Česka přistěhovali teprve před pár lety. K tomu ať jim pomáhají asistenti. Ale on už existuje i motivující asistent pro studenty s ADHD, autisty a studenty s kompulsivně obsedantní poruchou. Má je při maturitě pobízet k práci, usměrňovat jejich chování atd. Sám jsem v životě dva autisty s asistenty měl na zájmových chovatelských kroužcích. Jiné autisty jsem pozoroval v rámci canisterapie. A vím, že jejich intelekt není poškozený, nicméně není snadné to z jejich chování poznat a jejich chování usměrnit vyhovujícím směrem. Čert to vem, ať stát takové asistenty platí i středoškolákům, nejen žákům ZŠ. Ale k čemu taková maturita bude? Začnou tito čerství maturanti samostatně pracovat na pozici vyžadující středoškolské vzdělání? S asistentem nebo bez něj? A s asistentem placeným ze svého platu nebo placeným státem? Vystudují ti lidé vysokou školu bez asistenta nebo jej bude muset (?) stát platit i pro vysokoškoláky? A jak dál? Ať autista, nebo člověk s ADHD nebo obsedantní poruchou - bude takový člověk moci dělat lékaře, inženýra chemika nebo politologa? Vážně - k čemu taková maturita je? Jako bych z ministerstva školství slyšel znít slavnou větu A. Merkelové „Wir schaffen das“. Zum zum zum...

Jednou se se mnou ve vlaku dali do řeči dva američané. Ona byla středoškolská profesorka. Hrozně se divila, proč u nás není povinná školní docházka do osmnácti let, já se divil, proč by měla být. Její odpověď: „Přece nechceme, aby se nám adolescenti jen tak toulali po ulicích. Je lepší, když jsou pod dozorem ve škole.“ Smutné. Škola jako hlídárna potenciálních kriminálníků. Měl jsem to tehdy pochopit, měl. Přesto mě nedávno šokovalo, že někdo z politiků chce povinnou středoškolskou docházku zavést i u nás. Už tu byla povinná docházka do šestnácti let. U nás na škole jsou i učební dvouleté obory. Tam nedochází zrovna výkvět a mnozí už mají své zkušenosti s policií. Je možné je vyloučit ze školy, ale oni se k nám hlásili ze škol, ze kterých už pro kázeňské delikty vyloučeni byli. A nepřijmout je dost dobře nelze (diskriminace jako Brno, stížnosti rodičů až na magistrátě). Teď tedy takoví poutníci školami budou muset být všude přijímáni až do osmnácti let? Zum zum zum...

Kromě Pavla Dobeše mám rád i písničky Jiřího Suchého, například „Dějou se divný věci na světě, divný věci k zalknutí...“ Ale tahle písnička končí optimisticky. Tak uvidíme...