Bloger Vladimír Baar uveřejnil v Aktuálně.cz svůj příspěvek s názvem Co je Česko? Moravistické nesmysly a census. S autorem souzním a přikládám svůj podpůrný příspěvek, s jehož publikováním jsem poněkud otálel.

Jsem Brňák už 75 let a hrdý Moravan. Ovšem nikoliv moravista. S ještě dobíhajícím sčítáním lidu, kdy v probíhající koronavirové pandemii nějak nevybyl až tak obvyklý prostor pro tradiční odpůrce letního času či v diskusi nad očkováním proti covidu-19 nezbylo ani na dříve halasné odpůrce sčítání a už vůbec ne na migraci. Ovšem opět se objevila po Brně řada billboardů a reklam tentokrát Pavla Trčaly ml. s výmluvným textem Moravský národ a Nejsu Čech. Tím samozřejmě netvrdím, že komunistická likvidace zemského zřízení v roce 1949 potvrzená dalšími územními reformami z let 1960 a opět nešťastné zřízení třinácti krajů z počátku devadesátých let bylo něco inteligentního. Ovšem volání po moravském národu, neřku-li moravské národnosti považuji za naprostou ignoranci nejenom historie.

Co je vlastně Morava? Je to historické území, které na rozdíl od horami obkroužené české kotliny je poněkud otevřenější na jih do Dolního Rakouska i na sever do dnes polského Slezska a rovněž více etnograficky diferencované na Moravské Slovácko (s podregiony Horňácko, Dolňácko a Podluží), dále Hanou, Valašsko potažmo severněji Lašsko a na západě potom Horácko. V Čechách se k tomu jako výraznější etnografická entita dá přirovnat snad jedině Chodsko. (Předem s omluvou všem, kteří mi v tomto doplní mé zatím víc než skromné povědomí.) Ovšem na Moravě, stejně jako v Čechách, byla početná židovská komunita a samozřejmě moravští Němci. Od let 1945 – 46 takřka souběhem holokaustu – šoa - a hned nato nejprve vyhnáním a následným už organizovaným odsunem Němců český živel přišel k možnosti si monopolizovat tento životní prostor. Od té doby uplynulo 75 let a považuji tedy za nutné tyto historické souvislosti připomenout a oživit.

Moravu tedy považuji především za pojem zeměpisný shodně jako Palestinu, obývanou Araby, Židy i různými křesťany. Nesmyslným vytvořením pojmu Palestinec si palestinští Arabové za přitakání otevřených i latentních antisemitů potažmo nejrůznějších evropských pokrokářů přivlastnili tuto zemi zatím alespoň slovně. Ovšem jsou ve skutečnosti nikoliv Palestinci, ale palestinskými Araby. Stejně jako palestinští Židé, u nichž se ovšem tento přívlastek nějak vytratil.

Svoje úvahy o dle mne neexistujícím moravském národě lze doložit výmluvným příkladem ze sportovního světa: Na levém břehu brněnského přehradního jezera kousek od Sokolského koupaliště je loděnice Českého veslařského klubu (ČVK Brno). Jak to že ne moravského? No protože byl založen v prvním desetiletí dvacátého století ještě za monarchie. (Za čtyřicet let sjednocené socialistické tělovýchovy to byl veslařský oddíl Spartaku ZJŠ - Závody Jana Švermy a později adresněji TJ Zbrojovka). Chválím tedy jeho činovníky, kteří po roce 1989 klubu vrátili jednoznačně tento původní a tradiční název. A vysvětlení na závěr: ČVK uvedli v život jeho zakladatelé krátce po Německém veslařském klubu (Deutsche Ruderklub Bruenn) jako jeho českou protiváhu. Jeho dnes dávno neprovozovaná loděnice z hrázděného zdiva ve správě Masarykovy univerzity se nachází kousek od brněnského Výstaviště v kaňonu Svratky zvaném Kamenný mlýn. A tedy hlavně: Moravské byly ty kluby oba! Stejně jako dnes už dávno stejně neexistující židovské sportovní kluby Maccabi. Možná někdo namítne, že je v Brně Moravská Slavia. Ale zde už to logiku má. Slavia byla založena jako vizitka slovanství a ta původní pražská je bez přívlastku. Takže na té Moravské Slavii nic moravisticky separatistického není. A stejným způsobem došli potom v Uherském Hradišti k názvu Slovácká Slavia.

Tento příspěvek uzavřu citací jednoho z nejslavnějších Moravanů historie Františka Palackého, kterou podepisuji i za sebe: Jsem Čech moravského rodu! A rovněž Jan Amos Komenský, další rodák z Moravy, vystupoval po celý svůj život také jako Čech.