Návrh Evropské komise na zavedení 59procentního limitu pro zastoupení mužů (minimálně 40 procent žen) ve vedení největších firem rozbouřil mohutnou diskuzi. Přes svoji nesmyslnost a slabou podporu mezi ženami existuje vlivná skupina obhájců tohoto nebezpečného nápadu. Přes tisíckrát vyvrácené argumenty o prospěšnosti nebo alespoň nutnosti kvót, ale i cel a dotací, se opakovaně uchylují sociální inženýři k jejich navrhování. Nikdo se dnes nechce zesměšnit jejich principiální obhajobou jako trvalého a dobrého nástroje. Moderní argumentace pracuje s jejich dočasným zavedením do doby, než jejich pomocí dojde k dosažení požadovaného stavu.

Petr Honzejk v článku Kvóty pro ženy nejsou nesmysl (HN 15.11.2012) obhajuje kvóty s odkazem na historický proces emancipace. Chápe je jako nástroj změny společenských schémat doposud maskulinní společnosti. Emancipace vždy na počátku bojuje s předsudky. Honzejk považuje návrh za chybný, protože je zaměřen na soukromou sféru, kvóty podle něj však smysl mají v politice. Řešením je dle něj legislativa usnadňující sladění soukromé a profesní stránky života.

Cla, dotace a kvóty

Kvóty, dotace i cla jsou sociální zlo. Prostřednictvím cel spolu bojují státy (respektive lobby podnikatelů poškozující zákazníky), prostřednictvím kvót pohlaví nebo etnika. Do pozvolna se vyvíjejícího systému lidských preferencí vnášejí umělé regulace skokově politicky konstruovanou představu správnosti (spravedlnosti, dobra). Mají nás (spotřebitele, výrobce, ženy) chránit před údajně neférovou konkurencí. Fakticky však škodí všem, snižují produktivitu z dělby práce a ruší společenský mír. Ženy již pocítily "blahodárnost" boje proti diskriminaci ve svých peněženkách, dramaticky se jim zdraží životní pojištění. To, že jsou objektivně méně rizikové z hlediska úrazu a chorob než muži, je neoprávněně zvýhodňuje, a proto je třeba zakázat rozlišovat u pojistek muže a ženy.

Spravedlnost podle levice a pravice

Na příkladu kvót je vidět, že základní polarita pohledů na společenskou spravedlnost je trvalá, ať ji nazveme levice – pravice, progresivní – tradiční, statické - dynamické.

Levice vidí malé zastoupení žen ve vedení firem a úřadu jako nespravedlivý stav. Levice nám nabízí spravedlnost jako maximální proporčnost zastoupení jednotlivých skupin ve vedení firem nebo politice (mezi vězni je žen zcela nepokrokových 13 %). Spravedlivá je stejnost.

Pravice naproti tomu hodnotí spravedlnost existujících procesů výběru a rozdělování. Jsou ženy nebo jiné skupiny diskriminovány pro příslušnost k těmto skupinám? Ano, např. ve sportu a v armádě. Ne, v kariéře při podnikání, na úřadech, ve vědě atd. Pro pravici je podstatné, zda bylo výsledku dosaženo férově. Jaký je samotný výsledek, je naprosto irelevantní. Výsledek 9:1 je stejně spravedlivý jako 4:5.

Realita života

Mnozí očekávají zlepšení politiky ve chvíli, kdy v ní bude dost, možná polovina, žen. Doposud příliš neoslnily, co pozitivního si dnes kdo spojí např. s ministryněmi Buzkovou, Stehlíkovou, Kovářovou, Parkanovou? Ve školství a v justici pracuje více než polovina žen. Považuje laskavý čtenář justici a školství za progresivní části společnosti? Těší se někdo k soudu, protože je větší pravděpodobnost, že jeho spor bude řešit soudkyně? Vždy jde o konkrétní lidi bez ohledu na to, zda nosí kalhoty nebo sukně, je jim 30 nebo 60 let, jsou z Prahy nebo vesnice, mají základní nebo akademické vzdělání, jsou věřící nebo agnostici atd. Hodnotu člověka určují jeho volby (Marcus Aurelius, Brumbál z HP), ne vnější znaky!

Petr Honzejk má pravdu, že jsme neudělali dost pro usnadnění praktického života ženám, které mají děti. Je však třeba vědět, že tato opatření mají i své negativní dopady, např. na soudržnost již tak rozklíženého institutu manželství. Někdy i dobrý a spravedlivý (obecně uznávaný) zákon je příliš tvrdý. Chybí nám jednoduše vzájemná ohleduplnost, citlivost a zdravý rozum při zohledňování potřeb různých společenských skupin. Respektujme jedinečnost každého jedince a jeho cesty ke štěstí. Nestavme ženy proti mužům, děti proti rodičům. Společně, ne na úkor druhých lze rozumně postupně zlepšovat náš život.

Autor je politolog a právník, s manželkou právničkou v lednu očekává narození druhého potomka

Kráceno vyšlo v HN