Mluví někdo jménem lidstva nebo alespoň národa? Pozor na něj!

My lidé jsme naprogramovaní na to, abychom si dokázali vytvořit opravdu přátelské vazby jen k omezenému množství lidí. Prý asi tak ke 160. Opravdu dobrých přátel máme ještě méně. Mně každoročně přibude plus minus třicet nových žáků a stejný počet odejde. Mohu mít přátelské vztahy každý rok s trochu jinými stodvaceti lidmi? Znát jejich koníčky, rodiny a tak? Sorryjako. Vím, jak pracují, jaký mají vztah k mým předmětům, jaké mají schopnosti a limity. Ale třeba zodpovědně mluvit jejich jménem, to bych si netroufl. Jak taky? Jsou mezi nimi slávisti i sparťani, veganky, žáci se závažnými onemocněními, výkonnostní sportovci, homosexuálové, ctižádostiví premianti i ti, co jen tak prolézají, jelikož si musí přivydělat po brigádách. Ne, zastupovat všechny tyto lidi bych neuměl.

Množinu můžeme definovat buď jejími vlastnostmi, nebo výčtem prvků. Množina všech mých žáků má právě jen tuto jednu společnou vlastnost. A to je pro použití dost pro kočku. Jen poctivý výčet prvků by o něčem vypovídal. Stejně nemožné je najít definici množiny kteréhokoli národa nebo lidstva. Přitom množinu jakýchkoli živých bytostí nejdříve musíme nějak definovat, chceme-li o ní smysluplně mluvit.

Vlastně se celý život živím komunikací s lidmi. Jako příležitostný novinář, jako „osvětový“ pracovník v zoo i jako učitel. Setkal jsem se s „celebritami“ i s „obyčejnými“ lidmi rozličných řemesel i vzdělání. Poznal jsem mentalitu úctyhodných lidí stejně jako totálních loserů a grázlů s tituly i bez nich.

A co myslíte - jsem s tolika zkušenostmi schopen či dokonce oprávněn něco prosazovat jménem našeho národa? Děkuji pěkně, nejsem. Zato jiní o sobě tvrdí, že jsou. A dělají to. Dokonce někdy mluví i za celé lidstvo, celou planetu. A zástupy je následují.

Tomu už jsem jako biologicky vzdělaný člověk schopen porozumět. Je tady především nakažlivé chování (už jsme o něm psali) a neofilie (článek o ní se chystá) jako základní podmínka pro šíření memu. A pak to chce takzvaného charismatického vůdce, což je člověk, který umí říct tohle: „Je tu problém. Týká se i vás a vašich dětí, i když si to ještě neuvědomujete. Ještě se neprojevuje, ale on se projeví a pak bude zle. Móc zle! Teď hned je nutné problém odstranit a je to na vás. Až se vám to podaří, bude už navždy líp a bude to vaše zásluha. Jenom vaše!“ Uvedená slova zafungují jako tzv. nadoptimální podnět, přebíjejiící ostatní, normální a tudíž méně atraktivní podněty. A dav naočkovaný memem může vyrazit. Jednou zlynčovat Divou Báru, jindy rozbít hubu sparťanům, nebo v pátek na manifestaci za školu, a jindy třeba na Letnou. S tou vidinou, že „ano, konečně bude líp a to navždy“.

Latina mě vybavila heslem, téměř krédem: Quidquid facies, prudenter feci et respice finem (cokoli děláš, dělej uvážlivě a s ohledem na následky - omlouvám se profesoru Lágnerovi: ten překlad je velmi hrubý, ale výstižnější než ten Váš).