Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Ne selektivní paměť, ale vědomá lež.
Soudružka myslí na novou generaci - ono i dnešní pětatřicátníci až čtyřicátníci si mohli zapamatovat kulové, jsouce za bolševika dětmi, a mladší tu dobu ani nezažili. No a mezi takovými je nutno chytat dušičky, neboť se jim dá mnohé nakecat. A ti blbější se chytí ...
Problém není Semelová, ale Vodvářkové.
Komouši včetně Semelové tady od roku 89 nevládnou a nemají na nic podstatného vliv, tudíž ani nemohou škodit. Zato novodobá nevolená ideologie PaL v současnosti vládnoucí přes odpor velké většiny lidí, to je velký problém současnosti. A ti, kdo se neustále nimrají v dost dávné minulosti se snaží jenom odklánět do minulosti problémy současnosti. To jsou ti současní škůdci, ti různí Vodvářkoové a spol.
Re: Problém není Semelová, ale Vodvářkové.
Takže potrefená husa. To byste potřebovali soudruzi, aby se na vás zapomělo. V SRN stále soudí nacistické zločince, a řeší temnou minulost. Ta minulost není dávná, ještě žijí pamětnici, oběti i zločinci v ČR i v SRN. Národ, který nezná svoji minulost nemá budoucnost.Neexistuje bývalý komunista, nacista jako neexistuje bývalý vrah. Celoživotní stigma. Pan Straka, spartakiádní vrah je stále vrahem i když si trest odseděl, což se o komunistech bohužel nedá říct.
Re: Problém není Semelová, ale Vodvářkové.
Vy to zřejmě rozlišujete jen na "my komouši" a "P&L všichni ostatní".
Je to trochu pestřejší, ale to asi je na vás moc.
Re: Problém není Semelová, ale Vodvářkové.
soudruhu soudruhu, bojuješ ale jsi jen za rudého šaška
Co to tady je za sešlost ?
Zřejmě kolaborantský potlach ! S podivem si kladu otázku, kdo ten režim držel 40 let při životě ?
Máme co jsme chtěli, nebo jsme s tím
tiše souhlasili v roce 89-90. Nejsme jako oni, zachování kontinuity socialistického práva, tedy nemožnost potrestat zločiny a hlavně zločince, pokud nepřekročily toto socialistické právo. A o to se zasloužili lidé okolo Charty 77, hlavně soudruh Rychetský (mimochodem nedávno zase hlasoval u ÚS proto, aby byl znemožněn lidem vstup do archivních svazků agentů STB, neprošlo to poměrem 8:7, takže tuto možnost stále každý občan ČR má). Jediná z Chartistů, která byla proti zachování této zločinné kontinuity byla Hana Marvanová. Ovšem byla v té době hodně mladá, a tak se na ty staré kované soudruhy, kteří se asi oprávněně báli, že by byli pak potrestáni za svou činnost v padesátých letech atd. nechytla. A Václav Havel je podpořil, prý by nastal hon na čarodejnice. Takže hon nestal, zločinci nebyli potrestáni, a dnes se nám smějí, jako soudružka Semelová.
Re: Máme co jsme chtěli, nebo jsme s tím
Vzpomínám na tu dobu kdy fronta u řezníka se začala tvořit už ve 3 hodiny ráno.Otevíral v osm.Lidé stáli diskutovali a tiše trpěli.Ovšem soudruh řezník než otevřel nám normálním lidem tak vesele prodával u zadního vchodu nabalíčkované produkty uvědomělým i uniformovaným soudruhům.Co si kdo dopředu objednal to dostal.Když potom přišla řada na nás,tak slušné maso dostali ti první.Potom už jste si mohli udělat řízky třeba z tlačenky.Krásná doba plná hojnosti,ale jak pro koho.
Re: Máme co jsme chtěli, nebo jsme s tím
No, já to řešil tak, že ten řezník vždy při mém nákupu za cca 500,-Kčs, to bylo dost masa pomalu na měsíc, dostal láhev ruské vodky, tehdy na trhu dostupné za cca 80,-Kčs. A balíčky byly připraveny podle mé telefonické objednávky po 18.00 hod., tedy po zavření krámu a maso vždy ve špičkové kvalitě a požadovaném sortimentu. Na soudruhy jsem tam nenarazil, ale na úplatkáře mého typu ano. Zřejmě to měl rozdělené, ráno soudruzi, po práci kšeft.
Tragická jsou jiná fakta, nikoliv nějaká Semelová
Nechápu, proč autor Vodvářka zde českým důchodcům vysvětluje pro ně zcela samozřejmé věci. To je naprostá ztráta času, jakož se i zabývat soudružkou Semelovou. Tato paní dnes vůbec nepředstavuje žádnou tragedii a nikoho neohrožuje. Tragedií ale určitě je tak velký počet pokřivených páteří českých občanů. Proč?
Před listopadem 1989 bylo v Česku cca 10% z občanů členy Komunistické strany. Dnes již bezpečně víme, že to většinou byli jen účeloví členové, nikoliv komunisté z přesvědčení. Proč? V roce 2017 bylo obtížné dohledat v Česku nějakého bývalého člena Komunistické strany, který by byl ochoten o svém někdejším členství veřejně promluvit.
Viz například tyto zkušenosti dánské novinářky v Česku: http://www.rozhlas.cz/plus/dokument/_zprava/nikdo-se-tim-chlubit-nebude-dokumentarni-patrani-po-predlistopadovych-clenech-ksc--1710128.
Re: Tragická jsou jiná fakta, nikoliv nějaká Semelová
I " účeloví" komunista sloužil zločinnému režimu, svým souhlasem s tímto děním a podepisováním těch různých usnesení atd. Neexistuje žádná omluva, spíše naopak, o komunistovi z přesvědčení si mohu myslet, že to byl-je blbec ( jako např. Švorcová). Ale, o kariérním, normalizačním komunistovi si akorát tak myslím, že to byla a je svi... A k tomu se samozřejmě nikdo nerad hlásí. I v Hitlerovském Německu byly " účeloví " nacisté, tedy také svin..
To je dneska poradců a filozofů
tady na malýho bjba nenarazíš - proč to čtete, když se vám to, co pan Vodvářka sepsal nelíbí - napište si něco sami a je to !!! Autorovi děkuji a hezký den
Ha
Předpokládám zde příspěvky typu "kotlety v obchodech byly, ergo Vodvářka lže a Semelová říká pravdu".
A na to já dneska nemám nervy :-)
Re: Ha
Všechno je relativní. Jestliže jsme tenkrát měli jedinou "pravdu", že kotlety jsou a ony nebyly, dnes máme "pravdu" opačnou, že nebyly i když byly.
Re: Ha
Jistě. Relativní, a navíc subjektivní. Důvod, proč jsem rád, že jsem se dané změny dožil, netkví v dostupnosti kotlet a toaletního papíru, i když vzhledem ke svým koníčkům oceňuji například dostupnost asijských kuchyňských specialit.
Dětství v pokročilém socialismu se mi jevilo beznadějné. Číst si v Dikobrazu satirický sloupeček o tom, co je všechno špatného v USA, a tajně o tom snít, bylo beznadějné. Závidět spolužákům sbírku plechovek od coca-coly či zahraničních (erotických) časopisů bylo beznadějné. Občas se dostat k nějakému ošudlanému strojopisu s kopií zajímavé třebas duchovní literatury, mnohdy nevalné kvality, bylo beznadějné. Vtipnost rádoby satirických vtípků a vzrušení ze zpívání zakázaného Kryla na schůzce SSM bylo beznadějné. Televizní program byl povětšinou beznadějný. Vzpomínka na tu beznaděj mě zaplavuje i tehdy, když teprve teď mohu chápat ironii a sarkasmus italských socialistických komedií o účetním Fantozzim. Jak by mi mohly předtím připadat vtipné všechny ty narážky, když jsem neznal důvěrně prostředí, ve kterém se odehrávají? Atd. Je toho sotva zlomek, co jsem tu vypsal, z toho, na co bych si dokázal vzpomenout. Beznaděj zkrátka plynula z toho, že jednou byl dán směr se Sovětským svazem směrem ke komunismu včetně příslušných povinných obsahů mysli - a smyčec. Jestli s kotletama nebo bez je šumák.
Jsem dnešku vděčný i za to, že mohu vidět, jak mnohé z těch věcí neměly a nemají (alespoň pro mě) žádnou hodnotu. Že ani v západní demokracii není všechno zlaté. Že ne všechny ideály se splní či podaří prosadit. Že zločinné nucení dobra druhým a jiné nešvary se nevázaly jen na socialistický blok CCCP. Je bohatství vědět, čeho se vyvarovat.
Ve výše zmíněné pasti nereálných představ o Západu jsou dneska uprchlíci z Afriky. Jsem, když je tak pozoruju a když pozoruju nespokojence tady u nás, vděčný i za to, že se ze mě přes tu blahodárnou deziluzi nestalo levicové progresivní hovado či náboženský terorista.
Re: Ha
Dnes je mi téměř fyzicky nevolno z toho, že i v těch cynických osmdesátkách jste mohl mít nějaké problémy s nějakými hovady (ve funkci), když jste někde řekl, že socík či CCCP jsou špatné a howno bratři. Připadá mi to úplně absurdní a špatně mi je i z toho, že tehdy mi to absurdní ani ňák nepřipadalo.
Báječná léta ...
ještě bych doplnil autora. V letech 1971-1976 kdy jsem studoval v Praze, kladl jsem si otázku "proč ti Rusové tahají tak velké bágle", po Praze je nosili je ve čtyřech. Jeden můj kamarád mi vysvětlil, že nakupují. Proč nakupovali jsem pochopil, když jsem byl v roce 1982 pracovně v Moskvě a mohl porovnat Prahu s Moskvou. Opět jsem si kladl otázku "co nás to v té škole učili o zemi kde včera..." , a když jsem v roce 1993 začal pracovat v Německu pochopil jsem proč jsem viděl svýho tátu poprve v životě plakat, když nám v roce 1968 přijeli pomoct.
Pravda je uprostřed.
A to pro Vás, pane doktore, žel lichotivé není.
Re: Pravda je uprostřed.
Uprostřed?!? Tedy, že vedoucí úloha Strany byla ukotvena v ústavě jen tochu? Že na hranicích se západem byly dráty jen na každém sudém metru? Že volby, v nichž KSČ získávala 98-99%, byly zinscenované jen částečně? Nebo že politicky nepohodlní byli zavíráni a popravováni jen napůl?
Pravda není uprostřed. Pravdu má autor: ta kreatura Semelová lže.
Bylo by velmi zajímavé vidět přímou konfrontaci Semelové a například československých hokejových reprezentantů z r. 1948, odsouzených k dlouholetým žalářům za "špionáž". Velmi by mě zajímalo, co by jim soudružka byla schopna říci do očí. Bohužel, poslední z nich v těchto dnech zemřel.
Re: Pravda je uprostřed.
Soudružka by jim lhala stejně jako lže jiným, případně je obvinila jako její předchůdci.
U téhle verbeže nečekejte nějaké polepšení nebo dokonce stud.
Jo tak uprostřed, jo? Aha. No, co k tomu asi tak dodat? Že ta totalitní diktatura tady byla podle vás taková polovičatá, jako že tady nikoho veřejně nevěšeli pro výstrahu za bílého dne na kandelábry, takže to vlastně bylo v pohodě?
Re: Pravda je uprostřed.
Mýlíte se, a to tak, že úplně.
A to pro Vás, žel, vskutku není lichotivé.
Každý vidí z minulosti
to, co vidět chce. Se současností je to podobné. Paměť je vždy selektivní, neboli každý má svou pravdu. Podobně jako naši soudci, a to mají na posuzování stejné zákony.
Re: Každý vidí z minulosti
Jistě. To ale neznamená, že můžeme bezbřehým způsobem relativizovat. Lidé byli tehdy stejně jako dnes španí i dobří a podobné je o s počasím. Ale zlovolnost komunistického režimu je prokazatelý fakt. Obhajuje-li někdo opak, je zlým člověkem.
Co už té martě a její Partě zbývá
než nostalgicky vzpomínat na časy komoušského ráje, obehnaného ostnatým drátem, na výjezdní doložky, devizové přísliby, kontroly prvomájové výzdoby oken a pražské ulice plné domů s rezavějícím lešením, opatřené ceduličkami - pozor, padá omítka? Průměrný věk voliče bolševika činí 76 let .Časem vyhnije jak biologický septik. I s martou a její Partou.
I když vyhnije
přijdou muslimové a budou vítáni těmi, co dnes proklínají komunisty.