Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Re: Praxe před vysokou
Mně hlavně chybělo, co se týká znalostí, nějaká zkušenost v čtení výkresů. To by se podle mně mělo vyučovat, minimálně jako nepovinný předmět, na všech technických vysokých školách a i na některých netechnických. V praxi se v obrovském množství oborů jednou za čas dostane na potřebu porozumět nějakému takovému výkresu či jiné haldě technické dokumentace a je třeba, aby se v tom člověl vyznal po pár minutách a ne po třeba celonočním usilovném studiu nebo vůbec. Dneska by se k tomu mohlo přidat vedle 2D papírových výkresů i nějaké 3D modelování, to je dnes obvyklý způsob vytváření výkresů a aspoň by to bylo zajímavější. A k tomu nějaké zásady obecně práce s technickou dokumentací a obecně archivací dokumentů, v tom bývá dnes u „mlaďochů“ vesměs nepořádek. No a potom, to už je ale specifičtější, nějaké základy materiálového inženýrství, třídy oceli, dneska i plasty atd.Taky veškeré soft skils, jak vyjít s různými spolupracovníky, všelijakými kolegy s jiných oddělení, jak se domluvit s nějakým posledním dělníkem na dílně a se všemi jak rozumně spolupracovat, když je třeba stejně jak se domluvit s nějakým vysokým šéfem, když chce něco vědět přímo od nějakého řadového úředníka, to všechno jsem se učil až v první práci během prvních dvou - tří let.
Autor nenapsal na jaké škole a co vyučuje. Jestli v tom není ukrytá odpověď.
Za našich let na technice tak nějak nepadalo v úvahu přednášky nenavštěvovat. A ty kdo to zkusili jsem v následujícím ročníku většinou již nepotkával. Teď mám syna na FJFI a situace je obdobná. Tím nepopírám, že všude jsou balastní předměty, které nikoho právem nezajímají a každý se je snaží och/cat.
A pak jsou školy, kde se dá neskutečně poflakovat. Raději nejmenovat, jsou tam ukryti naši budoucí ministři financí a kapitáni průmyslu.
Re: Autor nenapsal na jaké škole a co vyučuje. Jestli v tom není ukrytá odpověď.
No, já jsem asi měl štěstí na přednášky, v nich se vesměs přednášelo to, co se potom zkoušelo. Já jsem se přednášek zúčastňoval pravidelně a dodatečně jsem si uvědomil, že účast na přednáškách byl hlavní zdroj mých vědomostí. Zhruba od druhého ročníku jsem totiž začal trpět alergií na učení, mohl jsem klidně sedět nad učivem celý den, ale více než hodinu denně jsem se na učivo nepřinutil myslet. A to jen ve zkouškovém, mimo zkouškové na učení mimo docházku do školy nebyl čas. Já jsem se učil tak, že na začátku jsem získaná skripta během pár dnů prolistoval a pročetl, byl jsem zvědavý, co tam je, potom jsem se to učil na přednáškách poslechem a současně zapisováním do sešitů a doučoval ve škole na cvičeních a laboratořích. K učení na kolejích nebo jinde mimo školu jsem se nedokázal přinutit a záviděl jsem těm, co to uměli a ve zkouškovém seděli nad skripty od rána do večera.
Mám také postarší maturitu na SPŠE. Tam byl ale problém v tom, že jakákoliv novinka, byť 15 let stará, běžně používaná a dostupná, se teprve dostávala do učebních osnov. Jestli tomu věnuje čas, záleželo jen na učiteli.
viz titulek nick cimbal / Predne podekovani autorovi za hezky clanek :-) . No a k titulku , obavam se, ze , na strane "kantoru" je take znacna cast "viny" za stavajici stav, jednoduse se od svych studentu ve valne vetsine nelisi a jdou cestou nejmensiho odporu , uci podle starych metod starou latku, odfajfknou si urcity pocet kolonek a je vydelano. Poctive nutno uznat, ze se ucitel rychle psychicky opotrebuje a nezajem/pasivita studentu rozhodne k vyssim vykonum/narokum nemotivuje. Na druhou stranu za to kantori berou penize, tak by za mzdu meli odvadet adekvatni vykon a zde si myslim, ze spousta ucitelu je i zadarmo draha, protoze maji ke svemu povolani stejny pristup jako vetsina jejich zaku = jsou pasivni a lehce proplouvaji s proudem. Cest :-)
Re: Mám také postarší maturitu na SPŠE. Tam byl ale problém v tom, že jakákoliv novinka, byť 15 let stará, běžně používaná a dostupná, se teprve dostávala do učebních osnov. Jestli tomu věnuje čas, záleželo jen na učiteli.
Reseni je jednoduche: Skolne a to drahe
Spoluobcane s nadvyvinutym socialnim citenim prominou, ale staci proste do rovnice prihodit skolne, pokud mozno skutecne a ne symbolicke a myslim ze velka cast studentu najednou vse zacne chapat jinak. Kdyz za neco platim, ziskam k tomu snad preci jen odlisny vztah.
Budou samozrejme i taci, kdo chapani skolneho prevedou do roviny ze si neplati za vedomosti, ale za ten papir a titul. Doufejme ze zustanou v mensine.
No a konecne take sami pani a damy profesori/ky z akademicke obce by se meli zamyslet, zda podavaji svou latku formou ktera ke studiu motivuje. Takove paskvily jako na nasich skolach, jsem totiz jinde (USA, Britanie) nezazil.
Re: Reseni je jednoduche: Skolne a to drahe
"Budou samozrejme i taci, kdo chapani skolneho prevedou do roviny ze si
neplati za vedomosti, ale za ten papir a titul. Doufejme ze zustanou v
mensine."
Nezustanou.
Skolne za ne plati rodic, dite samo tu hodnotu nevnima, protoze dotycne penize nemuselo vydelat. Realna situace na mnoha privatnich skolach je jeste daleko horsi nez na statnich, a mentalita "mame ten papir zaplaceny, tak co po nas jeste chcete" je naprosto bezna.
plakání na špatným hrobě
Autor pláče na špatným hrobě. pohled studenta je následující - chce vykonávat nějakou činnost, na kterou zákon předpisuje potvrzení o vysokoškolském vzdělání určitého typu. Vybere se určitou školu, která má oprávnění takové potvrzení vydávat, a jme se jí studovat. Jak už tady bylo mnohokrát řečeno- většina předmětů a informací je úplně od válu - bu´d zastaralých nebo nepotřebných, takže často i dospělý student, který v daném oboru už pracuje si musí dát tvrdou nalejvárnu. ovšem - student si stěžovat nemůže, aby ono potvrzení na konci dostal, musí vykonat předepsané zkoušky. to je jeho pohled, a že se snaží dosáhnout potřebného cíle s minimálním úsilí ? pokud jde o překvapení autora - že by s i nechali studenti zapsat zkoušku na první hodině - bylo by to opravdu revoluční řešení - na první hodině test, a kdo ho udělá, tomu napíšu známku, proč by jste chodili na přednášky když už to umíte , ale to asi autor na mysli neměl...
Teorie překonávání překážek
Víte a není chyba někde jinde? Za mých studií platila teorie překonávání překážek - aby jste mohli dostudovat a dělat pak to, co vás baví za rozumný plat je třeba překonat n překážek, např. zkoušky z předmětů, které jsou očividně k ničemu (teorie polí pro studenty informatiky).
A předměty, které se ještě vztahují k oboru, který vás baví, jsou vyučovány (bez jakékoliv kontroly, možnosti vyhození apod.) lidmi, kteří jej znají pouze 20 let zpět a to ještě teoreticky. (Zdravím docentko Šarmanová! 8-) ) Takoví lidé jsou opravdu jen překážka na cestě studenta, jejíž splnění je pak dáno známkou. No a slabé kusy, bez opravdového zájmu o obor, odpadnou, takže vlastně tihle učitelé plní svou funkci dobře.
Ač téma ponuré,
z lehkého pera autorova příjemné počtení před spaním.
90% predmetu mimo a k cemu to vede
realitou je ze cca 90% predmetu je plus minus k nicemu nebo minimalne s oborem o ktery se zajimate a ktery chcete studovat nesouvisi. takto sme si cpali do hlavy obvody, soucastky, pole a cert vi co jeste. pritom na ne clovek musel vynalozit spoustu energie, ktera mu pak nezbyvala na predmety o ktere by doopravdy stal (programovaci techniky, automaty, melicharoviny ;-) - ty pak naopak flakate o to vic, jednak proto ze uz ste si na tento zpusob studia (ignorovat a par dnu pred zkouskou si do hlavy natlacit scripta) zvykli, druhak proto ze o nich neco vite takze pravdepodobne nevylitnete.
Re: 90% predmetu mimo a k cemu to vede
na druhou stranu zapominam na jednu podstatnou vec: skola vas nauci se ucit a to je mozna na ni to nejpodstatnejsi (samozrejme krome zivota na kolejich a kamaradu kteri vam zustanou cely zivot...)
Re: 90% predmetu mimo a k cemu to vede
No já nevím, na vysoké škole jsem se učil podstaně jinak než se učím teď. Na vysoké škole jsem se učil učivo nejvíc na přednáškách, sám někde na kolejích nebo ve vlaku nebo o zkouškovém před zkouškami jsem se naučil velice málo. Dneska je to přesně opačně nejlépe se mi nyní učí v autobuse nebo ve vlaku a co nestihnu tam, učím se doma z papírů nebo z obrazovky počítače. Ovšem přednášky už dneska jaksi nejsou.
Re: 90% predmetu mimo a k cemu to vede
Pane Fo-ol, co je to melicharovina ? V mém oboru je neznámý pojem.
Děkuji.
Re: 90% predmetu mimo a k cemu to vede
Pasáčku! Něco mezi kašpařinou a baltazarovinou, přece. To platí ve všech oborech.
Re: 90% predmetu mimo a k cemu to vede
Pane 68, tentokrát jste se zmýlil.
Re: 90% predmetu mimo a k cemu to vede
pardon, to byl takovy smajlik pro cvutaky - predmety vyucovane B.Melicharem, tj. prave ty automaty, regularni gramatiky a podobne veci - pro programatora celkem nedocenitelne zalezitosti...
Re: 90% predmetu mimo a k cemu to vede
Děkuji, v mém oboru se tohle nepoužívá.
Žáci jsou naši klienti.
S článkem to úplně nesouvisí. Rád bych ale věděl, jestli je normální, aby ředitel ZŠ na poradě říkal učitelům: "Žáci jsou naši klienti a podle toho se k nim chovejte".
Re: N e m ě l o ! N e s m í !
Správně, pane Jakube.
Re: Žáci jsou naši klienti.
Tím asi ředitel myslel: žáci rozhodují, podřid´te se jejich přání.
Ředitel té zmíněné ZŠ říkal . . .
"Žáci jsou naši PACIENTI a podle toho se k nim chovejte".
Re: Žáci jsou naši klienti.
Výuka chování pedagogů vůči žactvu by měla být na všech školách poviná a znalosti prověřovány. Každý pedagog má takové klienty, jaké si zaslouží, to je stará vesta. Ví se to a nic se s tím nedělá.
Re: Žáci jsou naši klienti.
Vyuka chovani zactva vuci pedagogum by mela byt take povinna a znalosti proverovany. A hlavne hodnoceny a to tak aby to deticky pocitily. Pedagog ma takove klienty jaci mu do tridy nebo na prednasku dorazi. On si sve klienty nevybira a ve vetsine pripadu se nemuze zbavit ani tech, kteri mu tam delaji nejvetsi bordel. O tom, ze by je snad mohl potrestat, si nesmi nechat ani zdat.
Vychova metodou cukr a cukr nefunguje.
Re: Žáci jsou naši klienti.
Pane 68, to ale znamená, že si pedagog může svoje studenty vybírat. Většinou to tak není.
Re: Žáci jsou naši klienti.
V soucasne dobe to normalni je. Ovsem nesmyslne. Klientem zakladni skoly by nemel byt zak ale rodic.
Re: Žáci jsou naši klienti.
Jestli tím myslel, že ve škole jsou učitelé kvůli žákům a nikoliv naopak, je to správně, jen je to možná nešťastně vyjádřeno.
Podle mého naivního názoru by si to učitel do školy neměl jít jen odučit...
Zajímalo by mne
Zajímalo by mne, kde onen pán učí, co učí a hlavně jak učí. Možná příliš zobecňuje na základě pouze svých zkušeností. Možná je chyba na obou stranách. Ano, část studentů je lína a jde jí jen o to, aby školu prolezla a měla papír. Ovšem - co z toho, co se člověk na většině vysokých škol naučí, opravdu potřebuje pak ve svém povolání? Není i vysoká škola jen určitý test ingeligence, test oprávněnosti určitého druhu certifikátu? Kdysi jsem, v 80. letech, byla na brigádě v tehdejší Tesle Holešovice a šéf oddělení, kde jsem pracovala (navrhovali a projektovali hydroelektrárny pro Egypt) mi vyprávěl, že tomu, co celý profesní život dělá, se na ČVUT věnovali celé dvě hodiny... Čili zbytek se stejně musel naučit dodatečně.
Sama si vzpomínám z dob mých studií, že jsme měli předměty absolutně nezáživné, které navíc ani sami přednášející nebyli schopni jakýmkoliv způsobem zpříjemnit, pak předměty trochu záživné, které ovšem přednášející dokázali svým přístupem znechutit, a pak předměty, které byly zajímavé - ovšem většinou to bylo charakterem vyučujícího, který dokázal i z nudného předmětu udělat věc zajímavou a napínavou, která stála za to být zkoumána.