Vládní priorita je vzdělávání. Na něj jsou lidově řečeno však jen „jedny peníze“.

A najednou jich není dost. Otázek se rojí určitě více.

Jak to, že ministerstvo s jistě bohatým týmem expertů nevědělo, že platy zejména nepedagogů jsou delší dobu tristní? Jak to, že toto ministerstvo neumí efektivně regulovat počet nových smluv (asistenti, druzí pedagogové ve třídě – tzv. „tandemová výuka“)?

V minulých letech rychle bobtnalo i množství těchto úvazků.

Něco o tom vím, a tak taky vím, že normálně vychované dítě, které třeba i trpí některou z poruch učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie apod.) asistenta mít nemusí. Asistent dle mě je třeba jen u vážnějších poruch typu ADHD, autismus apod. Kolik těchto diagnóz je ale validních? Laicky – nejsou tyto tyto děti pouze špatně vychovávané? Ano popsala jsem situaci velmi extrémně. Není ale v různé škále proporcí - postižení versus nevýchova - reálná a velmi častá? Když mluvíte s odborníky, budou sice trochu mlžit, jelikož to není „in“, ale mnoho těchto diagnostikovaných neposedů je nevhodně vedeno a rodičové, aby nemuseli trochu „sáhnout do rezerv“, spěchají do přetížených PPP (pedagogicko psychologických poraden) pro „papír“, který jim zaručí pro dítě „úlevy“.... „Nároky“ se nenosí.

Výsledek? Rodiče, nejste rukojmí, jak řek pan Bek! Jen jste též také trochu přehřáli systém školství přehnaně ochranitelskou výchovou. Samozřejmě – někteří! Ale je vás dost na to, aby to mělo tento systémový dopad. Když se sejde těchto neposedů více, musí být ve třídě i několik dospělých, aby se vůbec dalo učit. Nota bene, když k nám přibyli i děti z Ukrajiny a pomáhat chceme, a když třeba bydlíte ve vyloučené lokalitě, kde jsou i sociálně znevýhodněné děti.

Mimochodem, víte jak se zjišťuje, jestli je dítě sociálně znevýhodněné? Věřte, že JAKKOLI , jen ne tak, že se paní učitelka normálně zeptá na finanční podmínky v rodině. Prostě se to odhaduje!

Co na to rodiče, kteří mají dítě vychované normálně? Rodiče, kteří oba normálně v potu tváře pracují a dbají patřičně na výchovu potomka? Jejich daně jdou větším dílem na podporu ve výuce těch nevychovaných, jejichž rodiče se jednoduše na výchovu vykašlali nebo jsou pod vlivem výchovy pouhým a neustálým vysvětlováním již od nejútlejšího věku. Výchovy plné neustálého přizpůsobování všeho vůli dítěte, jen aby ono bylo v totálním komfortu. Dítě nezná jakoukoli překážku, kterou by muselo řešit ono samo, z cestičky mu rodiče umetají i ta nejmenší smítka. Takto vznikají malí tyrani. Ano to JE terminus technicus.

Vnímám samozřejmě i potřebu těch správně diagnostikovaných ADHD a jiných méně závažných psychiatrických poruch, ale i ti dle mě jdou šikovně vést k přiměřené míře sebeovládání. Poraden a odborníků , kteří poradí jak na to, je dost. Jen ta realizace ze strany některých rodičů trochu vázne.

Shrnu to. Jelikož nyní máme mnoho dětí, které si dělají vesměs kdykoliv cokoliv a jsou třeba i zaštítěny „papírem“, máme teď nedostatek peněz. Neříkám, že je to způsobeno jen tímto efektem ale....

Jde o velmi složitý problém a relevantně do něj vidí více méně jen ti, kteří ve školství nějak působí, ale zde nastíněný efekt by mohl pochopit každý.

Fakta: před patnácti lety byl v soukromí osloven velmi vážený dětský psycholog, jaký má názor na inkluzi. Řekl, že je to špatně ale, že na veřejnosti to neřekne.

Inkluze není kouzelný proutek, ale také to není ve své podstatě špatná strategie. Velmi špatné byly ale podmínky a metodické podklady, které nám školství před těmi deseti patnácti lety poskytlo. Troufám si tvrdit, že i toto je příčinou nynějších problémů. Prostě tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu......

Ve školství sledujeme neustálý proud reforem. Nemyslím si, že to lidé, kteří je vymýšlejí, vůbec myslí vážně. Utěšeně pouze rostou štosy lejster a „nových“ metodik, seminářů a „objevů“... A učitelům rostou kompetence! To poslední zní sice vznešeně, nicméně výsledkem je i enormní zátěž na člověka, který vede přímou práci s dětmi ve třídě. Ten (častěji ta)nyní neustále odolává vyhoření... Chceme, aby naše děti učili vyhořelí učitelé a vyhořelé učitelky?

Jediný způsob, jak něco ovlivnit je, něco se o tom dozvědět. V tomto světle mi též moc nesedí zánik webu www.ceskaskola.cz, který byl zastaven - prý z nedostatků peněz - před třemi lety. Byl to zajímavý zdroj informací s bohatými diskuzemi a mohl tam psát každý.