Podle pirátky a drogové expertky Michailidu je alkohol nebezpečnější než HHC. Česko získalo „souhlas“ se zákazem prodeje HHC z Bruselu.

Jak dalekou cestu jsme jako společnost ušli k legalizaci konopí je výborně vidět na tom, že jsme „volnou ruku trhu“ nechaly naplno „řádit“ a vyrostl tu ohromný byznys s „bonbony“ s HHC. A to v době, kdy se tak zvané „běžné“ potraviny testují jako o závod, pokud je v nich nějaká salmonela, je z toho docela slušný mediální povyk a u HHC bylo nutné čekat na to, až se několik dětí „zázračnými“ bonbony přiotráví.

Z médií – výňatek z rozhovoru s Janou Michailidu (Piráti):

Vláda rozhodla, že už tento týden dočasně zařadí HHC na seznam návykových, tedy zakázaných látek. Piráti byli proti, proč vlastně?

Především bychom měli ctít programové prohlášení vlády, v němž jsme se zavázali, že látky měnící vědomí budeme regulovat dle jejich společenské škodlivosti. Zakázat HHC ve chvíli, kdy tu máme tolerované mnohem nebezpečnější látky, například alkohol, nedává smysl. Jsme toho názoru, že regulované trhy s dostupností těchto látek pro dospělé jsou mnohem lepší ze zdravotního a bezpečnostního hlediska. Látky, které představují menší společenské riziko, jako například HHC, by měly být dostupné dospělým, ale samozřejmě ne ve formě cukrovinek. To se děje právě proto, že je HHC v šedé zóně.

Takže „drogová expertka“ je natolik proti zákazu HHC, že jí vadí „jenom“ bonbony s HHC. Ty jsou podle ní důsledkem „šedé zóny“, tj. toho, že deriváty konopí se množí jak na běžícím pásu a není tak možné s tím legislativně držet krok. Ve skutečnosti by stačilo, pokud by byl zakázán prodej drog v tomto formátu alespoň v automatech. Piráti ale tlačí na legalizací konopí a na takové „drobnosti“ nemají čas. Alkoholismus je samozřejmě také drogová závislost, která působí obrovské společenské náklady na léčení, ale nemůže být omluvou k tomu, aby se volně dostupnými staly další možné návykové látky.

Konopí má prokazatelně dobré účinky při potlačování některých projevů nemocí.

Konopí pro léčebné použití (SÚKL)

Obecné informace ke konopí pro léčebné použití, které splňuje kvalitativní požadavky na léčivé přípravky používané pro výdej v lékárnách. Konopí pro léčebné použití (dále jen „konopí“) je indikováno jako podpůrná či doplňková léčba ke zmírnění symptomů doprovázejících závažná onemocnění. Jedná se o sušené samičí květy rostliny Cannabis sativa L. nebo Cannabis indica L. Konopí pro léčebné použití obsahuje velké množství účinných složek, mezi nejvýznamnější patří Δ-9trans-tetrahydrocannabinol (THC) a cannabidiol (CBD). Obsah účinných látek se může pohybovat od 0,3 % do 21 % u THC a od 0,1 % do 19 % u CBD. Konopí je regulováno zejména zákonem o návykových látkách (167/1998 Sb.) a vyhláškou o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití (236/2015 Sb.).

Potíž bývá právě a jenom s tím, že se této drogy mohou „chytit“ i ti, co ji nepotřebují užívat jako léčivo, ale pro které se stane drogou jako alkohol a tito lidé pak skončí stejně jako těžcí alkoholici.

Derivát HHC, který díky „liberální“ politice údajně nelze zakázat, se tak dostane k prodeji do automatů a způsobí otravy dětí. Pak to politici řeší a samozřejmě tím nejjednodušším způsobem – zákazem prodeje. K tomu je nutné dodat i ono „za bé“. Musel nám to schválit Brusel.

Evropská komise potvrdila rozhodnutí vlády ohledně psychoaktivních látek HHC, HHC-O a THCP, sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Zákaz bude platit zřejmě od začátku března. Lidem, u kterých policie objeví zakázané látky, bude hrozit pokuta 15 000 korun, v případě většího množství bude o trestu rozhodovat soud.

A ještě jednu „ekonomickou“ perličku. Až 2 miliardy ročně do pokladny státu – tak odhaduje Národní rozpočtová rada přínos legalizace konopí. V Německu ho částečně uzákonili včera – verdikt bude platit od dubna. Česká vláda se shoduje na možnosti pěstovat si rostliny doma. O uvolnění pro komerční trh ministři dál diskutují.

Takže podobně jako s alkoholem by měl převážit „pragmatický“ přístup a daň z prodeje alkoholu i konopí „posiluje“ příjmy státního rozpočtu. Rozpočtovými otázkami v oblasti alkoholismu se ovšem zabývá velmi detailně článek Společenské náklady konzumace alkoholu. Dochází k závěru, že tyto náklady vysoce přesahují příjmy ze zdanění alkoholu. Česká republika patří celosvětově mezi země s nejvyšší spotřebou tzv. hříšných statků, tedy alkoholu, cigaret, drog a zároveň s nejvyšší prevalencí obezity (viz Trade-off 4/2016). Právě alkoholu, přesněji celospolečenským nákladům konzumace alkoholu, se věnuje nejnovější studie iHETA podpořená Úřadem vlády ČR (Mlčoch, Chadimová, Doležal et al., 2019). Celkové společenské náklady byly odhadnuty na 56,6 miliardy korun, z nichž největší část tvoří ztráta pracovní produktivity (24,3 mld. Kč), náklady zdravotního systému (12,8 mld. Kč), předčasná úmrtí (6,6 mld. Kč) a kriminální činnost (6,3 mld. Kč).

Není žádný racionální důvod věřit, že u konopí to po tak zvané legalizaci nedopadne stejně. Přesto do toho jdeme s pirátským odhodláním a jsou nám předkládána ta „správná pozitiva“. Kdo by nechtěl pomoci nemocným, že ano. Takže po alkoholicích tu budeme mít i více hašišáků.