Počet vězňů ve věznicích v Česku stále stoupá. Dle údajů ministerstva spravedlnosti, které naše věznice spravuje, je dnešní naplněnost českých věznic přes devadesát pět procent jejich kapacit. Jedna z největších v Evropě, možná i na světě.

Hospodští mudrlanti nebo populističtí politici možná rychlopalně navrhnou. Tak postavíme více věznic nebo alespoň rozšíříme kapacitu těch stávajících.

Nicméně to je prostě líbivá, avšak neuvěřitelně falešná cesta. Systémovým dlouhodobým problémem je, že u nás prostě „sedí“ i ti, kteří by jinde v civilizované Evropě, měli peněžitý nebo jiný alternativní trest, avšak nezabírali by místo ve věznicích.

Náklady na jednoho vězně jsou aktuálně přes dva tisíce korun denně. Inflace se nevyhýbá ani českým a moravským „basám“.

Samozřejmě nákladová čísla se někdy liší, záleží, co vše se do částky spravedlivě propíše, tedy i třeba investiční náklady na opravy věznic nebo nemalé náklady na personální aspekt. Jen příslušníků Vězeňské služby, kteří jsou ve služebním poměru, je nyní okolo devíti tisíc, a občanských zaměstnanců je dalších skoro pět tisíc. Dodejme pro informační komplexnost, že některá tabulková místa nejsou reálně zaplněna. I zde platí – nejsou lidi. Pro pořádek - autor glosy rozhodně nepléduje za snížení platů ani u příslušníků „vězeňské“, ale ani civilních zaměstnanců. Jde o vysoce náročnou práci, jak fyzicky tak i psychicky a musí být dobře zaplacena.

Kterak bylo naznačeno výše, pes je zakopán v systému trestního řízení v ČR. Nutná leč odkládaná je novela trestně-právních předpisů a s tím spojená transformace v sazbách trestů a především rozsáhlejší využívání tzv. alternativních trestů. Domácím vězením počínaje, přes propadnutí majetku až po tzv. obecně prospěšné práce.

Musíme je zavřít! Jinde by dávno seděli!
Když však čteme (především) na stále mocnějších sociálních sítích názory některých aktivistů a aktivistek, kteří by zavřeli pomalu každého druhého muže za sexuální obtěžování a k tomu mj. jsou zde prý desetitisíce rodičů, kteří týrají (bijí) své děti, kterým by vězení též prý prospělo. A pak zde máme entity, které by chtěly zavírat dlužníky, těch je přes půl milionu. Dále v neposlední řadě by veřejnost chtěla zavírat i četné politiky „kteří všechno rozkradli“. A nesmíme zapomínat na údajné desetitisíce zdejších údajných dezinformátorů, kteří také patří za mříže, kam jinam. Platí je přece Kreml nebo Peking.

Tudíž společenská poptávka po další naplněnosti českých věznic paradoxně jen roste. Obrovský rozpor mezi nabídkovou a poptávkovou stranou.

Závěrečný povzdech
Sečteno a podtrženo - mít v jednadvacátém století v desetimilionové rekordně zadlužené zemičce přes dvacet tisíc vězňů je prostě ekonomicky a organizačně hraniční, další větší nárůst prostě již není možný. A ani by nebyl smysluplný.

Pamatujme na to, až zase budeme úpěnlivě volat po přísnějších nealternativních trestech – rozuměj odnětí svobody pro kohokoliv.

Modifikovaně vyšlo 3. 7. 2023 v LN

Autor je právník a publicista