Milosrdná smrt ani v éře covidové není dostupná potřebným

Nová šance pro uzákonění eutanazii v České republice: na stole je návrh zatím s asi nejvyšší podporou a koronakrize dala jeho autorům do ruky vážný argument.

I v covidové éře se po prvotním šoku a odkládání vracejí politikům na stůl stará témata. Například uzákonění eutanazie, „milosrdné smrti“. Skupina více než pětadvaceti poslankyň a poslanců z vládního hnutí ANO spolu s opozičními kolegy z České pirátské strany předložila návrh Zákona o paliativní péči, rozhodování na konci života a eutanazii ve sněmovně. Vláda návrh projednala a zaujala negativní stanovisko. Podkladem byla stanoviska několika ministerstev, Nejvyššího státního zastupitelství, Nejvyššího soudu, zástupců zaměstnavatelů, ale i například Biskupské konference. Pouze Ministerstvo spravedlnosti zaujalo neutrální stanovisko.

Jak samotný název napovídá, nejde tady pouze o uzákonění eutanazie a asistované sebevraždy jako u předchozích dvou návrhů zákonů předložených v roce 2008 v Senátu a v roce 2016 v Poslanecké sněmovně. Návrh zákona je výsledkem mnoha měsíců diskusí politiků, jednání expertů domácích i zahraničních a také hledání vhodné formy tohoto zákona. Do čela příprav se postavila poslankyně hnutí ANO a lékařka Věra Procházková, která nabídla spolupráci zástupcům dalších stran. Aktivně se přidal zejména zástupce Pirátů poslanec Lukáš Bartoň.

Návrh je přes svoji stručnost (celý čítá jen dvanáct stran) propracovaný a má nečekaně široký záběr, když se snaží vedle eutanazie řešit i otázky paliativní péče, tedy oblast, kterou odpůrci „milosrdné smrti“ tradičně stavějí proti eutanazii. Argumenty pro a proti uzákonění eutanazie, které u nás za dvanáct let od předložení prvního návrhu zákona mnohokrát zazněly, jsou nově rozšířeny o argumenty o vhodnosti zákonné úpravy paliativní péče a otázky rozhodování člověka na konci jeho života.

Mezi přípravou a předložením návrhu zákona došlo k podstatné změně vnímání dostupnosti a účelnosti vynakládané zdravotní péče. Před březnem letošního roku nepředstavitelná celosvětová pandemie změnila naše životy. Změnila i situaci ve společnosti a zdravotnictví. V důsledku toho se mění také pohled na eutanazii. Týdny a měsíce jsme byli vystaveni úvahám málem až válečné medicíny: když nebude dostatek zdrojů, kapacit, personálu a medikamentů pro všechny, kdo potom dostane přednost?

V České republice jsou v okamžiku, když čtete tento text, tisíce lidí, kteří trpí bolestmi a jsou na konci svého života. A je jim upíráno právo rozhodnout o ukrácení svého zbytečného utrpení a přežívání. Paliativní péče, kterou nabízejí odpůrci uzákonění eutanazie, je řešením pouze pro některé. Možnost podstoupit asistovanou sebevraždu v zahraničí (Švýcarsko – asistovaná sebevražda, Belgie -aktivní eutanázie) je vzhledem k finanční náročnosti a organizačním omezením zase jen pro vyvolené. Tisíce trpících tak na sebe vážou zdravotnický personál v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, aniž z toho sami mají jakýkoli přínos a aniž o to oni sami stojí. Lidé trpí v rozporu se svojí vůlí, zdravotníci konají zbytečnou a velmi zatěžující práci, někteří příbuzní se snaží pomáhat, jak jen mohou, bez perspektivy uzdravení.

Je možné pokračovat v současné praxi i v dnešní covidové éře? Politici při řešení koronavirové pandemie dokázali překročit řadu letitých tabu v oblasti ekonomiky, práva i řízení státu. Neměli bychom se však vracet zpět, ale hledat nová udržitelná řešení pro budoucnost. Milosrdnost a úcta k přání trpících se ukazují být nejen jako racionální, ale také všeobecně prospěšné pro nás všechny. Dávejme péči potřebným a umožněme odchod ze života těm, kteří jsou na jeho konci a svobodně projevili svoji vůli nepokračovat v marné léčbě a boji s bolestmi.

Odpor vlády, většiny politiků i mnoha novinářů proti legitimnímu přání většiny společnosti (například i 75 % zdravotních sester) může překonat pouze aktivní podpora veřejnosti pro obhájce návrhu. Proti mnoha milióny disponující paliativní lobby stojí několik poslanců a náš nově zakládaný Spolek za uzákonění eutanázie.

Respekt k druhým, milosrdnost i racionalita se spojují v milosrdný a humánní postoj.

Autor je předsedou Spolku za uzákonění eutanázie, z.s., spoluautor návrhů předložených v letech 2008, 2016
Text vyšel krácený v MF Dnes