Prezidentské milosti uděluje Václav Klaus problematicky, přesto je jejich existence odůvodněná a prospěšná. Nesouhlasím v několika ohledech s častou kritikou existence prezidentských milostí. Abych byl správně pochopen, hájím pokoru před složitostí a tvrdostí světa práva, ne konkrétní "svérázné" a nehajitelné jednání končícího prezidenta.

Milost umožňuje prezidentovi v individuálních případech odpouštět a zmírňovat tresty uložené soudem anebo nařizovat, aby se trestní řízení vůbec nezahajovalo, a pakliže již bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Milost prezidenta není monarchistickým přežitkem, ale pokorným přijetím skutečnosti o neodstranitelné nedokonalosti institucí a jedinečnosti každého rozhodnutí. Některá soudní rozhodnutí i samo vyšetřování podle platných zákonů jsou nepřiměřeně tvrdá vzhledem ke společenské nebezpečnosti porušení práva, neprávním okolnostem, např. věku dotyčného, jeho zdravotní a rodinné situaci apod.

Dokonalý svět

V dokonalém právním státě není potřeba úřad ombudsmana, který na podnět občanů upozorňuje státní instituce na jejich nesprávný postup a snaží se pomoci občanům prosadit jejich práva proti státu. V dokonalém právním státě totiž jeho jednotlivé složky činí přesně to a jen to, co jim ukládá zákon. Stejně tak institut prezidentské milosti by nebyl třeba, kdyby policie, státní zastupitelství, advokáti a soudy pracovali dokonale s dokonalými zákony. Laskavý čtenář mi jistě odpustí sarkasmus, že k dokonalosti zmíněným institucím a našim zákonům přece jen kousíček ještě schází.

Prezidentské milosti údajně ruší práci zmíněných institucí. Včasná milost na začátku vyšetřování bagatelních provinění šetří čas policii, státním zástupcům i soudům, aby se mohli věnovat závažným porušením zákona. Budu konkrétní, prezident Václav Havel zastavil vyšetřování důchodkyně, která si pro zmírnění zdravotních bolestí pěstovala marihuanu. Společenská škodlivost jejího porušení zákona (který je sám o sobě hloupý, ale platný) je mizivá, přesto nemohly státní orgány jeho vyšetřování odložit. Pokud přichází milost až po rozsudku, pak minimálně uleví přeplněným věznicím.

Prezident je správní orgán

Dále chci opravit obecně oblíbený omyl, že prezident svoje rozhodnutí nemusí odůvodňovat. Prezident v roli správního orgánu, například když udělí milost nebo odmítne jmenovat soudce, je povinen toto rozhodnutí písemně odůvodnit. Zde by mohlo být řešením podmínění udělení milosti souhlasem ministra spravedlnosti (nebo ombudsmana), kteří by následně měli povinnost toto rozhodnutí řádně odůvodnit za prezidenta.

Institut prezidentské milosti i úřad ombudsmana jsou provokující připomínkou nedokonalosti světa, který by bez "změkčovadel", které se právním puristů nelíbí, byl bezcitně tvrdý. Milost prezidenta patří k lepší části našeho právního řadu. Zrušení prezidentských milostí nebo jejich omezení by bylo projevem bezcitnosti, absence lidskosti a respektu k právní praxi.

autor je právník a politolog

text vyšel krácený v deníku Právo