V roce 2003 odvolal předseda vlády Vladimír Špidla na návrh Poslanecké sněmovny Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Šestice tehdejších radních (Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Josef Musil, Jiří Novotný, Petr Štěpánek a Petr Žantovský) postup předsedy vlády zažalovala. V roce 2007 jim dal soud za pravdu a jejich odvolání zrušil, a to s odůvodněním, že v právním státě nelze nikoho z funkce odvolat bez uvedení důvodů. Následně šestice zažalovala předsedu vlády o náhradu škody. Tehdejší premiér Jan Fischer si ovšem svoji úlohu značně zjednodušil a namísto řešení meritu věci šest bývalých radních v roce 2009 znovu odvolal, ovšem k datu 2003. Šestici bývalých radních nezbylo nic jiného než se na soud obrátit i ve věci Fischerova odvolání. Napsal jsem tehdy (20. 7. 2009) premiérovi Janu Fischerovi tento dopis.

Vážený pane předsedo vlády,

reaguji tímto na Váš elaborát ve věci odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen RRTV) – č.j. 10031/09-OVL ze dne 5. 6. 2009. Sděluji Vám, že Vaše odvolání v žádném případě nemohu akceptovat, neboť zjevně jde o protiprávní krok. Se svými právníky se zároveň poradím, zda jste nepřekročil hranici trestně právní, protože svým činem mě a mé kolegy hrubým způsobem poškozujete, a to nejen v rovině morální, nýbrž zřejmě i finanční.

V právním státě si ani předseda vlády nemůže dovolit již ukončenou a uzavřenou kauzu svévolně a účelově oživit, aby znemožnil řádné soudní projednání kauzy jiné, na tu již ukončenou navazující.

Kauzu nezákonného odvolání členů RRTV totiž již uzavřel Váš předchůdce Mirek Topolánek. On osobně i úřad vlády o tom informovali jak příslušné orgány PSP ČR, média, veřejnost i našeho právního zástupce (č.j. 04718/08-OSV ze dne 20. 3. 2008, č.j. 04718/08-OSV ze dne 5. 3. 2009). Naše mandáty členů RRTV proto rozhodnutím předsedy vlády Mirka Topolánka skončily uplynutím funkčního období. Právě na základě tohoto kroku jsme teprve následně podali žalobu o náhradu škody. Všechny tyto skutečnosti jsou úřadu vlády známy.

Vaše odvolání ze dne 5. 6. 2009 je z tohoto pohledu nelogické a nadbytečné. Státní orgány, včetně předsedy vlády, musejí ctít elementární kontinuitu svého rozhodování. Pokud jste se neseznámil s kroky svého předchůdce, je to Vaše chyba. Pokud jste je ignoroval, je to nezodpovědná svévole.

Dovolím si Vám připomenout, koho jste svým protiprávním odvoláním znovu a opakovaně znectil. Ing. Zdeněk Duspiva je toho času národním koordinátorem digitalizace televizního vysílání a vysokoškolským pedagogem, do funkce jej jmenovala vláda ČR. JUDr. Pavel Foltán je členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a vysokoškolským pedagogem, do RRTV ho zvolila Poslanecká sněmovna, jmenoval jste ho Vy sám. RNDr. Josef Musil, CSc., je jedním z našich nejvýznamnějších expertů na českou a evropskou mediální legislativu a vysokoškolským pedagogem. Mgr. Petr Žantovský je provozovatelem unikátní rozhlasové stanice Rádio Ethno a vysokoškolským pedagogem. Já jsem členem Rady ČTÚ, do kteréžto funkce mne taktéž jmenovala vláda ČR.

Pane premiére, promiňte, ale to si opravdu nepřipadáte jako blázen, když k datu 16. 5. 2009 jmenujete JUDr. Pavla Foltána členem RRTV, abyste téhož Pavla Foltána o čtrnáct dní později z téhož orgánu odvolával k datu o šest let zpátky?

Zvlášť jsem si nechal nejstaršího z nás, kolegu Jiřího Novotného. Filmový historik Jiří Novotný je excelentní český odborník na animovaný film, bez nadsázky žijící poklad zlínských filmových ateliérů. Od města Zlína nedávno obdržel výroční cenu, kterou Zlín uděluje svým nejvýznačnějším a nejváženějším občanům. Právě kolegu Novotného poznamenalo nezákonné Špidlovo odvolání a následná společenská dehonestace nejvíce. Stihl jej těžký infarkt a více než půl roku zápasil o holý život. Jeho zdravotní poškození je trvalé. Kolega Jiří Novotný, ač nás dělí jedna generace, je můj blízký osobní přítel. To, co mu Špidlova politická mašinérie způsobila, nejenže jejím bezskrupulózním aktérům nikdy nezapomenu, ale nikdy neodpustím.

Vy jste se, pane premiére, nyní Vladimíru Špidlovi postavil po bok! Je to zvláště nepochopitelné za té okolnosti, že svůj krok jste vůbec dělat nemusel, ba dokonce dělat ani neměl. Nebo Vám snad – kromě toho všeho, co uvádím výše – připadá v mezích zdravého rozumu odvolávat někoho z funkce, ve které už dávno není, neb mu již před několika lety doběhlo funkční období, a navíc k šest let starému datu? Přemýšlím, zda kolem sebe máte tak špatné právníky, nebo zda jsou za tím poradci, kterými jste se obklopil. Někteří z nich totiž nesou přímou politickou odpovědnost za někdejší tragický přístup vlády České republiky k mezinárodním arbitrážím i za blamáž s protiprávním odvoláním členů RRTV v roce 2003.

Nedosti však na tom. Účelové překrucování faktů a ohýbání paragrafů, kterého se při jednání Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 12. 6. 2009 dopustil Váš advokát František Korbel (v současné době náměstek ministra spravedlnosti, pozn. pš), považuji za naprosto skandální a nehodné právního zástupce předsedy vlády své země. Za nestoudný pokládám i způsob, jakým mi bylo advokátem Korbelem toho dne Vaše odvolání "doručeno", totiž "krátkou cestou" během soudního jednání o úplně jiné věci.

Nyní k samotnému obsahu Vašeho odvolání ze dne 5. 6. 2009. Špidlovo odvolání ze dne 3. 4. 2003 bylo soudem zrušeno proto, že neobsahovalo žádné zdůvodnění. Nejvyšší správní soud a poté i Městský soud v Praze do rozsudků napsaly:

... i v případě, kdy jde o rozhodnutí předsedy vlády o odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vydané na základě návrhu Poslanecké sněmovny v usnesení, kterým je předseda vlády vázán, by takové rozhodnutí mělo být s ohledem na povahu věci odůvodněno. Není totiž možno v obecné rovině připustit prostou odvolatelnost z veřejné funkce odvoláním člena kolektivního orgánu nebo dokonce odvoláním tohoto orgánu jako celku bez udání důvodů. Tím spíše v případě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která je ze zákona konstruována jako orgán, u něhož by měla být zaručena politická nezávislost, je pro vyloučení rizika politicky motivovaného rozhodnutí a politické libovůle naprosto zásadní, aby rozhodnutí o odvolání člena Rady i Rady jako celku obsahovalo důvody.

Paradoxní je, že ani Vy jste ve svém odvolání vady Špidlova odvolání z roku 2003, totiž to, že neobsahuje žádné zdůvodnění, nijak nezhojil, a to ani přes to, že jste narozdíl od Špidlových čtyř řádků sepsal tři stránky textu. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco odvolávka na § 5 zákona 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je v odvolání Vladimíra Špidly obsažena implicitně odkazem na usnesení PSP ČR č. 368 ze dne 2. 4. 2003, vy tento paragraf zmiňujete explicitně. Problém je ale v tom, že § 5 zákona 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je ve skutečnosti výčtový paragraf, jenž pod písmeny a) až u) pouze uvádí všechny povinnosti RRTV.

Proto se ptám. Nedohlíželi jsme snad na dodržování právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence či v rozhodnutí o registraci dle písm. a)? Nebo jsme snad dle písm. d) nevedli evidenci provozovatelů vysílání? Nebo jsme kupříkladu nemonitorovali obsah rozhlasového a televizního vysílání dle písm. g)? Či snad jsme dle písm. l) nespolupracovali s Českým telekomunikačním úřadem? Nebo jsme snad – namátkou – dle písm. o) nevydali statut a jednací řád Rady a organizační řád Úřadu Rady? Či jsme snad dle písm. r) nezveřejňovali usnesení Rady či výroční zprávy Rady? Mimochodem – všechny předchozí výroční zprávy Poslanecká sněmovna Radě schválila. Co jsme to tedy vlastně provedli? Za co a proč nás odvoláváte? Vy to snad, pane premiére, víte? Proč jste nám to tedy nenapsal?

I nadále se můžeme pouze domýšlet, která že to písmenka příslušného paragrafu jsme údajně "opakovaně závažně" porušovali. Takovéto zdůvodnění odvolání členů významné státní instituce je stejný právní nesmysl, jako kdyby v nějaké trestní věci byl dotyčný odsouzen s obecným odůvodněním, že porušil trestní zákoník.

Závěrem si ještě, pane premiére, dovolím Vám připomenout, že Vaše protiprávní odvolání mi bylo doručeno nedlouho předtím, co byl oznámen verdikt mezinárodní arbitráže mezi lucemburskou společností EMV a Českou republikou ve věci televize TV3. Šlo o více než 2 miliardy korun. Před londýnským arbitrážním tribunálem jsem vystupoval jako hlavní svědek České republiky a vítězství České republiky je do značné míry – jak potvrzují zástupci ministerstva financí – moje osobní zásluha. Žádným tajemstvím dnes už není ani názor odpovědných osob z ministerstva financí, např. ředitele mezinárodně právního odboru Radka Šnábla, že kdyby stejně odpovědně jako dnes přistupovala Česká republika k arbitrážím i v minulosti, vůbec nemusela prohrát ani tzv. stockholmskou arbitráž ve věci TV Nova, jež posloužila jako záminka k nezákonnému odvolání RRTV v roce 2003. Koneckonců – k obdobnému závěru dospěla už dříve i vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Paradoxně té samé Poslanecké sněmovny, která předtím pod enormním politickým tlakem Špidlovy vlády naše odvolání navrhla.

Vaši iniciativu, pane premiére, považuji nejen za protiprávní a nepřijatelnou i z lidského hlediska, ale také za politicky velmi neprozíravou.

S pozdravem

Mgr. Petr Štěpánek

Tři roky se nic nedělo, česká justice nijak nespěchá. Nicméně kdo si počká, ten se dočká. A tak senát Městského soudu v Praze nedávno pro nezákonnost zrušil i Fischerovo odvolání bývalých členů RRTV. Rozsudek je pravomocný a mimo jiné se v něm konstatuje:

Námitky uvedené v rámci prvních dvou žalobních bodů shledal soud důvodnými, proto rozhodnutí žalovaného (Jan Fischer, resp. předseda vlády, pozn. pš) podle ust. § 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s., zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo za následek nezákonné rozhodnutí...

Názor žalovaného uvedený v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, že "Tyto důvody sice nebyly v usnesení Poslanecké sněmovny uvedeny, předseda vlády je však podle zákona povinen odvolat (a také jmenovat) člena, resp. členy Rady bezodkladně poté, co obdrží návrh Poslanecké sněmovny, a to bez ohledu na to, zda usnesení Poslanecké sněmovny nějaké důvody obsahuje či nikoliv." je nepochopením principu zákonnosti, jakožto jednoho ze základních principů demokratického právního státu, kterému musí dostát jakékoliv rozhodnutí či úkon správního orgánu...

Pokud návrh Poslanecké sněmovny na odvolání členů Rady, neobsahuje skutkové a právní důvody odvolání, nebo je jinak neúplný nebo neurčitý, předseda vlády takovému návrhu není povinen vyhovět...

Z výše uvedeného vyplývá, že na návrh Poslanecké sněmovny se v roce 2009 neměl odvolávat nejen Jan Fischer, ale v roce 2003 mu neměl vyhovět ani Vladimír Špidla. Opačný postup totiž předsedu vlády degraduje do role obyčejného poštovního úředníka. Ponechme však Špidlu historickému zapomnění. Nabízí se jiná palčivá a nadmíru aktuální otázka.

Může být prezidentem země člověk, který dle soudu "nepochopil princip právního státu"? Přemýšlím, zda se Jan Fischer v roli předsedy vlády zachoval vůči šesti svým spoluobčanům jako ignorant, hlupák či gauner. Nevím. Každopádně však platí, že A, B i C je pro výkon funkce prezidenta České republiky naprosto degradující.

25. 7. 2012, www.petrstepanek.cz

Znění celého rozsudku je ZDE