Ve dnech 4. a 7. září 2017 pokračovalo u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, u senátu předsedy Radomíra Koudely, hlavní líčení řízení proti manželům Novotným, obžalovaným kvůli únosu a vydírání poškozeného Pavla Buráně.

Kvůli podivnosti skutkového děje kauzu obestírá kouřmo tajemnosti. Zapadá do něj i drobná mimořádná událost, jaká mě během dlouholetého působení specializovaného grafomana dosud nikdy nepotkala: přišel mi dopis, jehož autor se nepokrytě snažil mě zastrašovat. Zatím ale nevidím důvod k informování policie.

Na základě zkušenosti z jiných řízení se mi atmosféra v soudní síni jeví jako neobvykle přívětivá, poklidná, jako by ve věci nešlo o velké peníze, o dramatický únos dlužníka, násilí na něm v bytě věřitele, okořeněné hrozbou násilí proti dětem pana poškozeného a završené „bohatýrskou pitkou“ obžalovaného s poškozeným. Pohoda je výsledkem způsobu, jakým předseda senátu vede jednání, jak se chová k účastníkům jednání.

Dokazování pokračovalo čtením výpovědi pana obžalovaného z přípravného řízení (obžalovaní využili zákonného práva nevypovídat), která má povahu protiváhy k vylíčení událostí panem poškozeným při předchozím jednání. Pan obžalovaný popsal dění v domě v podstatě shodně s panem poškozeným s tím rozdílem, že popřel jakýkoli nátlak, násilí, vyhrožování. Nápadná je shoda výpovědí obou pánů v důležitém bodě: na závěr setkání se spolu pořádně opili. Zatímco důvod k oslavě na straně pana obžalovaného je pochopitelný, důvody k radovánkám na straně pana poškozeného nevidím. Důvěryhodnost výpovědi pana obžalovaného pak dodalo svědectví advokáta, jenž ověřil podpisy na listinách: nezaznamenal přítomnost cizích osob v domě a nevšiml si ničeho nápadného na panu poškozeném (žádné projevy neklidu, žádná zranění). V jeho prospěch pak bylo také sdělení advokátovy manželky, že čekajíc na manžela v autě před domem viděla pana poškozeného, kterak přijel sám autem a odebral se sám do domu. Naopak pana poškozeného podpořila jeho sympaticky vystupující partnerka, jež potvrdila, že jej přivezla paní obžalovaná silně opilého. Blábolil a měl drobná zranění. která nevyžadovala lékařské ošetření. Proto nepřivolala lékaře. Obsahu blábolení zpočátku nedůvěřovala a vzala je za bernou minci, až když je pan poškozený zopakoval po vystřízlivění. Potvrdila také, že Pavel Buráň měl strach o děti, o sebe i o ni a učinil příslušná opatření k zajištění jejich bezpečnosti. Ochranu jim poskytla i policie. V jejím vystoupení mě zaujala informace, že Pavel Buráň tvrdil, že jej přepadli Ukrajinci. Policie ale dodala jako pachatele násilí dva Slováky a jednoho Rusa s povolením k pobytu ve Slovenské republice.

Významnou částí jednání byly výslechy advokátů obou stran a účetní, zasvěcených do občanskoprávního pozadí tohoto trestního řízení a samozřejmě stranících „své“ straně vády. Občanskoprávní spor mezi bývalými společníky není dosud uzavřen. Pan poškozený otevřel trestním oznámením trestněprávní větev jeho řešení. Výklad právníků potvrdil, že oběma společníkům jde o hodně. Pan obžalovaný se domáhá rychlého uhrazení pohledávky, vyplývající z původní dohody o převedení jeho podílu na firmě do majetku pana poškozeného, resp. jeho firmy. Pan poškozený se jeho požadavku brání s odkazem na následný pokles hodnoty firmy, který je výsledkem legislativních zásahů v neprospěch obchodu s hazardem. Vyhovění požadavkům pana obžalovaného by zřejmě bylo nad okamžité finanční možnosti firmy a přivedlo by ji do insolvence. Z mého laického pohledu by proto oba mohli mít motiv k mimořádným opatřením proti druhé straně sporu.

V souvislosti s převodem podílu pana obžalovaného do rukou pana poškozeného a s řešením jejich sporu se uskutečnilo mnoho složitých právních úkonů, pro laika nepřehledných a nesrozumitelných. Strana žalobní zpochybňuje pravost některých listin a upozorňuje na jejich drobné formální vady. Obhajoba ovšem na jejich pravosti trvá. Některé formální vady listin mohou ovšem být spíše svědectvím o nepozornosti či nedůslednosti jejich zhotovitelů než důkazem o jejich podvodnosti.

Výklad právníků není přímým důkazem o pravdivosti obvinění či jeho vyvrácením. Poslouží soudu pouze jako vodítko při úvahách, zda pan obžalovaný mohl mít dostatečný motiv k zvrácení rovnováhy v občanskoprávním řízení ve svůj prospěch použitím násilí. Protože soud hodnotí důkazy ve prospěch i neprospěch obžalovaného, patrně bude zvažovat i opačnou variantu: že by pan poškozený mohl mít velmi silnou motivaci k vyřazení protivníka vyvoláním trestního stíhání.

Hlavní líčení bude pokračovat 14. září 2017 a mělo by skončit nejpozději 1.listopadu 2017 vyhlášením rozsudku. Pokud se soudu skutečně podaří v uvedeném termínu jednání uzavřít, bude to vzhledem k složitosti dokazování čestná výjimka mezi srovnatelnými trestními procesy. Nebude to ale výlučná zásluha soudu, nýbrž také stran řízení a svědků, kteří až dosud nebrzdili postup řízení nekázní či přímo obstrukcemi.