Stará moudrost praví, že čtyři právníci mají pět názorů. Zajímavý je vývoj otázky, zda si český podnikatel smí vybírat své klienty dle jejich politického přesvědčení či národnosti. Aktuálně u zubařů. Spolumajitelka firmy poskytující zubařskou péči v centru Prahy, vážená paní Lucie Žáková, dostala od stomatologické komory správní trest za to, že její společnost na webu zveřejnila komentář odmítající potenciální klienty. Nechce prý poskytovat péči lidem, s jejichž názory se neztotožňuje. Uvedla příznivce progresivní levice, extrémní muslimy i vyznavače dezinformací.

V rozporu se stavovskou ctí

O jaký trest přesně šlo? Zmíněná Česká stomatologická komora udělila Žákové coby odborné představitelce společnosti důtku, nikoliv finanční trest. Vytkla jí, že nezabránila zveřejnění komentáře, jenž je údajně v rozporu se stavovskou ctí. Doktorka Žáková se následně bránila žalobou u soudu v rámci správního soudnictví. Jako učitel správního práva zde cítím od čtenářské neprávnické veřejnosti ve vzduchu legitimní otázku, proč šla věc zrovna do správního, ne do jiného (třeba civilního) soudnictví.

Je to z toho důvodu, že stomatologická komora jako orgán neúzemní profesní samosprávy zde byla v pozici vykonavatele části veřejné správy (udělila správní, nikoliv soukromoprávní/smluvní trest). A proti rozhodnutím orgánů vykonávajících veřejnou správu se možno bránit ze zákona právě pouze a jen u správního soudnictví.

Městský soud v Praze však tento měsíc doktorčino podání zamítl, ztotožnil se s názorem stavovské komory. Pro mimopražské připomeňme, že v Praze má městský soud pozici, kterou ve zbytku republiky mají soudy krajské.

Soud mj. potvrdil názor komory, že je vysoce neetické, pokud lékař, byť v rámci reklamní nadsázky, hodnotí osobní názory pacientů a vydává je za jedno z kritérií, která zvažuje při poskytování péče.

Hotel ano, zubař ne?

Až sem se zdá být vše jasné, čtenář si řekne, co je zubnímu lékaři do toho, jaké mám politické názory, proč bych kvůli podpoře třeba Hamásu nemohl být ošetřen, když mne bolí zuby.

Avšak pozor, máme zde judikát soudu všech soudů, tedy Ústavního soudu z roku 2019.

Firma provozující hotel v legendární ostravské Stodolní ulici odmítala ubytovat ruské občany, pokud písemně nevyjádřili nesouhlas s ruskou anexí Krymu.

A Ústavní soud ČR hoteliérské společnosti tehdy dal za pravdu. Tedy že může selektovat hosty podle jejich politických názorů. Podle tehdejšího názoru Ústavního soudu chtěli provozovatelé hotelu projevit svůj politický názor a alespoň v malé míře působit na ty, kteří se podílejí na politickém životě Ruska. Vážený Ústavní soud tehdy řekl, že se o nepřípustnou diskriminaci nejednalo.

A pak se v tom vyznejte. Řekněte mi, jak chudák zubař či zubařka má poznat, které zlo už je dostatečně velké. Takže Rusko v roce 2019, ostatně tři roky před válkou na Ukrajině, to již splňovalo, a třeba Hamás to dnes nesplňuje? Ostřejší publicista by možná napsal, že by si možná čeští soudci mohli pustit video z akcí Hamásu včetně řezání hlav dětem.

Jistě, dá se částečně po švejkovsku úhybně namítnout, že zubař přece není hotel (hotel je dnes o dost levnější a nemusíte na něj tak dlouho čekat), nicméně, kde je pak právní jistota v tom, které profese smí či nesmí výchovně selektovat své klienty?

Dodejme, že zmíněné rozhodnutí Městského soudu v Praze je sice pravomocné, odvážná doktorka se však může ještě bránit kasační stížností v Brně u Nejvyššího správního soudu. Myslím, že z pohledu právní jistoty i právní vědy by bylo vhodné, kdyby tak bylo učiněno. Kasační stížnost by rozhodně nebyla bez šance.

Advokát nechce sympatizanty Hamásu

A do toho ještě přispěchal brněnský advokát David Záhumenský s veřejným prohlášením, že „klienty z muslimských států“ přijímá pouze za podmínky, že odmítnou útok Hamásu na Izrael.

Podle význačného ústavního právníka Jiřího Přibáně, o kterém se mimochodem také hovoří jako o budoucím ústavním soudci, je tento přístup diskriminační a protiústavní.

A pak se v tom vyznejme. Ale to se již opakuji. Poučení: naše soudy by měly opravdu co nejdříve sladit svou judikaturu. Jinak si zaděláváme na pěkný průšvih.

Lidovky, 10.12.