30.1.2023 | Svátek má Robin


PRÁVO: Čapí hnízdo před rozsudkem

7.1.2023

V článcích „Předvánoční překvapení v kauze Čapí hnízdo“ a „Osudové lednové události v životě AB“ jsem vyslovil pochybnost o splnění záměru předsedy senátu Jana Šotta v třídenním lednovém bloku hlavního líčení kauzy Čapí hnízdo dospět k rozsudku. Došlo na má slova. K vynesení rozsudku dojde až v pondělí 9.ledna 2023. Bude to svérázné oživení společenské atmosféry před prvním kolem volby prezidenta republiky. Očekává se velký zájem veřejnosti, takže vstup do soudní síně bude opět na vstupenky. Následně budeme moci posoudit, zda trestní stíhání ovlivnilo naději Andreje Babiše na dobytí sídla českých králů.

K prvostupňovému rozsudku tak dospěje zvláštní proces, vyvolaný z politických důvodů, jaký zde dosud nebyl. K jeho zvláštnostem patří i skutečnost, že veřejnost jej vnímá jako hon na Andreje Babiše, zatímco hlavní obžalovanou je Jana Nagyová (nikoli bývalá Nečasová). K domnělým trestným činům mělo dojít v r. 2008. Trestní oznámení pochází z r. 2013, obžaloba napadla Městskému soudu v Praze v březnu r. 2022 a hlavní líčení bylo zahájeno ve dnech 12.-16. září 2022. Délka řízení je zcela mimořádná. Zčásti ji ovlivnilo opakované jednání s Poslaneckou sněmovnou o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání a „pomohl“ bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který zrušil usnesení státního zástupce Jaroslava Šarocha o zastavení trestního stíhání Andreje Babiše a Jany Nagyové. Kritéria únosnosti délky trestního řízení, nastolená Evropským soudem pro lidská práva, upadla v zapomnění.

Předsedou senátu je Jan Šott, jehož svérázný způsob vedení hlavního líčení v procesu proti Vítu Bártovi možná poškodil hnutí Věci veřejné. A hlavní líčení v kauze Čapí hnízdo čistě náhodou se od začátku prolíná s významnými politickými událostmi: s komunálními a senátními volbami a s volbou prezidenta republiky.

Záludnost procesu spočívá i v korektním vedení hlavního líčení předsedou senátu Janem Šotem. Je vlídný, usměvavý, obhajoba si nemůže stěžovat na podjatost či na krácení jejích práv. Vynese-li nespravedlivé rozsudky, možná se při tom bude tvářit laskavě. Jeho vstřícnost vůči obhajobě má svůj rub: bez odporu umožnil opakované projednávání svědectví Andreje Babiše ml. a úvah o jeho zdravotního stavu a vztahům mezi otcem a synem. Důkazní situace se tím ve prospěch obhajoby příliš neposunula, ale jednání zjevně značně trápilo obž. Andreje Babiše.

Používání Andreje Babiše ml. k ponižování obž. Andreje Babiše je neobyčejná hanebnost, Za tuto nehoráznost nelze ale odsuzovat předsedu senátu, který musí nechat provést svědectví dle návrhů žalobce a právě z důvodu korektnosti připouští různá svědectví dle požadavků obhajoby.

V pondělí 4.ledna 2023 došlo konečně na výslech obžalovaných. Obětní ovečka obž. Jana Nagyová volným výkladem téměř dvě hodiny předváděla s úspornou gestikulací vystoupení hodné dívky, překypující dobrými úmysly a vždy jednající v souladu s právem, která se nedopatřením dostala do potíží, aniž by pořádně věděla jak. Výpověď opírala o pečlivou písemnou přípravu. Upozornila na velký časový odstup od událostí. Vyjádřila rozčarování nad tím, že stojí před soudem, ač se ničeho špatného nedopustila. Snažila se objasnit motivaci svého působení ve společnosti Farma Čapí hnízdo. Přihlásila se k přátelskému vztahu k Monice Babišové, jež ji poprvé vzala na Čapí hnízdo v jeho původní podobě. Byla přesvědčena, že Farma Čapí hnízdo a.s. vyhovuje kritériím malého podniku a k prokazování této skutečnosti nebylo třeba nic skrývat. Neměla chuť pokazit si nezákonným jednáním dobrou pověst. A byla to velká akce, kterou nebylo možné skrýt, takže nebylo možné dopouštět se při jejím uskutečnění nějakých nepravostí. Projekt se realizoval mimo rámec Agrofertu, protože se nehodil do jeho portfolia. Pro činnost ve vedení společnosti Farma Čapí hnízdo a získání dotace se rozhodla, protože to byl její svět a chtěla si ji uzpůsobit svému obrazu. Až do r.2009, tedy do získání první platby, společnost nekonala žádné činnosti, pouze probíhala výstavba. Čili dle jejího názoru společnost nemohla být propojena s Agrofertem. Podílela se různým způsobem na řízení společnosti. Pohovořila o působení různých dalších osob při řízení společnosti. Popsala různé podrobnosti jednání o bankovní úvěr a o dotaci. Zmínila se, že věděla, že akcionáři jsou nepodnikatelské osoby, jež nejsou akcionáři Agrofertu. Byla přesvědčena, že společnost Farma Čapí hnízdo není ovládána žádným jiným subjektem ani není propojena majetkově s jiným podnikem. Ale společnost Agrofert byla jedním ze smluvně zabezpečených strategických partnerů. Zdůraznila, že postupovala podle dobových předpisů a metodik. Mateřství ji později odvedlo od intenzivnější činnosti ve společnosti. Zmínila se, že společnost Farma Čapí hnízdo prošla řadou různých kontrol, z nichž většinou vycházela velmi dobře. Vybudování víceúčelového střediska Čapí hnízdo zvedlo kvalitu života v přilehlé oblasti.

Na závěr upozornila, že většina svědeckých výpovědí se týkala dění v r.2013, kdy již ve společnosti Farma Čapí hnízdo nepůsobila. V době svého působení se nedopustila žádného utajování údajů ani jiných nepravostí. Neví, proč se dostala před soud. Senát i státní zástupce jí naslouchali pozorně. Po skončení vzali na vědomí, že na radu obhájců nebude odpovídat na otázky.

Také navazující výslech obž. Andreje Babiše měl formu volného výkladu. Pan obžalovaný byl podstatně stručnější. Úkol zvádl za slabou půlhodinu. Proces označil za absurdní a zopakoval své obvyklé mantry o jeho politickém pozadí, o procesu na objednávku. Zkritizoval rozhodnutí bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o obnovení trestního stíhání jeho a obž. Jany Nagyové, dříve zastaveného současným žalobcem Pavlem Šarochem. Vyjádřil přesvědčení o své nevině a na radu obhájců odmítl odpovídat na otázky.

Po skončení výslechů svědků předseda senátu ve shodě s obhájci zamítl nevyřízené návrhy na doplnění dokazování, rozhodl o ukončení dokazování a vyzval k závěrečné řeči žalobce Jaroslava Šarocha. Jeho vystoupení trvalo téměř dvě hodiny a obsahem převážně kopírovalo obžalobu. Její obsah „obohatil“ o zpochybnění procesu postupné transformace společnosti ZZN Pelhřimov s.r.o. na společnost Farma Čapí hnízdo a.s. Z jeho výkladu vyplývá, že neznal řadu různých podrobností, jež ale na výsledek transformace neměly význam. Jako laik soudím, že toto jeho snažení bylo neproduktivní, protože rejstříkový soud řádně zaregistroval společnost Farma Čapí hnízdo a.s., jež pak jednala běžným způsobem. Ostatně sám připustil, že jeho pochybnosti nemají význam pro posouzení skutkové podstaty žalovaných skutků.

V té souvislosti v souladu s nepovolenou zásadou „in dubio CONTRA reo“ předložil myšlenku, že Andrej Babiš ml. skutečně nepřevzal akcie, které pak zůstaly v majetku Agrofertu a tím se vytvořila majetková propojenost společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. s holdingem Agrofert. Jako laik soudím, že takto vytvořená majetková propojenost je pouze formální a neměla žádný vliv na činnost společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. Meditoval i nad podnikatelským záměrem společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. Potvrdil přesvědčení, že oba obžalovaní se dopustili žalovaných skutků. V případě obž. Andreje Babiše dle mého názoru si nevšiml časového průběhu transformace výchozí společnosti ve Farmu Čapí hnízdo a.s. a neuvědomil si, že v době spuštění transformace nebyly vypsány dotace, takže nelze vložit Andreji Babišovi do hlavy záměr umožnit obž. Janě Nagyové někdy v budoucnosti, aby o ně požádala. Nakonec navrhl soudu, aby oba obžalované potrestal podmíněnými tresty v trvání tří let s odkladem na 5 let, a k tomu pro obž.Andreje Babiše požaduje peněžitý trest ve výši 10 mil. Kč, pro obř. Janu Nagyovou 500 tis. Kč.

Z obhájců se jako první ujal slova Josef Bartončík, obhájce obž. Jany Nagyové. Jeho projev trval déle než 2 hod. Upozornil, že obžaloba následuje po původním zastavení trestního stíhání a jeho zrušení nejvyšším státním zástupcem. Poukázal na odlišnost vymezení skutku ve sdělení obvinění a v obžalobě. Vyslovil názor, že žalobce se řídil zásadou „nevíme, čeho se obžalovaný dopustil, ale něco musíme najít“. Projevil pak pohoršení nad výší navržených trestů. Upozornil na nedbání některých základních principů trestního práva, jako je zákaz retroaktivity a další.

Podmínkou naplnění žalovaného skutku obžalované by muselo být způsobeno oklamáním rozhodujícího státního úřadu. K tomu ale nedošlo. V tom se ale právě rozchází obžaloba s obhajobou. Záleží na tom, kam se přikloní senát.

V každém případě obhájce navrhl zproštění své mandantky obžaloby.

Navázal na něj hodinovým vystoupením doc. Eduard Bruna, který preventivně čelil možnosti, že by došlo k rozšíření obžaloby obž. Andreje Babiše o trestný čin poškozování finančních zájmů Evropské unie. Jeho řeč měla povahu dokonalé vysokoškolské přednášky. V úvodu pochválil odbornou vyspělost žalobce Jaroslava Šarocha, ale pak s matematickou přesností rozbil představu, že by se snad obž. Andrej Babiš mohl dopustit zmíněného trestného činu: nejen, že jej nespáchal, ale ani by jej spáchat nemohl, protože sám se žádných úkonů vyjednávání o dotace nezúčastnil, a v době, kdy spustil kroky, jimiž došlo k vytvoření společnosti Farma Čapí hnízdo, nemohl vědět, že obž. Jana Nagyová někdy pojme úmysl požádat o dotaci.

Ostatně podobnou argumentaci pak uplatnil i obhájce Michael Bartončík, jenž ve vystoupení, trvajícím cca 80 min., vyvracel tvrzení, že jeho klient vytvořil společnost Farma Čapí hnízdo a.s. se záměrem umožnit někdy v budoucnosti obž. Janě Nagyové požádat o dotaci. Zmínil se dokonce o nedostatku vybavení klienta: nevlastnil křišťálové koule. Poukázal na skutečnost, že soud neupozornil na možnost změny právní kvalifikace skutku z pomoci na účastenství, takže kvalifikace pomoci nadále platí. Vyloučil tedy možnost, že by jeho klient mohl být odsouzen pro účast na trestném činu poškozování finančních zájmů evropské unie. Vysvětlil dále, že jeho mandant nemohl působit ani jako organizátor trestného činu, když žalovaná podstata odpovídá pomoci. A tím se ve prospěch obž. Andreje Babiše vrátil k námitce, že nemohl vědět, že obž. Jana Nagyová bude někdy žádat o dotaci. Jeho kroky, směřující k zřízení společnosti Farma Čapí hnízdo a.s., měly úplně jiný důvod než vytvoření podmínek pro uplatnění žádosti o dotaci a začaly podstatně dříve, než byly vypsány dotace.

Na závěr vystoupení navrhl zproštění obž. Andreje Babiše obžaloby.

Obž. Jana Nagyová vystoupila s půlhodinovou závěrečnou řečí, provázenou velmi intenzivní gestikulací, asi svědčící o vnitřním neklidu. Nařkla nepřátelské komentátory jejího trestního oznámení, že dobře věděli, že nemají pravdu, ale neinformovaná veřejnost byla proti jejich tvrzení bezbranná. Vyjádřila se i k postavení státního zástupce, kterého chápe, ale na jehož místě by nechtěla být. Podle jejího názoru obžaloba stojí na domněnkách, jež nebyly dokazováním přeměněny ve skutečnost. Mrzí ji, že státní zástupce po skončení dokazování neřekl, že se žádný trestný čin nestal. V její neprospěch v argumentaci vytrhává věty z judikatury. Připustila, že akcionáři zaplatili akcie po rozhodnutí Regionální rady o přiřčení dotace, ale bylo to ještě před podáním první žádosti o výplatu.

Zřízení společnosti Farma Čapí hnízdo a.s. považuje za přirozený způsob organizačního zajištění projektu, na němž nebylo co skrývat. Odmítla argument žalobce, že vyžádání dotace brala jako svůj osobní zájem, a proto se dopustila chyb. Bylo to opačně: právě proto, že brala projekt jako svůj, si dávala pozor, aby nechybovala.

Uvedla, že trestní stíhání nechápe osobně, ví že je jednou z figurek na šachovnici. Oči jí otevřel policista, který se jí při přebírání spisu omluvil. Potěšilo ji, že se věc konečně dostala před soud. Postěžovala si na zničení pověsti v místě a narušení rodinného života.

Postěžovala si na vznik atmosféry strachu. Vyjádřila víru, že snad senát pochopil, že nedošlo k žádnému trestnému činu.

Podle zásady „finis coronat opus“ vyvrcholením závěrečných řeší bylo dvouhodinové vystoupení Andreje Babiše. Svérázností překonalo vše, co jsme od zářijových jednání slyšeli. Pan obžalovaný začal obvyklými stížnostmi na politickou objednávku, na absurditu procesu, upozornil na nesoulad obžaloby s výsledky vyšetřování služby OLAF. Pak ale dal průchod posedlosti zlobou na manipulátory se svědectvím jeho syna a s jeho příběhem. Vystřeloval do prostoru negativní energii. Jeho rozhořčení chápu a sdílím jeho názor, že došlo k velkému darebáctví. Nemění to nic na tom, že jako nástroj obhajoby byla jeho řeč pouhou ztrátou času, protože skutkovou podstatou obvinění se nezabýval, a pro přítomné v soudní síni možná byla i nepříjemným zážitkem.

Nemění to nic na mém laickém názoru, že obž. Andreje Babiše by měl soud zprostit obžaloby. V případě obž. Jany Nagyové si nejsem tak jistý, i když mi je jí líto: do pekla ji přivedly dobré úmysly. Nebojím se, že tímto názorem ovlivním rozsudek, i kdyby snad můj článek četl někdo z členů senátu, protože soudce Jan Šott má určitě již dnes jasno.

Nemohu si odpustit poznámku k činnosti žalobce Jaroslava Šarocha. Jsem přesvědčen, že obž. Jana Nagyová by nebyla úspěšná s žádostí o dotaci, pokud by neselhal kontrolní systém státu. Nevylučuji, že vedle obž. Jany Nagyové měl na lavici obžalovaných sedět odpovědný státní úředník. Policie ale při vyšetřování postupovala jednostranně, podjatě vůči obžalovaným a Jaroslav Šaroch ji jako dozorový státní zástupce z tohoto postoje nevyvedl.

Domnívám se, že možné selhání státu je argumentem pro shovívavé posouzení jednání obž. Jany Nagyové.

===========================================================

skudci

Knihu ŠKŮDCI V TALÁRU jsem zasvětil památce dobrého člověka JUDr. Pavla Kučery. Předmluvu napsala Alena Vitásková. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získávaných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Zvlášť zajímavé „škůdce“ uvádím s plnými jmény, jejich oběti až na výjimky pouze s iniciálami. Kniha je dostupná v knihkupectvích nebo přímo u vydavatele OLYMPIA na adrese sklad@iolympia.cz nebo info@iolympia.cz