Ve hře Osiřelý západ si bratři provádějí hrozné věci, ale stačí říci „Je mi to líto“ a ten postižený už se nesmí zlobit. Takže ano, za Agenturu Pravda vyděsí přiznávám: napsal jsem tenhle článek, ale je mi to líto!

- Otče, něco mě trápí.

- Já vím.

- Přesto dovol, abych ti to řekl. Já jsem tehdy, ještě na Zemi, znásilnil jednu ženu.

- Já vím, synu. Vím přece všechno. No a?

- Vím, že když vypršel její čas, vzali jsme ji přednostně do Království nebeského, kde je věčně blažená, ale mne trápí jiná věc: dozvěděli se to lidé.

- Já vím. Dokonce o tom napsali divadelní hru. Ale přestože jsem vševědoucí, jednu věc nevím. Proč autor z té ženy udělal muslimku, když tehdy nemohlo být po muslimech ani vidu, ani slechu. Autor je zřejmě, promiň ten nebiblický výraz, blbec.

- Otče, mne trápí ještě jedna věc. Naši věrní bojují proti té hře, jsou uraženi myšlenkou na to, že bych já mohl něco takového spáchat. Vždyť my je necháváme v omylu! Vždyť oni bojují proti pravdě! Nemám jít na Zem a ze svého hříchu se lidem vyzpovídat?

- Synu můj, tohle nedělej! Ano, sem ses dostal i s oním hříchem, navíc bez zpovědi a bez posledního pomazání. Komu jinému se to kdy povedlo? Hloupí lidé by v tom mohli hledat protekci, ale věř, že já jsem ve skutečnosti nikomu nenakázal ty záležitosti se zpovědí a tak dále. To si prosadili ti naši delegáti tam dole, s tím nemáme nic společného. A oni také vymysleli jednu užitečnou věc, které se chopili i další lidé: PR. Čte se to pí ár, a to mi věř - kde bychom bez toho byli? Klidně by mohli světu vládnout příznivci kolegy Zoroastra nebo Baala. Ne že bych proti nim něco měl, jsou to docela fajn bozi. Takže pí ár, chlapče, pí ár! Pamatuj: K žádnému znásilnění nedošlo. Je to ošklivá pomluva. Amen pravím.

- Amen. Ale stejně...

- Psssst!

Zvěřejněno na serveru Paleta názorů a ptákovin se souhlasem autora