Omlouvám se za laciný vtip v nadpisu, ale když ono to svádí. Hysterie kolem redukce poboček České pošty vyvolává zejména v mediálním světě (méně již mezi prostým lidem) záchvaty beznaděje, jaké si my starší pamatujeme snad jen ze dne, kdy byl oznámen skon Leonida Iljiče Brežněva. Z výlevů politické opozice jasně vyplývá, že se jedná o globální katastrofu, srovnatelnou snad jen s rozpadem Sovětského Svazu.

A jelikož se k věci již vyjádřil každý, kdo je vybaven určitým tělním otvorem, není divu, že nutkání sdělit světu svůj pohled na funkci České pošty a snížení počtu poboček podlehl i autor tohoto textu.

Dovolte pohled člověka žijícího na venkově. Tedy v místě, kde, jak nás odhodlaně ujišťuje ministr vnitra, se pobočka pošty rušit nebude. Inu, mne toto oznámení nikterak nepřekvapilo. Spíše by mne překvapilo, kdyby u nás chtěli pobočku České pošty rušit. A to zejména z toho důvodu, že u nás žádná není. Nejbližší pobočka je v sousední vesnici, ano, v té tříkilometrové vzdálenosti, deklarované ministrem. Ovšem protože je otevřena jen v pracovní dny, z toho povětšinou jen dopoledne, je prakticky nepoužitelná. Použitelná pobočka je až ta v nejbližším městě, kde jsou také pobočky několika bank, nějaký ten supermarket a sběrný dvůr.

A víte co? Ono to úplně stačí. Nikdo z našich vetchých důchodců, kteří na CNN Prima hořekují, že nevyjedou do jejich poštovní úřadovny, protože tam není bezbariérový vchod, absenci pošty nepociťuje. Zásilky jim vozí různé kurýrní služby, dvě z nich mají v obci i výdejní místa (jistěže formou partnerství). V oné nedaleké vesnici, kde je i jediná blízká, leč většinou uzavřená pobočka pošty, jsou dva výdejní boxy zásilkových služeb, které na rozdíl od pošty fungují 24 hodin denně a to i o víkendu. Pokud někdo cítí vlasteneckou potřebu použít služeb státní pošty, stejně musí do nejbližšího města, protože rozvoz realizuje depo obsluhující celý okres a pokud zásilku uloží na oné blízké, téměř nikdy nefungující pobočce pošty, je nutné tam zavolat a nechat si ji přeposlat do oné městské, která má otevřeno v sobotu. Což samozřejmě platí jen za předpokladu, že vám pošta existenci takové zásilky prozradí, někdy se jí to nepovede.

Starobní důchody a jiné dávky inkasují penzisté na bankovní účty a v případě, že z nějakého důvodu nelze použít bezhotovostní převod, musí do města. Mnohem elegantnější by samozřejmě bylo takovému důchodci poslat šek, který může inkasovat v kterékoliv bance, ale o existenci šeků zřejmě nebyla naše politická reprezentace informována. Chce-li někdo platit poštovní složenkou, což je bezkonkurenčně nejdražší forma platby, nejde na poštu, jelikož ta je zavřená, ale zajde do trafiky nebo obchodu, kde je terminál SAZKY a zaplatí tam. Ale dělá to málokdo, počítačová gramotnost je mezi našimi důchodci mnohem vyšší, než si ministr (ale i opozice) myslí.

Dopisy nechodí. Všichni mají mobily. Úplně všichni, i ti nejkonzervativnější ze všech konzervativních a všichni si tedy informace vyměňují namísto psaní dopisů telefonem.

Co tím chce básník říci? Ty malé vesnické pobočky jsou úplně zbytečné. Jediné, co je drží při životě, je neochota několika jedinců vystoupit z vyjetých kolejí a dělat věci jinak, i když by to bylo snazší a levnější (i pro ně). Pokud se v obci neuživí obchod, neuživí se ani pošta a jestliže se nějaký důchodce odmítající vyplácení penze bankovním převodem může vypravit do města na nákup, může se tam vypravit i na poštu. A tomu mikropromile nepohyblivých nesamostatných jedinců bez bankovního účtu může důchod dovézt kurýr z okresního města – pravděpodobně se stejně ukáže, že tuto potřebu nemá nikdo.

Chyba ministerstva vnitra nespočívá v tom, že ruší pobočky České pošty. Spočívá v tom, že jich ruší málo a že neruší ty nejmenší, naprosto neefektivní. Schválená reforma se tak stane dalším hřebíčkem do rakve umírajícího státního podniku.

A až Česká pošta zhyne úplně, s údivem zjistíme, že ji nikdo nepotřebuje.