13.6.2024 | Svátek má Antonín


PO MDŽ: Ohlédnutí za vynikajícími ženami

9.3.2023

ryb

Rosalia Chladek 21.5.1905 Brno 3.7.1995 Vídeň Tanec, balet je považována za jednu z nejvýznamnějších průkopníků volného tance ve 20. století v Evropě (expresivní tanec). V Brně studovala rytmiku a hudbu , ve studiu pokračovala v Dráždanech. Od velmi raného věku zkoumala příčiny a souvislosti pohybu. Z toho se vyvinula později její mezinárodně uznávaná taneční technika (Chladek-System). Působila ve Vídni, na konzervatoři v Basileji. V Brně vystoupila počátkem 40tých let na dvou samostatných tanečních večerech a jako „brněnské dítě“ měla pochopitelně velice srdečný ohlas. Ředitel Klingenbeck jí navíc svěřil režii Gluckovy opery Orfeus a Eurydika, kterou inscenovala ve Vídni, v Berlíně a v Athénách. Působila ve Švédsku, Lotyšsku, Polsku, Holandsku, Římě, Berlíně, dokonce až v Indonesii. Byla vyznamenána Rakouským Křížem za vědu a umění prvního řádu, Zlatou medailí města Vídeň, čestným členstvím Německé Akademie tance v Kolíně nad Rýnem a dalšími vysokými vyznamenáními. Čestný hrob na vídeňském Ústředním hřbitově

ryb

Své první taneční znalosti a zkušenosti získala Rosalie v taneční škole paní Margarethe Kallab ( 25.2.1888 Brno – 11.11.1969 Vídeň) , významné hudební skladatelky, hudební pedagožky . Tato založila v Brně ústav pro výuku rytmiky, tance a hudby kterou vedla až do roku 1945, kdy byla z Brna vyhoštěna, internována v internačním táboře pro německé občany v Hrušovanech. Podařilo se jí uprchnout se do Rakouska, pomocí své žačky se uchytila na vídeňské konzervatoři. Její dílo bylo ohodnoceno profesorským titulem.

lil

Lilly (Elisabeth) Czech (9.3.1886 Brno - červenec 1973 Vídeň) doposud ve stínu svého manžela, brněnského právníka, redaktora a později ministra ve vládě Československa. . Stává se členkou 1907 založené ženské sekce sociální demokracie, Již v srpnu 1914 zakládá výbor pro zajištění stravování dětí rodin, které se octly v důsledku prudce stoupající nezaměstnanosti již krátce po vypuknutí světové války v nepředstavitelné nouzi. Výbor organizuje pravidelné sbírky, kterých se postupně účastní široká brněnská veřejnost a podaří se jí získat řadu významných brněnských židovských podnikatelů. Později se zřízení změnilo na dětskou školku. Celé bylo financováno se sbírek, tyto pořádaly ženy kolem paní Lily, přispívaly nejen zámožné brněnské rodiny ale i jednotlivci způsobem, že bylo možné zřízení udržet po celou dobu světové války, Již v listopadu 1914 činily dary 3 574 korun, v listopadu téhož roku to bylo již 10 355 korun. O rok později, v listopadu 1915, může být teplé jídlo poskytnuto až 400 dětem a jejich počet neustále roste, protože potřeba je velká. V lednu 1916 je na účtu již 40 572 korun, v únoru 1917 uvádí tisk 700 teplých jídel denně pro děti. V září 1917 byl zůstatek darů již 201 174 korun, v létě 1918 celých 320 315 korun.. Výbor vede paní Lilly až do roku 1938 kde dochází k rozpuštění strany.

Paní Lily přežila druhou světovou válku v Terezíně, vrátila se domů do Brna, ovšem Brno musela o něco později opustit . Odebrala se do Londýna, několik posledních let života strávila v domě seniorů ve Vídni.

Marie Steyskalová (24. ledna 1862 Brno– 12. října 1928 Brno) byla moravská učitelka a organizátorka ženského sociálního hnutí na Moravě, podporovatelka ženské emancipace a vzdělanosti. M.J. nastoupila do Ženské útulny, založené v roce 1900 Eliškou Machovou s cílem pomáhat sirotkům, opuštěným dětem a také mladým dívkám, přicházejícím do Brna do služby. Z původní noclehárny a tzv. poptávárny (místo pro hledání služebných) se jí podařilo vybudovat sociální ústav, který měl svou knihovnu a čítárnu, stravovnu, penzionát, hřiště i první jesle. Steyskalová se stala jednou z vedoucích osobností tohoto ústavu, jednatelkou a posléze zastávala funkci starostky. V roce 1909 se spolupracovnicí Marií Slavíkovou založily na ostrově Rab kolonii „Komenský“ pro léčení a zotavování dětí. Kolonie byla oficiálně založena 10. října 1910 pod názvem „Božena Němcová“ v Crikvenici v Chorvatsku. Ozdravovna se v průběhu sedmnácti let rozrostla. Obklopena zahradami a hájem měla vlastní molo, bazén, „slunírny“. Stala se, ve své době, moderní ozdravovnou pro děti na břehu Jaderského moře zanikla po roce 1948.

ryb

Maria von Ebner -Eschenbach 13.9.1830 Zdislavice 12.3.1916 Vídeň byla rakousko-uherská spisovatelka píšící na Moravě. V poslední čtvrtině 19. století byla hodnocena jako nejvýznamnější rakouská spisovatelka a řazena mezi realistické spisovatelky, řešící problémy lidí chudých lidí a žijících na okraji společnosti.

es

Pro sociální cítění i náměty próz bývá často srovnávána s Boženou Němcovou. V roce 1898 byla vyznamenána nejvyšším rakouským civilním řádem, Čestným křížem za umění a literaturu. V letech 1910 a 1911 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Mnohostranně nadaná se zajímala přírodní vědy, zejména fyziku, do které ji zasvěcoval fyzik Ernst Mach. Ve Vídni se vyučila hodinářství a sbírala kapesní, nákrční a stolní hodinky. Sbírku z velké části odkázala chudobinci ve Zdislavicích, odkud byla předána do Muzea hodin ve Vídni. Pod vlivem rodinného přítele, admirála Tegetthoffa, studovala námořní navigaci, námořní válečnictví, ale také telegraf či elektřinu. Za to byla jmenována korespondenční členkou Rakouské akademie věd a umění.

Maria Jeritza (Marie Jedličková) 6.10.1887 Brno - 10.7.1982 Orange, NJ USA Světová operní pěvkyně, dramatická sopranistka. Narozena v Brně, studium hudby a zpěvu, působila v Olomouci, Mnichově, Stuttgartu a ve Vídni. V letech 1921-1932 zpívala Maria Jeritza také v Metropolitní opeře v New Yorku a osobně se zde zasloužila o uvedení Janáčkovy opery Její pastorkyňa. Maria Jeritza měla nádherný hlas, krásný zjev a vynikala též výrazným hereckým talentem. Publikum si úplně podmanila. Byla obdivována jako skvělá interpretka dramaticky vypjatých rolí. Zpívala na mnoha místech po celém světě, kromě v USA (New York) a Rakousku (Vídeň) také v Československu (Praha), Velké Británii (Londýn), Francii, Švédsku, Dánsku, Maďarsku, Rusku a dalších zemích. (Wikipedia)

Lilly Reich 16.6.1885 Berlin 14.12.1947 Berlin není přímo Brněnka. Německá návrhářka, první žena ve vedení německého Werkbundu a pozdější vedoucí výtvarné dílny Bauhausu, dlouholetá přítelkyně a spolupracovnice Miese van de Roheho. V Brně měla významný podíl na koncepci interiéru vily Tugendhat společně s Miesem van der Rohe, taktéž u koncepce výstavy Werkbundu 1928 ve Stuttgartu a světové výstavy v Barceloně 1929, pro kterou koncipovali společně světoznámý „Barcelona chair“ . Zřejmě i její dílo stálo ve stínu významného muže, možná i více než se kdy dovíme.

Else Rüthel-Schaber 3.8.1899 Kolín nad Rýnem - 19.7.1937 Brno není přímo Brněnka. Dětství (do dvanácti let) prožila v Petrohradě, kde její otec, estonské národnosti, pracoval jako inspektor carských zahrad; matka byla Němka. Po rozvodu rodičů žila s matkou v Německu, kde se uplatnila jako herečka (v divadle a v rozhlase), recitátorka a zejména kabaretiérka (v mnichovském Simplicissimu). Po emigraci z nacistického Německa žila se svým mužem, novinářem Willem Schaberem, v Estonsku a poté několik let v Brně, kde psala do německé verze společenského časopisu Měsíc (Der Monat) články o filmu, divadle, ale především o květinách a zahradnictví, V Brně vydala básnickou sbírku Anbruch des Tages (1936). V roce 1938 zemřela v brněnské nemocnici na rakovinu hrtanu, když předtím odmítla operaci s odůvodněním: „Můj hlas je můj život“. Je pohřbena na brněnském Ústředním hřbitově.

----