Ve čtvrtek 12.ledna 2022 jsme se dozvěděli smutnou zprávu. Zemřel Paul Johnson, jeden z největších historiků a konzervativních autorů 21.století.

Nedovolím si popisovat jeho životní dráhu, tu přenechám povolanějším, kteří ho znali nebo se zabývali jeho životní poutí. Určitě jde o hodně zajímavé téma, protože Paul Johnson byl „dvorním“ historikem Margaret Thatcherové, bývalé premiérky Velké Británie, možná poslední skutečně konzervativní političky v Evropě. Pojilo ho s Margaret Thatcherovou velké přátelství, tvořil dokonce doprovod na některých jejích zahraničních cestách.

Paul Johnson zobrazuje ve svých historických dílech vývoj západní civilizace umírněným konzervativním pohledem zdůrazněním jejích základů, osobní svobody, křesťanské víry, kapitalismu a svobodného podnikání. To vše společně vytvořilo nesmírně dynamické prostředí, ve kterém se mohla zrodit prosperita, díky níž se některé země staly regionálními a posléze i světovými lídry.

„Věřím, že kreativita je vlastní každému z nás. Jsme potomky všemohoucího Boha. Bůh je definován mnoha způsoby: všemocný, všemoudrý a vševidoucí; věčný; zákonodárce; konečný zdroj lásky, krásy, spravedlnosti a štěstí. Především je tvůrcem. Stvořil vesmír a ty, kteří ho obývají; a když nás stvořil, stvořil nás ke svému obrazu, takže jeho osobnost a schopnosti, jakkoli chabé, se odrážejí v našich myslích, tělech a nesmrtelných duších. Takže jsme ze své podstaty také tvůrci.“ kniha Stvořitelé

Paul Johnson byl břitkým kritikem, ale také vynikajícím analytikem schopným čtenáři rozplést neuvěřitelné souvislosti současného i budoucího vývoje. Jak západní civilizace oplývající svobodou jednotlivce, volnou ekonomickou soutěží i svobodným podnikání musí čelit levicovým snahám o státní kontrolu a dirigismus.

„Ti, kdo kontrolují názory lidí, kontrolují jejich činy.“ kniha Intelektuálové.

Stěžejní je v Johnsonových dílech obrana kapitalismu a křesťanské identity, resp. křesťanských základů, na kterých všechny západní civilizace vyrostly. Johnson popisuje, jak intelektuálové (kniha Intelektuálové) soustavně pošlapávají tyto základy a snaží se je nahradit moderními ideologiemi, což vede k devastaci morálně hodnotového žebříčku.

„Z četby Kapitálu vyplývá, že Marx nepochopil kapitalismus. Od začátku do konce nejen Kapitál, ale celé Marxovo dílo odráží pohrdání pravdou. To je hlavní důvod, proč marxismus jako systém nemůže produkovat výsledky, které si sám nárokuje.“

Paul Johnson byl bezesporu vynikajícím novinářem, ale stěžejní je jeho historické dílo Dějiny 20. století . Jde o osvěžující dílo zbavené jakéhokoliv ideologického nánosu zobrazující škodlivost nejrůznějších levicových ideologií v průběhu 20.století, které mají na svědomí mnohem víc životů než jakýkoliv autoritářský režim. Johnson s tímto dílem předběhl dobu, navzdory jeho vydání začátkem 80.let, je odkaz tohoto díla stále aktuální.

Dějiny 20.století jsou napsány bravurním jazykem a nesmírně čtivým způsobem. Johnson v nich zobrazuje události i procesy, které vedly na Západě od šedesátých let 20.století k postupnému přebírání moci levicovými intelektuály a jejich dominantní infiltraci veřejného prostoru. Odhaluje katastrofální ekonomické následky jakéhokoliv státního dirigismu (v našich zemích státní plánování) vedoucí ke korupci a znehybnění ekonomiky.

Dovolím si ještě zmínit knihu Dějiny amerického národa, kterou osobně považuji za nejlepší z jeho historiografie. Paul Johnson v této knize popisuje barvitým a dynamickým způsobem zrod USA, jeho první roky existence provázené vytvořením demokratických institucí přes územní expanzi, občanskou válku až do dneška.

Úvodní autorův citát: „Tato kniha je věnována lidu Ameriky – silnému, otevřenému, silnému ve svém přesvědčení, někdy nesprávnému, ale vždy velkorysému a statečnému, s vášní pro spravedlnost, kterému se žádný národ nikdy nevyrovnal.“

Fascinující je v této knize jeho popis jižanů a seveřanů první poloviny 19.století, jejich způsobu života, cti a odvahy, který nám dnes připadá jako hodně vzdálený a málo uvěřitelný svět. Ožívají nám „Jeffersonové“, „Calhounové“, „Washingtonové“ a další historické osobnosti formující dějiny amerického národa. Šlo o silné osobnosti, které stvořily Spojené státy, mohutný a silný národ. Johnson totiž nepovažuje Spojené státy jako místo různých národů a pohledů na svět, ale dívá se na USA jako na svébytný národ oplývajícím svobodou a vlastenectvím postavený na pevných křesťanských základech.

Na závěr nezbývá, než Paulu Johnsonovi za jeho dílo poděkovat, žít bude určitě dál a popřát věčný odpočinek v pokoji.

Robert Troška, autor společenského románu Mračna nad Evropou