19.3.2024 | Svátek má Josef


OHLÉDNUTÍ: V zrcadle povodní

11.8.2022

Každá oblast života má dlouhodobý etalon. Když se řekne válka (bez přívlastku), vybaví se stále druhá světová. A když povodeň, pak ta na Vltavě a dolním Labi v srpnu 2002. Vzpomínky na evakuované oblasti Prahy či na ohromné jezero na soutoku Labe s Ohří jen tak nevyblednou.

Platí to stále, i když to může působit nespravedlivě vůči Moravě (1997, 2009), východu Čech (1998) či Liberecku (2010). Ale podle hydrologických údajů povodeň v srpnu 2002 skutečně největší byla – a také nejvíce ovlivnila život. Chodíte-li na výlety podél Vltavy, dodnes narážíte na rysky hladiny ze srpna 2002 či na dramatické dobové fotografie třeba v hospodách. I proto zůstává tato povodeň etalonem.

Zapsala se do společenské paměti. A doložila, že povodně v roce 1997 nebyly ojedinělým vybočením z normálu. V létě 1997 se to tak mohlo jevit – skončilo stoleté (1890–1997) „povodňové sucho“. Ale pak, zvláště v srpnu 2002, se potvrdilo, že povodně často přicházejí v časových úsecích zvaných pluviály. S odstupem se zdá, že tento pluviál připadl na roky 1997 až 2013. Počínaje rokem 2014 začalo sucho – ale pozor. Platí, že sucho, jeho vliv na krajinu a její záchytnou schopnost, je jen druhou stranou mince povodní. I když rokem 2013 zatím skončily velké povodně na velkých tocích (vyvolané delšími, plošně rozsáhlými srážkami), zdaleka neskončily místní povodně vyvolané přívalovými dešti. A ty lze jen obtížně předvídat s předstihem.

Místně sice působí velké škody, ale velké povodně z let 1997 až 2013 byly hydrologicky o ligu výš. Pro srovnání: v srpnu 2002 průtok Vltavy v Praze dosáhl 5300 metrů kubických za sekundu, tj. průměrný průtok na veletoku Niger. V červnu 2013 odpovídal průměrné úrovni Nilu v Káhiře. Takové absolutní hodnoty povodně z přívalových dešťů nemají, ale v místní relaci působí podobné škody. Zápolení s povodněmi a suchem tedy nekončí.

S velkými povodněmi, zvláště těmi z let 1997 a 2002, se pojil i jistý pesimismus. Když bylo těsně po nich, stát sliboval kroky typu stavby poldrů v krajině. Ale pak přišla další povodeň (třeba ta v roce 2009 na Moravě) a vyšlo najevo, že dotyčné poldry nevznikly. Přesto velké povodně odhalily řadu dobrých zjištění.

Názorné je srovnání podle počtu obětí. V roce 1997 bylo napočítáno 50 mrtvých, v roce 2002, ač tehdy byly průtoky větší, to bylo 17 mrtvých, v roce 2009 11 obětí a následovaly už pouze jednociferné počty. Z toho plyne, že výstražné a záchranné systémy začaly fungovat.

Nebo: v srpnu 2002 zachytil rybník Rožmberk a mokřady nad ním více vody než přehrady na Vltavě. Vida, jak se uplatnila technologie stará 500 let. Nebo: v srpnu 2002 působilo velmi dobře, jak věcně a kompetentně se do televize vyjadřovali starostové či starostky malých postižených obcí, o kterých většina populace ani neví. Byl to dobrý zátěžový test pro samosprávy. Nebo: záběry zatopeného metra v Praze připomínaly katastrofický film. A přece celé metro během půl roku fungovalo jako před povodní.

Úhrnem: povodně v srpnu 2002 nastavily zajímavé zrcadlo státu, samosprávám i společnosti. Zrcadlo, do kterého můžeme nahlížet i dnes.