V minulých dnech pražští řidiči pocítili blokování pražské magistrály klimatickými radikály požadující zavedení rychlostního limitu 30 km/hod. v celém městě. Nebylo to samozřejmě poprvé. Mainstreamové servery tyto radikály prezentovaly jako „aktivisty“.

Podpora levicového extrémismu na pražském magistrátu?
Je skandální, že policie nemůže konat, poněvadž tito radikálové mají oporu na pražském magistrátu, kdy omezování svobody řidičů je prezentováno jako „nahlášená demonstrace“.

Jak je možné, že pražský magistrát těmto extrémistům dovolí omezovat dopravu na pražské magistrále?

Odpověď může přinést vyjádření jednoho z pražských zastupitelů uskupení Praha sobě:

„Když se podíváte do zahraničí, tak to dělá Paříž, Brusel, Amsterdam a funguje to,“

„Ta třicítka není o tom, že chceme ublížit řidičům aut, je to také o tom, že chceme město udělat přístupnější lidem, co chodí pěšky nebo jezdí na kole,“ dodal uvědomělý zastupitel Prahy sobě.

Všimněte si, jak pan zastupitel demagogicky dává záměrně do protikladu chodce a automobilisty. Klasický marxistický způsob rozeštvávání namísto vzájemného respektu a porozumění.

Jen bych se soudruha zastupitele zeptal, čím automobily na magistrále omezují chodce? A jenom proto, že krajně levicová politička zvolená zvolená starostkou Paříže prosadila spolu s dalšími levičáky v této metropoli 30km/hod., proto máme jak ovce takovéto škodlivosti přebírat?

Náhradou automobilismu má být podle klimatických radikálů přesun na kolo po cyklostezkách (jde přece o zdraví prospěšnou činnost a ta radost mít sedřený zadek), na koloběžkách (to je přece cool, hlavně s nákupem) a v případě neodbytných příznivců individuální dopravy automobil povolit, ale sdílený nejlépe s omezovačem 30km/hod., kde budu muset platit kromě pohonných hmot, promiňte dobité elektřiny, jsme přece pokrokoví i za každý kilometr sdíleného puchu, poněvadž tam poslední nájemce zanechal nasdílené zvratky. To je ta krásná vize pokrokové sdílené dopravy, která má prezentovat „plnohodnotnou“ alternativu individuální automobilové dopravě.

O tom, že se nedá housenkovým tempem 30km/hod. vůbec jezdit nebo prostý fakt, že by zavedení tohoto rychlostního omezení způsobilo neúměrné zahuštění dopravy v Praze s narůstajícími kolonami je zbytečné dodávat. Požadavek na uzákonění 30km/hod. ve městech je ve skutečnosti jen další z útoků extrémistů na osobní automobilovou dopravu.

Je tomu přesně naopak, na pražské magistrále a dalších úsecích, kde nejsou chodci, by mělo být povoleno 80km/hod. a na vnitřním obchvatu 100 km/hod.

A postoj samotných extrémistů? Oznámili, že v protestech plánují pokračovat, dokud nepřesvědčí pražskou radnici k zavedení plošného snížení nejvyšší povolené rychlosti. Bude zajímavé, kam až se svým „přesvědčováním“ hodlají zajít. Jejich nenávist k automobilům jde až do krajnosti a způsob prosazování již v některých ohledech připomíná komunistické metody Gottwaldových milicionářů před rokem 1948. Komunisté v roce 1948 také „přesvědčili“ většinovou společnost o prospěšnosti socialismu.

Boj proti automobilismu na několika rovinách
Jde v poslední době o nezadržitelný trend přicházející ze západoevropských univerzit, médií a levicových liberálů vidících v automobilu úhlavního nepřítele. Tento aktivistický teror proti automobilismu v poslední době graduje na několika úrovních.

V prvé řadě jde o ideologickou rovinu, kdy automobil je levicovými intelektuály (našimi i zahraničními) prezentován jako něco škodlivého, co způsobuje klimatickou zátěž. Jsi pro automobilismus? Pak jsi proti naší planetě.

Je až neuvěřitelné, kolik středových i pravicových politiků na tuto aktivistickou vlnu naskakuje a dokonce ji pomáhá prosazovat. A média plná klimatických aktivistů jim dávají prostor a popularizují je.

Další úrovní je záměrné utlumení investic resp. záměrná blokace investičních prostředků do rozvoje silniční infrastruktury ve městech. Namísto budování vnitřních okruhů a čtyřproudých komunikací dochází k cílenému omezování průjezdnosti včetně zákazů a zavádění limitů 30km/hod.

Ruku v ruce s tím probíhají cílené kampaně nejrůznějších klimatických neziskovek, které prostřednictvím nátlakových akcí chtějí přinutit zastupitele na magistrátech jednotlivých měst k radikálním omezením rychlosti na 30 km/hod. Cílem je řidiče přes nejrůznější omezení rychlosti, zavádění radarů a finanční postihy natolik otrávit, že budou přinuceni jezdit pouze hromadnou dopravou.

A dostáváme se k poslední rovině, násilnému vnucování elektromobility a postupnému legislativnímu omezování (možná přesněji likvidaci) automobilismu, kdy jsou přijímány v Bruselu EU komisí nebo parlamentem takové normy jako je Euro 7, které pod pláštíkem „boje za klima“ ceny vozů neúměrně zdražují a dokonce mohou znamenat i likvidaci výrobních závodů u nás a konec aut s cenou do půl miliónu korun.

Vrcholem ignorance a sociálního inženýrství Bruselu je schválení zákazu výroby aut se spalovacími motory od roku 2035. Od tohoto roku se budou moci vyrábět jen auta s nulovými emisemi.

Hlavní cíl klimatických aktivistů: Zákaz automobilismu v Evropě
Ve vztahu CO2 k automobilům jde o neuvěřitelnou demagogii, všichni aktivisté a politici v Bruselu i u nás moc dobře vědí, že celková bilance vypouštění CO2 ve světě se normami, rychlostními omezeními a zákazy spalovacích aut nezmění. Evropa se podílí na vypouštění CO2 jen asi 9%, zbytek připadá na Čínu, USA a další země ve světě. Hlavním cílem je ve skutečnosti omezení a nejlépe zákaz automobilismu v Evropě a ten se možná podaří, pokud se necháme „uvařit jak žáby ve vodě“ a budeme dál ke klimatické totalitě lhostejní.

Rudých komunistů z východu jsme se zbavili, zelení nám nyní ze Západu přicházejí pro změnu pod rouškou pokroku a záchrany planety. Nepodceňujme je, jsou rafinovaní, omezování svobody prezentují jako záchranu planety a dokáží si sehnat finanční prostředky na marketing od globálních společností. Umí je „přinutit k pokroku“. Jde stále o ten samý způsob omezování svobody, vždy ve jménu dobra pro druhé. Komunistické dobro vyměnili za klimatické, nyní s požadavkem 30km/hod. ve městech, jindy se zákazy masa, jaderné energetiky, staveb klasických domů nebo typu vytápění. Nenechme se mýlit, zelený komunismus je stejně škodlivý jako rudý, jen je rafinovanější bez hlavní tanků.