J. Kouk 12.5.2023 12:04

Jo, zvednout podání ústavní stížnosti na milion a najemny vrah vyjde to levněji.

• reagovat

J. Jurax 11.5.2023 13:42

Spravedlnost byla a je nákladná, kdežto naopak nespravedlnost taky. Obé s Ústavním soudem moc nesouvisí. K soudu si primárně chodíme pro rozsudek, někdy i pro spravedlnost.

• reagovat

J. Vorlický 11.5.2023 9:07

Každá sranda něco stojí, říkal můj děda.

Za úvahu spíš je, proč právníci v údajně 95% nejsou schopni poznat, nebo přesvědčit svého klienta, že stížnost není důvodná.

Potom, Ústavní soud nic nevyřeší, protože to není soud, ale ZÚOST. Je to jen taková stěžovatelna. V tom asi spočívá její zvláštnost jako ústavní orgán soudního typu. Dříve se říkalo, stěžovat si mohu tak akorát na nádraží; dnes na to máme pana Rychetského a spol.

• reagovat

L. Harvánek 11.5.2023 9:41

Lampárny na nádražích už zrušili. Tam jste si mohli nanejvýš stěžovat, že vám došel olej nebo petrolej. Já jsem používal jinou metodu: písemné stížnosti házím do koše, osobní ze schodů.

Abychom ten život nebrali moc vážně.

• reagovat

F. Navrátil 11.5.2023 8:45

Ústavní stížnosti nic nestojí, ale nic se jimi nedosáhne. Pod vedením Rychetského se ústavní soud urval z řetězu a osobuje si práva jak výkonné moci, tak třetí zákonodárné komory. Jeho zásah do volebního zákona, kterým přivolal na stát trest v podobě fialové vlády, je toho důkazem.

• reagovat

V. Braun 11.5.2023 9:09

Tak výsledkem práce soudu je dle vás současná vláda. A pak, že se ústavní stížností nic nedosáhne.

• reagovat

F. Navrátil 11.5.2023 9:23

Pane Braune, volební zákon nebyl ústavním soudem zpotvořen na základě stížnosti, ale v zájmu dosažení politického cíle. Volebního vítězství Pětikolky.

• reagovat

J. Vorlický 11.5.2023 13:55

Ústavní soud si osobuje práva . . .

To, že instituce zvaná Ústavní soud není žádný soud by mělo být jasné každému, kdo má zájem si to zjistit; nevydává žádné rozsudky, což je prerogativ soudů (byť Ústava píše o ROZHODNUTÍ Ústavního soudu), jen nálezy a usnesení; to je takové hezké alibistické, za nic ve finále vlastně ÚS nemůže.

Vyjdu z předpokladu, že Ústava je soubor nejvyšších zákonů (tedy žádný ,obyčejný ́ zákon s Ústavou nesmí být v rozporu).

Další předpoklad je, že ČR demokratická a právní.

Aby nějaká instituce v ČR mohla/směla disponovat státní mocí (a jiná než státní v ČR není, nemůže. Nebo?), musí být součástí buď moci zákonodárné, výkonné, nebo soudní.

No a protože ÚS (raději ZÚOST) stojí mimo (normální) soudy, není tedy součástí (normálního) soudního systému, nemůže mít sám o sobě žádnou opravdovou moc (je jen něco jako Nejvyšší kontrolní úřad), z jakého titulu si on - nebo pan Rychetský - smí osobovat jakoukoli moc? A proč je chápán jako někdo kdo smí?

srdečně

• reagovat

J. Rybník 11.5.2023 7:53

Já si umím představit i zpoplatnění civilních podání stran záležitostí dětí, kdy rodiče kvůli mikinám a fusaklím podávají k řízení nesmyslné návrhy. A to jen proto, že si řeší svoje nezahojená bebina tímto prostředkem. Tak se stane, že se soudy vlečou klidně 6 let, tedy třetinu doby do plnoletosti. A za rok příjde opáčko protože proč? Je to zadara

• reagovat