23.6.2024 | Svátek má Zdeňka


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Majzlík 25.4.2024 11:19

Stav věcí, tak jak je popisujete se vztahuje k určité etapě rozložení vojenských sil jednotlivých států a jejich politických ambicí. Na podzim r. 38 však k narušování průběžně nastavované nestability poměrů sil a k nárůstu obav zbytku Evropy z rozmachu Říše postupně docházelo s vyplutím každé nové válečné lodi, s technologickým pokrokem Německa, s každým projevem A. Hitlera před zfanatizovanými davy jeho stoupenců.

Souhlasím s Vaším konstatováním stavu věcí, vztaženého k určité etapě vývoje událostí. Na jeho podkladu bylo tehdy možno s rozličnou mírou úspěšnosti předvídat vývoj následného historického procesu.

R. Valkovič 25.4.2024 9:00

Válka se sudeťáky začala 11. září, do mobilizace byla většina poražena a bojovníci utekli do Německa. Ti čeští Němci, co nastoupili při mobilizaci, byli většinou ochotni splnit povinnost. Po rozvinutí armády neměli sudeťáci šanci na jakékoliv větší akce, v oblasti bylo moc vojáků. Slováci teprve začali (za podpory Německa) usilovat o autonomii. Maďarsko držela v šachu Malá dohoda a Polsko zase SSSR. Luftwaffe neměla dost paliva a bomb, většina pilotů nebyla dostatečně vycvičená (rychlý růst) a říjnové počasí výrazně omezovalo akce letectva.

J. Jurax 24.4.2024 23:59

Též jsem přesvědčen, že že jsme se bránit měli. Můj tata, ročník 1912, tehdy záložní podporučík čsl. branné moci, to říkal taky. V září 1938 byl v polním opevnění mezi linií řopíků u Slavonic.

J. Majzlík 24.4.2024 23:32

Napomáhá tím návratu k debatám, během nichž je dána příležitost účastníkům diskusí analyzovat nadhozená témata a formulovat k nim osobní postoje. Nahrazuje tím práci veřejně dostupných médií.

J. Rejzek 24.4.2024 21:17

Mnichovská dohoda, která nás připravila o třetinu území...

Koho nás? Nás Čechy? Masarykem a jeho lží slepený stát , kde nebyl nikdo spokojený a všichni včetně Slováků koukali ČSR opustit. Kolik Sudetských Němců by asi za ČSR bojovalo? A vydala by jim vláda vůbec zbraně?

Je to jako nyní na Ukrajině. Která z menšin bojuje na straně Ukrajiny? Všichni koukají z pučistické Ukrajiny zdrhnout a to včetně Ukrajinců. Bojují pouze Banderovci a chudáci lapení jako zvěř.

R. Vacek 24.4.2024 20:29

Bránit? No to by tady mnozí nebyli. I za vypjaté doby je potřeba myslet hlavou a ne svaly.

K. Děčínský 24.4.2024 20:13

Dovolil jsem si pane Kindle nahlédnout do:

https://samanovodoupe.blogspot.com/2018/09/narod-zbaveny-posledni-nadeje.html„ V Praze je tedy v poledne už rozhodnuto. Nic se nezmění, ani když ve 14:00 přijme Beneš delegaci sedmi poslanců kteří se už od ranního setkání v Lidovkách houfují a připravují se na různé varianty, jak přece jen bojovat. Beneš si je pozval, ale jen, aby před nimi obhájil své rozhodnutí.Poslanec J. Stránský: Lid je obětavý, armáda výtečná, máme pevnosti. Snad by to nebylo marné. A ostatní svět by k tomu nemohl klidně přihlížet.Beneš: „...Jsme opuštění a zrazení.”Poslanec K. Gottwald: „Bosí Habešané se bránili, my se podrobujeme. Jen se podívejte, jak se brání španělský lid. Máme skvělou armádu, národ je jednotný. Vždyť by ostatní svět nás nemohl nechat osamoceny. Požadavky z Mnichova se neměly přijmout.“Beneš: „Nevěřím, že by Francie a Anglie pomohly...“Poslanec J. David: „Lid nechápe, že jsme bez boje vydali část svého území.“Beneš: „Jsme sami a k tomu ze všech stran sevřeni.“Poslanec B. Stašek: „Co vůbec dál? Jaké ideje se teď dají národu?“Beneš: uvedl, že počítá s abdikací.L. Rašín: „Na tomto Hradě vládli čeští králové samostatného státu a určovali často dějiny Evropy. Zde na tomto Hradě se ale nikdy neustupovalo. Měli jsme se bránit. Ustoupili jsme sami. Příští generace nás odsoudí, že jsme bez boje odevzdali kraje. V čem má národ vidět sílu a v co má věřit, když jsme mu vzali armádu, která bez výstřelu opouští pozice? K té cizí zbabělosti připojujeme zbabělost vlastní. Je pravda, že jiní zradili nás, ale my zrazujeme sami sebe.“Beneš: Mlčí, zasažen těmi slovy. Pak konstatuje: Boj za nynějších okolností by znamenal vyvraždění národa. „My jsme nikdy nezradili, ale byli jsme zrazeni. Neporazil nás Hitler, ale naši přátelé.”Poslanec J. Tykal: „Národ, který se nebrání, propadne mravnímu rozvratu.“ Zkráceno. Snad by nám Šaman mohl sdělit zdroj citací, jmenovitě této „komunistické báje a pověsti.“ Možná archiv Kanceláře prezidenta republiky?

V. Havel 24.4.2024 19:47

R^

J. Majzlík 24.4.2024 19:14

Podobně oportunisticky se chovali i řadoví komunisté na západě.

Až do napadení SSSR v létě 41 byli dle Liškutínových memoárů i v řadách RAF bývalí Španěláci a podobně ladění levičáci nespolehliví, neloajální, dezorientovaní. Nebyli ani V. B. vděčni za jejich záchranu z okupované Francie.

Ti, kdož se v poslední době snaží vše v naší válečné historii pošpinit by měli především označit ten maják pravdy, cti, spravedlnosti, ke kterému jsme se v oněch tragických letech měli s důvěrou na jeho pomoc upnout.

J. Majzlík 24.4.2024 18:49

Hypoteticky: Zachování svobody pro národ, který by nato byl prohlášen za strůjce války a který by byl tím za netečného přihlížení Evropy určen k naprosté likvidaci?

J. Majzlík 24.4.2024 18:42

Naprostý souhlas se stručným zhodnocením naší situace na podzim 38. Mělo by se zde připomenout, že osádky našich pevností měly v zádech převážně nepřátelské obyvatele. Lze oprávněně předpokládat, že ti by na pohraniční čáře vytvářeli konfliktní situace, jejichž likvidace by nám rozhodně neprospěla.

Slovensko si hledalo řešení své národnostní otázky.

O neuvěřitelných podmínkách našich brigadistů v obsazované Francii, o její nepřipravenosti byl na TV nedávno uveden dokument.

Hrdý Albion se snažil uchovat si svoji příjemnou izolaci.

Na pomoc se strany SSSR mohli spoléhat jen nejvěrnější Stalinovi fanatici.

Polsko si dělalo zálusk na naše pohraniční území.

Rakousko - anšlus.

Znovu - naše každá obranná akce menšího či většího rozsahu by byla vítanou záminkou ke vznesení naší viny za rozpoutání beztak nastávající války.

V. Kučer 24.4.2024 17:12

Co kdybychom Německo porazili, byli bychom schopni ho okupovat a co kdyby proti nám vedli partizánskou válku? Nakonec bychom byli my ti špatní a Němci ti dobří, podobně je na tom Izrael.

V. Kučer 24.4.2024 17:05

Hitler chtěl válčit. Mnichovskou dohodu prosadili dva mírotvorci, Göring a Chamberlain.

J. Kindl 24.4.2024 17:01

Ten jeho výrok patří mezi komunistické báje a pověsti. Není k tomu žádný dokument. V listopadu roku 1938 utekl do Sovětského svazu, kde pak až do roku 1941 zastával politiku odpovídající sovětsko-německému paktu ze srpna roku 1939 do roku 1941.

J. Kindl 24.4.2024 16:52

Německá armáda na válku neměla a generálové to věděli a chtěli Hitlera odstranit. I Hitler věděl, že na válku není ještě Německo připraveno, ale blafoval a hrál vabank a vyšlo mu to. Zachránil jej Mussolini. Tím, že jej jako na oko přesvědčil, že má souhlasit s tím, co bylo dohodnuto , Berghofu. Při anšlusu Rakouska německá tanková divize nebyla z Bavorska schopna dojet do Vídně. Část tanků skončil v příkopu pro nezkušenost řidičů tanků a část tanků skončila s poruchou. Na závěr byla divize naložena na vlak a dopravena do Vídně.

J. Kindl 24.4.2024 16:46

Ano, Poláci se nevzdali a bojovali proti nacistům a velmi statečně a dokázali obklíčit nacistickou tankovou divizi. Složili až když jim SSSR vpadlo do zad. Francii měla lepší tanky než Německo a prohrálo díky neschopnosti jejich vedení. To totálně selhalo.

I. Pávek 24.4.2024 16:44

Všichni účastníci tehdejší mobilizace svorně a shodně potvrdili, že střed by skončil kapitulací po krátké době bojů. Největší slabinou podle nich bylo naprosto zastaralé letectvo, které by bylo smetené z oblohy ihned a republika vybombardována. Následovalo by obklíčení obsazení ze severu a jihu přes moravskou bránu. Asi tak. Já na to názor nemám -

O. Buda 24.4.2024 15:09

Nejvíc je třeba brát v úvahu, co si napadený o sobě myslí a co cítí jako svou povinnost k vlasti. Když se propase chvíle pro boj, následuje čas vysvětlování, zdůvodňování, obviňování cizích mocností, podle toho, jak si národ uchoval čisté svědomí. Někdo začne obranný boj a pak teprve přemýšlí, jiný boj raději nezačne a pak přemýšlí, proč nebojoval... Boj končí porážkou nebo vítězstvím, někdy smírem, pokud možno vin-vin, protože jinak je na obzoru další boj "o spravedlnost". Nikomu nic nevyčítám, nevím všechna fakta a okolnosti, sotva bych uměl rozhodnout, převzít odpovědnost, ale myslím si, že těm, kteří kdy bojovali proti agresi bez ohledu na oběti, je, co se týče jejich svědomí, lépe.

R. Valkovič 24.4.2024 15:01

Jednoznačně jsme měli bojovat. Wehrmacht byl výrazně slabší než v roce 1939 (neměl téměř žádné zálohy). Němci měli dost zbraní, ale ne paliva a munice, došla by jim dřív než nám. Luftwaffe byla mnohem slabší než o rok později a špatné říjnové počasí by ji výrazně omezilo. Největší chybou ale bylo v březnu 1938 umožnění anšlusu. Měli jsme moblizovat hned, jak se hrozba Rakousku objevila a vyhlásit, že pokud Němci napochodují do Rakouska, napochoduje tam i československá armáda. Teprve anšlus vytvořil spojení Německa, Itálie a Maďarska.

L. Svoboda 24.4.2024 12:53

R^

J. Ptáček 24.4.2024 12:44

Ano, Češi se vzdali bez boje bez nespolehlivých Slováků, stejně jako se vzdala třeba mocná Francie. Ano, Poláci se nevzdali a bojovali proti nacistům, stejně jako mocná Británie. A sovětské Rusko? To se klidně spojilo s Hitlerem (dokud to Hitler neporušil) a napadlo, a s nacisty si krvavě (i Katyň) rozdělilo Polsko. S Brity už byli opatrnější.

A. Teplý 24.4.2024 12:15

Je třeba brát v potaz, že česká vláda čelila ultimátu Británie a Francie, že pokud území neodstoupíme, budou nás považovat za viníky válečného konfliktu. A to bylo prosím ultimátum od našeho "spojence".

Československo vzniklo na základě práva na sebeurčení - bylo tedy problematické stejné právo upírat sudetským Němcům. Němci tehdy tvořili početnější národnostní skupinu, než Slováci.

A naše armáda - v zádech se sudeťáky - by na tom taky nebyla takticky ideálně.

J. Rechnovský 24.4.2024 12:14

Už vznik ČSR se stal na základě nacionálně zabarvených lží a mýtů, který vytvořil z menšin občany 2. kategorie. Selhala i Benešova zahraniční politika. Masivní zbrojení provázelo množství zásadních omylů a korupce.

J. Rechnovský 24.4.2024 11:50

Obávám se, že se hluboce mýlíte. Zachování míru v r. 38 nepřineslo bezpečí pro rodiče ani jejich děti. V konečném důsledku to bylo přes 360tis. mrtvých a trauma na generace. Mimochodem, týkalo se to i mé rodiny...

Takže. Nejde o stát a vládu. Jde o zachování svobody a bezpečí lidí v budoucnu, bez ohledu na barvu vlajky. Za to má smysl bojovat a snášet oběti. Ten výsledek bývá většinou lepší než osud stáda jdoucí do otroctví nebo rovnou na porážku...

O. Vašíček 24.4.2024 11:18

I to jaderné odstrašení je důsledkem 2.sv. Kdyby vznikající konflikt byla opět jen "regionální" potyčkou. Tak by nebyly prostředky v takové míře, aby se tato zbraň tak rychle vynalezla. Zato by byla podstatně větší ochota ji použít, až by se objevila. (Z pohledu "běžných" generálů se jedná o "běžnou" zbraň.) Jestli by to vedlo k jadernému odstrašení nebo spíše ke "sterilizaci" Evropy, je jiná otázka.

V. Humble 24.4.2024 10:58

Svet neni cernobily. Drtivou vetsinu lidi nebude zajimat pod jakym vudcem nebo vlajkou stoji pokud jsou v bezpeci, dostatku a jejich deti jsou nazivu. Osobne neznam nikoho v mem okoli kdy by dobrovolne poslal neblizsi na jistou smrt aby zachranil stat a vladu.

K. Děčínský 24.4.2024 10:57

Souhlasím a ztotožňuji se sK. A. 24.4.2024 8:13

"Pane prezidente, nesouhlasím," namítá poslanec Klement Gottwald, "nesouhlasím s vámi. Bosí a bezbranní Habešané se bránili a my se podrobujeme. Jen se podívejte, jak se brání španělský lid! Máme skvělou armádu, národ je jednotný. Vždyť ostatní svět by nás nemohl nechat osamoceny. Ještě nyní měla by se ukázat naše síla. Ještě není pozdě, požadavky mnichovské by se neměly přijímat." Beneš jako by nevnímal. Unaveně se vrací ke svým argumentům, ale chybí mu přesvědčivost. Poslanci s ním viditelně nesouhlasí. "Nemůžete mě, pane prezidente, přesvědčit," říká znovu Gottwald Benešovi do očí. "Měli jsme se bránit ..." https://www.reflex.cz/clanek/causy/73667/benes-v-zari-1938.htmlNavíc doporučuji projít stať https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/110698/120342810.pdfLze z Vašich argumentů, pane J. Lukavský odvodit, že komunisté odmítli v roce 1938 obě mobilizace a nenastoupili ke svým útvarům?

J. Rechnovský 24.4.2024 10:45

Obrana proti agresi smysl vždy. Měli jsme se branit v r. 38, 39, 48 i 68. Válka je těžko predikovatelna záležitost a na symbolice záleží. I když stojí životy.

J. Eichler 24.4.2024 10:43

Myslím, že jsme se měli bránit. Ale začít s tím až v roce 1938 mobilizací nebo 1935 zahájením stavby opevnění bylo příliš pozdě. Proč naše první republika nedokázala rozvíjet automobilismus, stavět dálnice a dát do pořádku železnici?

R. Langer 24.4.2024 10:17

No, my tady na Moravě se už nějak domluvíme. ;-)