19.3.2024 | Svátek má Josef


MÉDIA: „Služebnice“ Coney Barrettová a čeští novnáři

30.9.2020

Chápu, že to muselo být lákavé. Vykreslit Trumpovu nominantku do Nejvyššího soudu, katoličku Amy Coney Barrettovou, jako někoho, kdo z USA udělá teokratickou diktaturu, kde budou ženy sexuálními otrokyněmi, tomu se těžko odolává. Neodolal tomu idnes.cz, neodolaly tomu novinky.cz. Neodolaly tomu Seznamzpravy.cz, které 24. 9. přímo v titulu říkají, že „Trump chce členku sekty“. Neodolal tomu Deník N, který 22. září napsal, že „Barrettová je členkou náboženského sdružení, jež inspirovalo Margaret Atwoodovou k napsání románu Příběh služebnice.“ Je to samozřejmě nesmysl. Natolik do očí bijící nesmysl, že se člověk ptá, jak je vůbec možné, že tomu mohli uvěřit…

Amy Coney Barrett

O co jde? Podle toho, co jsme si mohli přečíst, je Amy Coney Barrettová členkou katolické sekty People of Praise (Lidé chvály), která inspirovala spisovatelku Margaret Atwoodovou k sepsání dystopického románu Příběh služebnice, ve kterém se USA změnily v teokratickou totalitní diktaturu, ve které jsou ženy degradovány na bezprávné sexuální otrokyně. Pokud by soudkyně Coney Barretová byla skutečně členkou takové sekty, bylo by to bezesporu nejen zajímavé, ale i na pováženou. Jenže je to tak? Není. A jak se to dá zjistit? Stačí málo.

Stačí použít Google

V první řadě použít selský rozum. A zamyslet se: je opravdu možné, aby žena, která má za sebou ukázkovou kariéru, ve které je na dosah nejvyšší možné mety, jaká mezi právníky existuje, opravdu patřila k sektě, kde jsou ženy bezprávné bytosti, redukované na sexuální otrokyně? Od této jednoduché úvahy stačí přejít k neméně jednoduchému úkonu – použít Google. Během několika minut narazíte na několika důvěryhodných zpravodajských webech (od pravicového American magazine po liberální Vox) na solidní vysvětlení toho, jak k té záměně došlo. Atwoodová nikdy nezmiňovala křesťanskou charismatickou komunitu People of Praise, jíž Coney Barrettová byla (nebo stále je) členkou, ale jako inspiraci použila sektu jménem People of Hope z New Jersey, o které se v 80. létech (kdy román psala) zmiňovala americká média v souvislosti se střety mezi členy sekty a běžnými věřícími i katolickou hierarchií. Ale ne, jednodušší je převzít z jednoho zdroje (Newsweek) a pak už ignorovat, že i ten Newsweek to opravil.

Ukazuje to na jeden hlubší problém. Pro liberální redaktory je asi někdo konzervativní a křesťanský něčím jako osoba z Marsu – asi to nikdy neviděli, a tak o tom mohou mít značně zkreslené představy. Jinak si nelze vysvětlit, že pouhý fakt, že někdo je katolička a proti potratům, způsobí úplné zatmění mozku. Fungovalo by to stejně, kdyby nějaké pravicové médium vypustilo do světa zprávu, že liberální soudkyně Ruth Ginsbergová si ve sklepě Nejvyššího soudu smažila děti k večeři? Asi sotva, hned by se rozsvítila v mozku kontrolka. Nějak automaticky by každého napadlo, že to je hloupost. Ale spojení úspěšné soudkyně, oblíbené profesorky práva a obětavé matky, ženy, která by přitom mohla být vzorem všem feministkám v oblasti sladění pracovního a profesního života, s naprosto děsivou vizí totalitní společnosti projde zjevně bez sebemenšího zaváhání. Kontrolka selhala…

Kdo jsou Lidé chvály?

Jak to bylo skutečně? Lidé chvály jsou součástí katolického charismatického hnutí, což je široký pojem a nevěřící veřejnosti jsou jeho nuance těžko vysvětlitelné. Jde v první řadě o hnutí, které se snaží o duchovní obnovu a k jeho příznivcům patřil třeba i kardinál Vlk, kterého jistě nikdo nepodzíral z plánování totalitní teokratické mužské nadvlády. Některá charismatická společenství mohou sklouznout k poněkud sektářskému vidění světa, mezi miliony a miliony charismatiků po celém světě jde ale o naprosto menšinu. Stejně tak je v řadě křesťanských organizací systém jakéhosi duchovního vedení, ostatně to je i jeden z principů instituce kmotrovství. Mezi lidmi chvály se těmto lidem mezi ženami skutečně jednu chvíli říkalo „služebnice“, což ovšem zcela jinak zní, když se na to díváme optikou Příběhu služebnice, a opět zcela jinak, když se na to díváme optikou křesťanské víry („služebnice boží“ je například osoba, u které byl započat proces kanonizace). I tak byl termín služebnice brzy změněn na „Woman leader“ (i když podle stejné logiky bychom v označení „ženský vůdce“ mohli pro změnu vypreparovat obvinění z nacismu…)

To není možné kritizovat Coney Barrettovou, aniž by se člověk dopustil opakování naprostých výmyslů (jako Matěj Schneider ve Finmagu)? Nebo není možné uznat, že „panuje všeobecná shoda, že Amy Coney Barrett je naprostou hvězdou svého oboru…“ a jde o typ „profesně úspěšné ženy s uspořádaným rodinným zázemím“, jak napsali v Respektu, kde jinak srdce redaktorů jistě nehoří pro konzervativní katolíky? Asi ne…

Deník N zasahuje…

A aby toho nebylo málo, přidal k tomu Deník N ještě takovou třešničku na dortu. Zmínil, že Coney Barrettová přednášela studentům na semináři křesťanské organizace ADF, která chce „kriminalizovat homosexualitu“. ADF je Alliance Defending Freedom, což je organizace, kterou shodou okolností znám. Věnuje se na celém světě obhajobě náboženské svobody, což dnes znamená i účast v kulturních válkách, a angažuje se v mnoha soudních řízeních. Například si tato „nenávistná organizace“ (dle slov demokratického senátora Frankena) dovoluje zastupovat středoškolské studentky Selinu Soule, Alannu Smith a Chelsea Mitchell, které se věnují atletice a v soutěži je porážejí mužští soupeři, kteří se považují za ženy, ačkoliv jsou to biologičtí muži. Toto porušování ženských práv se může dít jen na základě pravidel Connecticut Interscholastic Athletic Conference. Ta ustoupila nátlaku transgender lobby úpravou svých pravidel, které jsou dle Trumpovy administrativy v rozporu se zákonem označovaným jako Title IX.

Místo toho, aby byly studentky důsledně hájeny feministickými organizacemi, dočkaly se podpory pouze od této „nenávistné organizace“, která hájí náboženskou svobodu, rodinu a manželství a život od početí až do přirozeného konce. I kvůli svému zaměření se ADF angažuje v případech ochrany těch, které LGBT+ aktivistické skupiny systematicky pronásledují za to, že považují za manželství pouze svazek muže a ženy. I proto zastupují cukráře Jacka Philipse, jehož podnikání je soustavným předmětem žalob ze strany LGBT+ aktivistů, protože odmítl vyrobit dort na oslavu uzavření homosexuálního sňatku. Ano, ADF se aktivně zapojovala v řízení před Nejvyšším soudem USA o redefinici manželství soudní cestou v případě Obergefell vs. Hodges. A to má být ta kriminalizace homosexuality?

Celá dezinformace vznikla z grilování Amy Coney Barrettové demokratickým senátorem Frankenem. Ten upozornil, že Amy Coney Barrettová dvakrát vystoupila v rámci vzdělávacího programu Blackstone Legal Fellowship určeného studentům práv organizovaného ADF. Přednášky se týkaly ústavního práva a Amy Barrettová za ně obdržela po 100 USD.

Takže na závěr jeden dotaz pro Deník N: Jak jste zjistili, že ADF podporuje kriminalizaci homosexuality?

Převzato z webu Konzervativní noviny se souhlasem redakce.